Noctua8
přečtené 219
Bílá komnata
2020,
Vojtěch Matocha
Z velkého očekávání je trochu zklamání. Podle mě je to nejslabší díl Prašiny. Pár nových informací, ale jinak stejná režie zápletek, tudíž se nekoná žádné překvapení, kvůli kterému byste dychtivě otáčeli na další stránky. Je to taková cesta k uzavření kruhu.... celý text
Dvere
2019,
Lenka Řezníčková
Na knihu jsem se moc těšila. I na to, že si po dlouhé době přečtu něco ve slovenštině. Ale nakonec je to pro mě jedno velké zklamáním. Dle anotace jsem čekala úplně něco odlišného. Asi proto, že mě osobně symbolika dveří, jejich magie a tajemství, která mohou skrývat maximálně fascinují a ráda bych o nich sama něco napsala. Jenže tato kniha je o něčem úplně jiném... Je to soubor krátkých příběhů různých lidí napříč světem. Mladí, staří, muži, ženy, šťastní i zklamaní, chudí i bohatí. Ti vypráví příběhy ve stylu Šeherezády. Budiž, to by ještě neměl být důvod pro mé zklamání. To přišlo v okamžiku, kdy jsem se do jednotlivých příběhů začetla a zjistila, že jsou psané stylem školních prací žáků 5 třídy. S přihlouplými a naivními zápletkami. S někdy až trapnou snahou o morální ponaučení. Obraz dveří je v nich často nacpaný nelogicky, tak nějak za každou cenou. Dveře, i když v příběhu nemají žádnou zvláštní funkci, tam jsou jen proto, aby tam byly.... Opravdu, jako kdyby na základní škole dostali žáci zadání - napište krátké vyprávění, v kterém se objeví dveře a pak to někdo vydal souhrnně knižně. Jak říkám, velké zklamání.... celý text
Knihu jsem si vybrala víceméně náhodou a jen kvůli ČV. Do půlky knihy jsem byla dost nešťastná a říkala si, že ji dočtu jen kvůli splnění tématu, protože hlavní hrdinka je fakt "blbá". Její nepochopitelné, dětinské a těžko uvěřitelné chování mě hrozně štvalo. Pak se to celé nějak "zvrhlo". Události do sebe začaly podivně zapadat a roztočil se neuvěřitelný psychologický kolotoč, z kterého jsem vyskočila až na poslední stránce. Jinými slovy, nemohla jsem se odtrhnout. Takže nakonec dobrý... Pravděpodobně si časem dám i další díly.... celý text
Jako bychom dnes zemřít měli
2012,
Miloš Doležal
Jedna z knih, kterou by lidé měli určitě číst. Aby si nejen připomínali události minulosti ne tak vzdálené, ale aby si stále uvědomovali a opakovali, že v žádném režimu není člověk v bezpeční, ať je oficiální vlna jakkoliv přívětivá. Když narazíte na zločinný záměr, surového a primitivního člověka, na lhostejnost svých nadřízených a svého okolí, když věříte, že dobro bude opláceno jen dobrem, může se každý z vás kdykoliv stát takovým "Toufarem" .... Životní cesta pozdního studenta Josefa Toufara, jeho duchovní i materiální činnost faráře, který miloval svoji práci a lidi, o které se ve svěřených farnostech staral, je velice inspirativní a vyvolává v člověku velkou dávku obdivu a pokory. Jeho jistá naivita ve věcech dění po válce byla myslím jednou z hlavních příčin jeho konce. I když za nic nemohl. Zdokumentovaný obraz dění a politiky 50. let minulého století v této knize, by měl být alarmující zprávou a připomínkou pro mladé, kteří tuto dobu neznají a hlavně pro staré, kteří říkají "... tenkrát bylo lépe". Nadřízený o vyšetřovateli Ladislavovi Máchovi, který prakticky umlátil Josefa Toufara k smrti: "... No, on Mácha pro svoje povahové vlastnosti nepotřeboval dostat zvláštní pokyn, aby vyšetřovanému nějakou strčil." - "Nějakou strčil" ?!?! - tak si tak říkám, jak by to asi vypadalo, kdyby vyšetřovaného cíleně bil, nebo mučil?... celý text
Příliš mnoho Kateřin
2015,
John Green
Za mě, velká nuda... Nadchnul mě název, přiznávám. Jasně - Kateřina :-) Ale i když jsem nečekala nic světoborného, dočetla jsem ji jen s velkým sebezapřením. Ale říká se, že v každé knize, i v té špatné, je alespoň jedna věta, která stojí za přečtení.... "Člověk si nepamatuje, co se vlastně stalo. Stalo se to, co si pamatuje."... celý text
Žena obchodníka s kořením
2016,
Charlotte Betts
Milý historicko-romantický příběh, který potěší čtenáře a čas s ním strávený, nebude zbytečný. Na druhou stranu je to "romanťárna", tudíž žádnou velkou hloubku nebo spletitý příběh nečekejte. Postavy jsou dobře vykreslené, ti dobří i ti špatní, takže je celkem lehké se vcítit do jejich konání a prožívat jejich dobrodružství.... Osobně jsem čekala mnohem více koření a intenzivnější vůni parfémů. Ti sice tvoří kulisu příběhu, ale moc se o nic nemluví. To je škoda.... celý text
Druhé město
2005,
Michal Ajvaz
Mnohovrstevná kniha, o které by se dalo hovořit hodiny a hodiny a nebo také vůbec, protože je těžké o ní říci cokoliv smysluplného. Ze začátku jsem ničemu moc nerozuměla. Nechápala jsem, proč se děj v podstatě nikam neubírá. Pak mě napadlo, že autor asi jen vydal svoje zážitky z všemožných halucinací a snových tripů, které si navodil používáním psychotropních látek. Tahle myšlenka mi vydržela dost dlouho.... Pak jsem si uvědomila, že ale některé věci vnímám stejně nebo hodně podobně. Že vím, že naše lednička vypráví příběhy hlasem neznámého muže v nejlepších letech a v našich šuplíkách se odehrávají krvavé bitvy kancelářských potřeb, protože když z nich něco potřebuji, je to většinou rozbité... Pak mě také napadlo, že v textu se skrývá jistá kritika a varování naší spotřební společnosti, naší potřebě honit se za adrenalinovými zážitky v cizích zemích, přestože neznáme ani vlastní sousedy. Pousmání se nad naším hladem po jednoduchých radách samozvaných koučů, léčitelů a bohatých mužů, od kterých hltáme poučky, jak být šťastní a "za vodou" za pár dní a na celý život, přestože každý den od sebe vědomě odháníme svoje děti, partnery a přátele svojí sebestředností.... A nakonec jsem se obloukem vrátila k jednoduchému leč bezbřehému okouzlení z plynutí textu, který má v sobě poetičnost, fantazii a fúzi tolika neslučitelného, jako život sám.... Krása.... celý text
Kroniky prachu
2019,
Lin Rina
Romantický příběh, který se odehrává na vícero stránkách, než bývá u tohoto žánru zvykem. Vlastně by se dalo říct, že na těch víc jak 500 stránkách se toho zase tolik nestalo, ale přesto to uběhlo velmi rychle... Prostředí univerzitní knihovny a jejích tajných zákoutí je lákavé pro každého knihomola. I když by si přeci jenom zasloužili větší prostor, víc epizodních situací a možná víc tajemství. Stejně tak postavy - Reedovic bratři, Elisa, poslíček Phillipe i univerzitní hospodyně a vlastně i další postavy, které byly většinou dobře načnuté, ale s malým prostorem pro vlastní život. Poslední 2 kapitoly jsou skutečná červená knihovna, dle mého názoru zbytečně. S trochou snahy mohl být příběh pěkným knihovnickým románem, ne jen lovestory.... celý text
Žena s červeným zápisníkem
2016,
Antoine Laurain
Milá literární jednohubka. Takový snový romantický příběh ve stylu Amélie z Montmartru. Námětem, atmosférou, stylem vyprávění a hlavně duchem Paříže a věčnou pravdou, že pravá láska je nad vším.... celý text
Umřel jsem v sobotu
2011,
Josef Formánek
Pro mě velmi příjemný literární zážitek. Neotřelý literární styl a velké množství drobných myšlenek k velkému zamyšlení. Rozhodně si od pana Formánka přečtu něco dalšího.... celý text
Haiku a hříčky
1970,
Irena Mondeková
Haiku mám všeobecně ráda. I když jsou krátké, přesto často přimějí čtenáře se hluboce zamyslet nad "smyslem"... Ráda o nich přemýšlím. Při jejich čtení mě navíc baví vědomí, že autor musí mít velkou slovní zásobu a spoustu vtipu a fantazie. Paní Mondeková mě touto drobnou sbírkou velmi potěšila. samota těla měřena pěti kroky ve zdech poustevny... celý text