MOu598 přečtené 1199

Autobus sebevrahů 2006, Arto Paasilinna

Četla jsem v únoru 2011. Podle mých poznámek: Parodie, satira, ironie. Vše o finském člověku, který je asi víc náchylný k sebevraždě. Legrační?! Čtivé. Asi nejlepší ze všech knih autora.... celý text

Stará dáma vaří jed 2005, Arto Paasilinna

Četla jsem v srpnu 2011. Podle mých poznámek: Satira, ironie. Ale všeho s mírou. Takové příjemné, neurážející. Asi nejlepší z autorových knih. Možná i první. Citát: "Vždycky všechno odkládá na zítra, takže neudělá nikdy nic."... celý text

Les oběšených lišek 2006, Arto Paasilinna

Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek: Úspěšný zloděj a neúspěšný major žijí spolu v Laponsku. Moc humoru ne, spíš černý. Příběh nemá moc hlavu a patu a logiku. Nelíbilo se mi.... celý text

Chlupatý sluha pana faráře 2005, Arto Paasilinna

Četla jsem v únoru 2011. Podle mých poznámek: Parodie, ironie - to beru. Zesměšňování třeba i citací z Bible se mi nelíbí (nejsem nábožensky založená).

Zajícův rok 2004, Arto Paasilinna

Četla jsem v lednu 2011. Podle mých poznámek: Satira, legrace, dobře se čte. Vedeno do extrémů.

Syn boha hromovládce 2009, Arto Paasilinna

Četla jsem v březnu 2011. Podle mých poznámek: Satira, o lidech na malém městě, statku a v Helsinkách. O Finech, jejich mentalitě, způsobu života, pití, atd. Konec odfláknutý. Asi nejslabší autorova knížka.... celý text

Šťastný muž 2012, Arto Paasilinna

Četla jsem v červenci 2013. Podle mých poznámek: Sice bláznivé, ale pravdivé. V extrémech - to takto funguje. Dobře se čte. Oddychovka. Překvapuje mne, že autor tuto knihu napsal již v r. 1976, bylo mu 34 let.... celý text

Vlčí léto laponského mlynáře 2007, Arto Paasilinna

Četla jsem v srpnu 2009. Pidle mých poznámek: S jemným sarkasmem a humorem psaný příběh Gunnara Huttunena. Je trochu jiný, než ostatní, ale takový opravdivější. Pro okolí je však blázen a okolí s ním jedná tak, že on vždy odpoví dalším "bláznivým činem". Stává se štvancem, ale stále si chce udržet svoji lidskou důstojnost. Hezké, humorné, jemný sarkasmus. Moc se mi to líbilo. Citát: "Na cílové pásce se nevyplácí meškat."... celý text

Krátká paměť pana rady 2009, Arto Paasilinna

Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek: Milé, pěkné, veselé, chápavé k lidským slabostem. Někdy dovedeno až do absurdity. Tady mi satira, přehánění nějak moc nevadilo. O přátelství. Milé čtení.... celý text

Prostopášný modlitební mlýnek 2010, Arto Paasilinna

Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek: O cestě dvou kamarádů do Indie, Tibetu, pak i do Čech (mluví se zde i o knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě odkud je překladatelka, vydavatelka). Švejkovské. Knížka se mi nelíbila.... celý text

Červenka 2014, Jo Nesbø

Četla jsem v březnu 2009. Podle mých poznámek: Detektivka. Dlouhá, široká. Vrah je vlastně také oběť. Druhou půlku jsem přečetla jedním dechem.

Sofiin svět 2002, Jostein Gaarder

Četla jsem v květnu 2016. Podle mých poznámek: Knížku jsem nejdřív přečetla půjčenou, pak jí koupila. Autora jsem zahlédla na Knižním veletrhu v Praze 2016 (byl obklopen mnoha fanoušky). Filosofii jsem považovala dosud za zbytečnou, ale kniha je supr, pomáhá mi se tím prokousat. Budu jí ale muset přečíst víckrát. Kam autor na ty nápady chodí?... celý text

Dívka s pomeranči 2004, Jostein Gaarder

Četla jsem v březnu 2016. Podle mých poznámek: Střídá se v ich formě vyprávění kluka a části dopisu otce. Ze začátku hezké, zajímavé, napínavé. Druhá polovina již není tak hezká. Ale dobře se čte.... celý text

Jako v zrcadle, jen v hádance 1999, Jostein Gaarder

Četla jsem v únoru 2016. Podle mých poznámek: Knížku bych asi dětem nečetla, možná starším. Sladkobolné.

Kouzelný kalendář 2002, Jostein Gaarder

Četla jsem v říjnu 2010 a květnu 2016. Podle mých poznámek: Zajímavý námět, zajímavě vystavěné (jak je u autora zvykem). Hezké, čtivé. Konec ztratil trochu na tempu, nebo mi tam něco vadilo, něco chybělo, něco bylo nějak složité. Ale jinak super. Citát: "Čím víc rozdáváme, tím jsme bohatší. A čím víc si necháváme pro sebe, tím jsme chudší."... celý text

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Hezké, ale ne supr.

Hrad v Pyrenejích 2011, Jostein Gaarder

Četla jsem v dubnu 2016. Podle mých poznámek: Sestaveno z e-mailů hlavních postav o tom, jak vzpomínají. Ale konec mne zaskočil. Jako bych čekala nějaký jiný závěr. Dobře se čte. Dobré.... celý text

Ditta, dcera člověka 1953, Martin Andersen Nexö

Četla jsem v červnu 2008. Podle mých poznámek: Obsáhlý román. Drsné.

Kameny mluví 2004, Thórbergur Thórdarson

Četla jsem v lednu 2007. Dle mých poznámek: Vyprávění malého kluka, co si pamatuje od svého narození a z dětství. Popis života na islandském venkově. Zajímavé, poetické, čtivé. Při své cestě na Island jsem hledala to, o čem autor psal. Ne vše jsem našla, měla bych se tam vydat znovu. Citát: "Nejdůležitější věci se stávají, když se člověk nedívá." "Kameny... byly nejpřírodnější a určitě nejvíc pamatovaly. Nikdo je nepřetvářel a nenutil, aby byly jiné."... celý text