Martin Andersen Nexö

dánská, 1869 - 1954

Populární knihy

/ všech 18 knih

Nové komentáře u autorových knih

Ditta, dcera člověka Ditta, dcera člověka

Ditta, jejíž osud je předurčen, Ditta dítě, Ditta žena. Jako jedenáctiletá jsem sáhla po tomto románu do knihovny svých rodičů. Dodnes si vzpomínám na očarování drsnou přírodou, otřesení syrovými vztahy i mezi těmi nejbližšími (matkou Ditty a její babičkou Maren), bezútěšností Dittina života. Jedna ze zásadních knih mého života. Setkání s ní v mém dětství nebylo poslední, ke knize jsem se vracela. Existuje stejnojmenný černobílý film z roku 1946, přes své "stáří" je velmi dobrých kvalit.... celý text
Friedulka


Ditta, dcera člověka Ditta, dcera člověka

Na začiatku silné, zvlášť keď autor opisoval život Ditty ako dieťaťa alebo detí vôbec. Na konci priveľa proletársko-socialistickej propagady. SPOILER ALERT! Nemôžem si pomôcť, ale to svoje prvé dieťa opustiť nemusela. Veď len chcela ísť do veľkého mesta, preč od rečí dediny. Niežeby bolesť z ohovárania nebola reálna, ale zbaviť sa jej za cenu spôsobenia bolesti niekomu ďalšiemu, navyše vlastnému dieťaťu, kojiť v meste cudzie deti namiesto svojho, nebola dobrá voľba. A že ju Lars Peter v tom podporoval bolo pre mňa sklamaním.... celý text
zuvacka


Ditta, dcera člověka Ditta, dcera člověka

co té kávy vypili...:)
Ozinka



Pobřeží dětství Pobřeží dětství

Abstraktněji laděné povídky jsou trošku slabší, ale tam, kde Nexö zabrousí do syrového realismu až doslova řeže. Tedy, ne, že by ty abstraktnější povídky byly špatné, nejsou, ale ty realistické je převažují. Titulní POBŘEŽÍ DĚTSTVÍ je ještě takové hodně popisné, niterné a vzpomínkové, ale už následující DVA BRATŘI ukazují Nexövu schopnost vystihnout prostotu všedního dne - ŠVÉD LOTERISTA. Zajímavé je až lehce horrorově laděné ŠTĚSTÍ. Zajímavý pohled nejen v prostoru ale i čase do Dánské literatury.... celý text
eraserhead


Ditta, dcera člověka Ditta, dcera člověka

Román se mi dobře četl, přestože má přes 600 stran. Připomíná spíše dívčí román, styl odpovídá době vzniku, chyběl mi hlubší pohled do motivace a emocí postav. Hlavní hrdinka Ditta představuje jakýsi prototyp obětavé ženy, která myslí jen na ostatní, ne na sebe, nebo nemyslí vůbec a řídí se pouze srdcem. Ze všeho nejvíce miluje děti, kterým obětuje celý život. Paradoxně je nucena vzdát se svého prvorozeného syna a posléze se odmítá provdat za jeho otce, přestože by jí to ulehčilo život. Dle mého názoru mylně je označován jako proletářský román, jedná se prostě o příběh že života nejchudších dánských lidí, kdy i děti jsou nuceny vydělávat peníze. Někteří nalézají oporu v bohu, ale autor se spíše přiklání k vidině socialismu, který by pomohl vyřešit ostré sociální rozdíly.... celý text
KnihovniceVěra