Morbidus přečtené 320

Tři králové 2017, Zdeněk Ležák

Mám z toho podobné pocity jako z komiksu příbuzného tématu Zatím dobrý. Děj je poněkud epizodický až přestručný, řada osobností se jen mihne (medailonky na konci to nezachrání) a někdy kolem poloviny knihy čtenář cítí, že ztrácí přehled. A to by se během vyprávění (i podle skutečných událostí) dít nemělo. Nicméně přesto nehodnotím zcela negativně. Dobře to odsýpá, u hlavních postav lze rozeznat, kdo je kdo a především - má to perfektně vykreslenou atmosféru (za mě mohli autoři i přitvrdit, čtenáři to povětšinou snesou, když čtou podobné záležitosti). Zejména poslední jmenované má na svědomí hlavně kresba, která vtáhne do děje. Lze doporučit všem, kteří by rádi získali přehled o odboji za dob protektorátu.... celý text

Skvrna 2017, Gillian Flynn

Pomalý začátek, starý dům, houstnoucí atmosféra... přesně jak to má v dobrém horroru být. A pak se to zlomilo, jako by si autorka řekla, že vlastně chce napsat něco většího. Jakkoli mám otevřené konce v lásce, posledními stranami jsem byl poměrně zklamán. Ději by prospělo, kdyby se ke konci tolik nerozjel do ztracena. Ono by to ve výsledku až tolik nevadilo. Dominuje čtivý děj, pevná vazba a celkově krásný vzhled knihy. Ovšem na druhou stranu - svazky horrorových povídek (zahraniční i české) za podobnou cenu najdete ve větším počtu příběhů a v horrorovější verzi. Už jen kvůli tomu musím knize snížit hodnocení. A to je škoda, protože ve větším množství příběhů podobného ražení by z toho mohla vzniknout vykutálená záležitost. I tak ovšem Skvrna poskytne fajn příběh k ukrácení dlouhé chvíle.... celý text

Černé díry a budoucnost vesmíru 1995, Stephen William Hawking

Filozofii a naučnou literaturu hvězdami nehodnotím (filozofie je subjektivní, naopak vědecká fakta kašlou na cizí dojmy). Komu by snad hodnocení chybělo, nechť si přimyslí tři hvězdy. Jsem z knihy poměrně rozpolcený. I s vystudovanou (neteoretickou) fyzikou jsem se v některých okamžicích poněkud ztrácel. A pokud v laickém čtenáři budí slovo integrál děs, může předposlední kapitolu plnou hamiltoniánů s klidem vynechat. Ačkoli se Stephenem Hawkingem zůstávám v zásadním sporu, co se optimistického pohledu na vesmír týče (což je na delší diskuzi), výrazně vylepšil můj pohled na singularitu a vznik/zánik vesmíru. V celkovém obrazu mi to zapadá na správná místa - a to mi dělá radost. Tato kniha jako by se nemohla rozhodnout, zda je určena laikům či odborníkům. Potenciálnímu čtenáři nezbývá než se podívat za její horizont událostí... :)... celý text

Země Indiánů 2014, Jason Aaron

„Noirový příběh po Indiánsku“, řekl můj mozek po dočtení tohoto komiksu. Nějak takhle to na mě působí a musím říct, že i když jsem od toho vůbec nic nečekal (kecám; čekal jsem, že mě to nebude bavit), chytilo mě to a nepustilo. Takže za mě velké překvapení a spokojenost. Oceňuji zde zejména dvě věci - postavy a cliffhangery. U postav chvíli trvalo, než jsem jim přišel na chuť, ale s přibývajícími motivy a minulostí to mělo stále větší grády. Ke konci už jsem se kupříkladu do Dashiella dokázal poměrně dobře vcítit. A cliffhangery (krom toho že jsou zmíněny i v úvodu, který mě ke čtení příliš nenažhavil) jsou tu burácejícím motorem, který vás nutí číst stále více a více - příznak všech dobře napsaných věcí. Přiznávám že po tom posledním jsem zalomil rukama, že nemám po ruce pokračování. A co se týče kresby, je fajn - ani moc přehnaná, ani moc při zemi. Tak akorát. Milovníci drsnějších příběhů, tohle je vaše oblíbená příchuť.... celý text

Zatím dobrý (komiks) 2018, Jan Novák

Přemýšlel jsem, zda dát dvě nebo tři rudé hvězdy, ale nakonec jsem skončil na dvou. Dokud neskončilo úvodní „vyšetřování“, stále jsem se ještě orientoval. Jenže pak se děj doslova rozsypal na kusy a já rázem nevěděl, která bije. Postavy se rázem začaly plést a nepomohlo tomu ani jejich červené zvýraznění. Kresba na mě také emoce nepřenesla, což u podobného příběhu zamrzí. Dokonce ani ty hlavní postavy neměly (vzhledem k délce knihy) nikterak hluboký charakter. Možná i v důsledku toho všeho mi konec historického příběhu vyzněl lehce falešně a jen jsem nad ním (některé teď trefí šlak) pokrčil rameny. Hned několikrát mě při čtení napadlo, že původní knižní předloha asi bude lepší. Do tohoto komiksu jsem se nedokázal ponořit, chtělo by to lepší zpracování. Ale nakonec mi to snad i cosi dalo. Takže ještě pořád dobrý... :)... celý text

A jestli neumřela, vyšiluje dodnes 2020, Skottie Young

Zábavná masakrální jednohubka v pestrých barvách. Nečekal jsem od toho moc a nakonec si mě to i přes počáteční nedůvěru získalo. Děj je přesně takový, jak vypovídá obálka - plný roztomilých postaviček rozmrkaných na mračku malou nastlanou holčičkou (která až tak malá není a spíše bych zvolil slovo démon). Tento komiks pro mě funguje jako uzavřený celek a současně láká k přečtení dalšího dílu. Vše je tak přeslazené a „dobré“, že nemáte (nebo minimálně má vnitřní příšera neměla) absolutně žádný problém se do antihrdinky Gertrudy vcítit a ty masakry jí spokojeně odkývat. Jednoznačně záležitost pro lidi s černějším smyslem pro humor. :) Pokud nesnášíte Pohádkov stejně jako Gertruda, není co řešit.... celý text

Pekelný dům 1996, Steve Jackson

V onom magickém období, kdy byly gamebooky všude, mě tento kus nějakým způsobem minul. Dnes, kdy se gamebooky do jisté míry navrátily a já už mám v hlavě více utříbeno, co mi sedí a co ne, jsem si tento kus za drahý peníz pořídil. Jak jsem tušil, byl to po čertech dobrý kup. Od počátku příběh halí stabilní atmosféra číhajícího zla. Nejenže napjatý hráč čeká, co na něj vybafne tentokrát, ona tomu dává grády i mechanika počítání Strachu. Jasně, jakmile se po několika pokusech naladíte na tu správnou vlnu, začnete odhalovat tajné odkazy a další delikatesy, vše se vám začne jevit o chlup méně spletité. Nicméně od začátku až do konce jste stabilně pokoušeni hromadou odboček a dveří, které většinou vedou do pastí a slepých uliček, odkud není úniku. Ono občas na některé místo i stačí přijít z nesprávného směru... Knihu jsem dokonce i na čas odložil (což značí, že cesta vpřed není triviální, což mě baví) a pak už to šlo. Autor se při tvorbě tohoto kusu musel ukrutně bavit... :-) Za mě pekelně dobrý horrorový gamebook, který rozhodně utkví v paměti.... celý text

Agentura 2: Střepy minulosti 2019, Martin Štefko

Tento díl Agentury mě bavil výrazně více než předchozí. Jakkoli totiž moc nemám v lásce přílišné vysvětlování, zde se objevila řada informací ohledně minulosti a schopností postav (skoro bych měl chuť se vrátit a zdvihnout prvnímu dílu hodnocení, jak mi věci začaly dávat větší smysl). Současně řada věcí zůstala nedopovězených a rozřešených, což o to víc navnazuje na (doufejme) další díl. Nechci vyzradit příliš, takže jen shrnu, že známé postavy mi tentokrát přišly střízlivější a děj plynulejší. A co se nových charakterů týče, opět jsou tím či oním způsobem podány zajímavě. Za nejzajímavější kapitolu knihy pak považuji Kostel Rwanda (už jen proto, že jsem v době čtení řešil velmi podobné otázky). Hledáte-li něco svižného a zábavného, série Agentura je rozhodně dobrá volba.... celý text

Zatracenci 2018, Martin Štefko

Jelikož westerny mě z větší části míjely, tahle kniha pro mne do jisté míry byla výpravou do neznáma. A musím říct, že velmi osvěžující! Zpočátku jsem si nebyl jistý, zda mě příběh zaujme, ale následující řada zvratů, situací a zajímavých charakterů mě pohltila a provedla až do samotného konce. Pokud bych měl zmínit negativa, v textu jsem často narážel na hrubky (které pokaždé připomněly, že jen čtu). Nicméně... limitovaná edice, pevná vazba, můj oblíbený formát knihy. Suprové ilustrace i samotná obálka. Vydařená atmosféra. A především čtivý příběh, který dokázal vykřesat odpovídající emoce. Pozitiva výrazně převažují. Tohle je zatraceně dobrý kousek!... celý text

Den a noc 2017, Renata Bočková

Když jsem po přečtení Hrobořadí nalezl odkazy na tuto příběhovou sbírku, pochopitelně to vzbudilo mou zvědavost. Po jejím dočtení musím říct, že je to hezký spletenec melancholie, humoru, erotiky, temnoty a dalších ingrediencí. Slabinou knihy ovšem je, že některé příběhy čtenářem proplují takřka beze stopy - opakujících se témat se čtenář snadno přejí. Na druhou stranu se autorka očividně nebojí žádné tématiky ani povídkového rozsahu. A kouzlo pointy v poslední větě (odstavci, slovu) zde na mnoha místech bez problémů funguje. Mezi mé favority zde patří zejména Hořčice, Poslední návštěva a Jeden den v životě obyčejného studenta Huberta Horáka. Knihu pak uzavírá povídkový bonus autorčiny sestry - z jedné povídky těžko soudit, ale určitě mi to nepřišlo špatné. Milá sbírka, kterou přečtete za jeden den a noc.... celý text

Milenci ze snů / S Meluzínou sůl lízat 2020, Honza Vojtíšek

Netradičně začnu celkovým vzhledem knihy. Ilustrace obálky i nitra (barevně odlišené) jsou super; děj nenapovídají, spíše doplňují. Co víc, člověk si může nalepit názvy děl jak chce (což u mě znamená, že jsem minimálně jeden nalepil vzhůru nohama, ale už jsem se s tím trochu smířil). Je to originální a líbí se mi to. Co se týče příběhů, každý z nich hraje na trochu jiné struny děsu. S Meluzínou sůl lízat je tichý, plíživý horror; od začátku víte, že je něco v nepořádku, přičemž to stále sílí a roste až do finální katarze. Příběh Milenci ze snů je temná psychologická záležitost ze života traumatizovaného člověka; stále častěji uniká do světa snů, kde na něj čekají jeho zhmotnělé touhy... a noční můry. Za mě velká spokojenost. Máte-li rádi literární horror, tady bych neváhal...... celý text

Agentura 1: První tým 2016, Martin Štefko

U téhle knihy mám dilema. Na jednu stranu pohodové béčko, ve kterém se zrcadlí neskrývaná inspirace četnými filmy, komiksy i knihami. Na stranu druhou děj občas skřípal svou přehnaností, což bránilo tomu, abych dokázal vyprávění uvěřit. Možná to ale bude i tím, že obecně příliš nevyhledávám akčnější příběhy. Z výše uvedeného vyplývá, že mě nejvíce bavila první část a pasáže, kde jsou případy ve fázi pátrání. Silnou stránkou jsou zajímavé postavy (včetně záporáků), ačkoli jejich schopnosti a minulost zůstávají (počítám, že záměrně) z větší části nejasné. Některé nápady mi přišly tak trochu násilně naroubované, ovšem jiné přímo kypí potenciálem pro hlubší rozvinutí v dalších dílech. Agentura pobavila, zabavila a navnadila na další pokračování.... celý text

Legie smrti 2003, J. H. Brennan

Poslední kniha série Grailquest nabízí mix všeho, s čím se dalo setkat v dílech předchozích (mapy, humor, šifry, instantní smrt...). A překvapivě to docela dobře funguje. Je tady totiž jeden velký rozdíl oproti předchozím dílům série. Knihu lze totiž dohrát bez jediného souboje (nepočítám-li ten na počátku dobrodružství) či rizika náhodné smrti. Přitom vše jako by se schylovalo k epickému finále. Na jistých místech lze získat opravdu luxusní magické předměty, ultimátní léčiva a řadu spojenců (včetně jednoho prakticky nepřemožitelného). Pokud máte brnění z dračí kůže z minulého dílu, jste obrnění ještě víc... Musím ale dodat, že těsně před závěrem mě naštval můj spolehlivý meč (něco mi prozradil, ale to už by byl spoiler). :-) Legie smrti zakončuje příběh důstojně a rozhodně patří k tomu lepšímu ze série.... celý text

Hrobka nočních můr 2002, J. H. Brennan

Stejně jako předchozí díly série, i zde je od hráče požadována masivní úmrtnost (postavy) a hora trpělivosti. Zejména když zde autor opět nastražil své vypečené (zákeřné) chytáky. Opět stačí špatně padlé kostky a jste na prkně. Pokud libovolnou knihu ze série někdo zvládl bez podvádění dohrát aniž by měl záznam ve Smrtoměru, tak... mu nevěřím. :D A proč tedy čtyři hvězdy? Přiznám se, zde jsem trochu nekritický. Tento kousek mám hodně rád. Pro jeho celkové ladění, atmosféru, propriety - a vůbec. Prostě vtipný horrorový gamebook, který se téměř celý odehrává v jednom dungeonu. Tentokrát nenajdete žádné specifické lokace; místo toho byl přidán mechanismus pro hledání tajných dveří. Zabijácké pasti na každém rohu. Minimum lékárniček. Zapeklité šifry. Značně vražedná monstra (ještěrky, grr!). A jako bonus „falešný“ konec, který vás vrátí na začátek (pokračujete-li do další knihy série, doporučuji). Tentokrát se mi Pipova kniha kouzel konečně doopravdy hodila. Ale doopravdy mě potěšil konec příběhu, kdy se čtenář až po svém vítězství dozví, o co vlastně celou dobu šlo (Pokud jste ta prokletá stvoření, co si nejprve čtou konce knih, zde si absolutně zkazíte zážitek. Just don't!). U žádného jiného gamebooku (pokud vím) jsem tohle nezažil, což z knihy dělá svého druhu unikát. Mé morbidní srdce je spokojené, pro mě nejoblíbenější díl série.... celý text

Říše chaosu 2002, J. H. Brennan

Rozporuplný to gamebook. V rámci série se opět vyskytují spíše narážky na předchozí díly nežli vývoj postavy napříč jednotlivými knihami. Staré problémy přetrvávají a opět se zdá, že tento gamebook je sarkasticky směrovaný k co největšímu počtu úmrtí postavy (stačí blbě padlé kostky). Stejně tak přetrvává i specifický humor, který někomu může být na obtíž, ale já ho mám rád. Hádanky nejsou k dokončení dobrodružství nutné, ale jejich přítomnost je plusem. Svým způsobem jde ale o druhý nejkratší příběh série (prvním je Hrad temnoty). Tedy za předpokladu, že alespoň zhruba víte, kudy se vydat a co hledat. Je to takový příběh o kohoutkovi a slepičce (tuším je to na jednom místě i zmíněno). Opět je tu kontrast vůči předchozímu dílu, který byl napěchovaný magií - pokud tady něco magického najdete, může vás to poměrně snadno zabít. A obludy? Zejména ve finální části (nechci spoilerovat) narazíte na hotové obludárium. :) Když už mluvím o finální části, neustále mi nepadaly kostky a já se nemohl hnout dál - nápad dobrý, ale provedení... škoda. Chtělo by to celou knihu pečlivěji poladit; i v jiných věcech. Cesta hrou je poměrně lineární a místy poměrně zákeřná. Nicméně nápad dobrý, pro mě druhá nejsympatičtější kniha série, která by si podle mě zasloužila lepší obálku (tahle jaksi nesouvisí s dějem, ani okrajově). Navíc náhoda při mé hře dopustila, že finální záporák skončil proměněný ve zlato... magic. :)... celý text

Království děsu 2002, J. H. Brennan

Ačkoli se hned na počátku knihy nachází varování, že jde o nejtěžší knihu série (která však počínaje čtvrtým dílem začala prvky sériovosti postrádat - paradoxně ku prospěchu hry), považuji za nejtěžší díl minulý. Tento je svým pojetím bližší ke klasičtějším gamebookům; přijde mi to svým způsobem jako vrchol série. Náhodných smrtí, kdy si hráč blbě hodí kostkou, výrazně ubylo (ačkoli tu stále jsou; zejména při návraty pro vybavení se vyplatí si „ukládat pozici“). Obludy jsou tradičně poměrně smrtící, ale často existují způsoby, jak se boji vyhnout. Pokud ne - obvykle nastane jedna ze dvou situací: buď jste napěchovaní magií až po uši a nepřítel si ani nevrzne... anebo jste mu v podstatě vydáni na milost. Určitý prvek nevyváženosti tedy stále přetrvává. Putování jako celek však hře tentokrát dodává určitou variabilitu, což je rozhodně plus. Co možná pro někoho bude kámen úrazu (ačkoli já jsem z toho nadšen) je zapojení hádanek do děje hry. Šifry jsou sice časem na jedno brdo, ale minimálně na dvou třech místech se bez nich ve hře neposunete ani o píď. Trochu mi uniká, proč se kniha jmenuje Království děsu, když se většina hry odehrává v Království víl („království děsu“ je prý jakási její přezdívka... asi aby to lépe znělo). Osobně by mi Království víl přišlo jako poměrně originální název; koneckonců, jedno Království děsu už se objevilo v (neporovnatelně lepší) gamebookové sérii Lone Wolf. Každopádně jeden z lepších kusů série Grailquest.... celý text

Sok 2019, Iain Reid

Zajímavá věc. Kniha svým námětem a pointou vyžaduje určitou imaginaci a schopnost myšlení, přestože se (většinu času) zdá, že mimo „vetřelce v domě“ tuto schopnost žádná z postav nijak briskně neovládá. Tudíž se s nimi čtenář hůře ztotožňuje a vrtí hlavou, proč si od toho člověka nechávají všechno líbit a nepošlou ho do... Jenže pak přijde závěr, díky kterému všechno zapadne na správná místa. Najednou příběh dostává nový rozměr a kniha znovučitelnost. Dokonce i symbolismus brouka najednou začal dávat smysl. Spíše než z klasického „Proč?“ zde hrůza pramení z otázek kým jsme a do jaké míry nás definují ostatní lidé. Na druhou stranu, je otázka, komu se to chce znovu číst - ona kdyby příběh byl zkrácen na polovinu, ke čtenářům by si možná našel cestu snadněji. Nejste-li nepřáteli méně tradiční literatury, tuhle knihu se vyplatí číst až dokonce.... celý text

Trajekt 2018, Mats Strandberg

Tohle bylo lepší čtení, než se zprvu zdálo. Zpočátku jsem se trochu obával způsobu vyprávění a některé postavy mi až tolik nesedly, ale časem se to všechno urovnalo a děj se proměnil v jízdu po tobogánu. Zprvu prosyceném alkoholem a lidskou zvířeckostí, později řádně temném a krvavém. Tohle bylo příjemně svižné horrorové čtení s dobrými nápady. V téhle plovoucí Petriho misce se nevyplatí si postavy příliš oblíbit, protože autor nemá problém sympatické postavy krutě likvidovat - a to je dobře, protože pak vše šlape jak má. Dvě třetiny fungují jako dobře seřízené hodinky, aby v (už trochu zadrhávajícím) závěru přišel s naprosto bravurním vyústěním. Osvěžující a děsivá plavba pro odvážné - nalodíte se?... celý text

Vrby 2018, Algernon Blackwood

Tato kniha mě uhranula. Vzala mě od pramene Dunaje až do vzdálených končin, kde se rozprostírá proměnlivá krajina plná vrb. A zatímco se dvojice vetřelců (neboť čím jiným zde ústřední dvojice postav je?) chystá přenocovat, věci se dávají do pohybu. Čtenáři společně s postavami pak nezbývá než konsternovaně přijmout, že se zde vyskytuje cosi mimo lidské pojetí existence. Jako mé první setkání s autorem ve mně příběh vzbudil nadšení; až mě zamrzelo, že u nás není vydávaný hojněji. Přitom se vzhledem i počátkem příběhu tváří zcela mírumilovně; jenže je tu určitá zákeřná plíživost. Pocit, že věci nejsou v pořádku se do mysli vkrade zcela nenápadně a pak už není návratu. Celé prostředí opanuje znepokojivou atmosférou, zatímco na pozadí všech věcí ordinuje cosi lidským rozumem a smysly nepojmutelného. Což mi imponuje. Skvělý horrorový příběh pro přemýšlivé jedince.... celý text

Cesta hrůzy 2001, J. H. Brennan

Přijde mi, jako kdyby u tohohle dílu došlo v sérii k jakémusi restartu. Jak se od prvního dílu (pokud čtenář hraje knihy popořadě) vše postupně stávalo triviálním, tady je tomu konec. A problém se překlopí do úplně opačné roviny - pro hráče se toto dobrodružství změní v pořádný masakr. :-) Především, cokoli jste si nahrabali v minulých dobrodružstvích, je fuč - včetně archetypálního vybavení. Kniha zřejmě počítá s vysokou úmrtností, kdy frustrovaný hráč postupně zjistí, kde najde tu kterou magii, peníze na úplatky a podobně... Abych se něčemu takovému vyhnul, často jsem si „ukládal pozici“ (to dělám běžně, ale tady to před mnohými souboji či hody kostkou je potřeba jak sůl); instantní smrt zde číhá za leckterým hodem kostkami nebo odbočkou, kde číhají potvory (i kdyby Pip měl standartní vybavení) kapánek předimenzované. Na druhou stranu, nesrovnalostí ubylo a naopak přibylo hádanek. Motiv cestování po ostrovech (včetně startu hry) je za mě parádní, ač místy krutý. Určitá odlehčenost a výskyt starých známých potěšil. Ideál se nekoná, ale v rámci série se jedná o zajímavou odbočku.... celý text