Marekh přečtené 1520

Návštěvní den u Jiřího Grosmana 2004, Miloslav Šimek

Tuto knihu jsem četl v minulosti. Miloslava Šimka máme rádi a pokud se v televizi vysílala politická show, kterou uváděl společně se Zuzanou Bubílkovou, tak jsme se rádi podívali. Tuto knihu si asi koupila mamka, časem jsem se také pustil do čtení. Mám pocit, že kniha obsahuje také ilustrace.... celý text

Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha 2012, Miguel de Cervantes y Saavedra

Kniha se mi líbila. Knihu jsem četl velmi dlouho, poněvadž je velmi obsáhlá. Kromě humoru zde nalezneme i filosofické pasáže. Hlavní postavou je Don Quijote, který rád čte dobrodružné rytířské romány a spolu se svým sluhou - Sancho Panzou, se vydávají vstříc dobrodružstvím. Doprovází je kůň jménem Rocinanta. Líbila se mi např. bitva s větrnými mlýny, zápas s měchy vína, utkání se stádem ovcí nebo útok na lvy. Kniha obsahuje velmi pěkné ilustrace.... celý text

Černá princezna a ptáček Konypáček 1975, František Lazecký

Knihu jsem četl v minulosti v dospělém věku. Mám pocit, že tuto knihu mi dal soused, který knihu našel ve sklepě. :) Autor píše v autorské poznámce následující: "Nemohl jsem přelétávat od způsobu jednoho vypravěče k způsobu vypravěče druhého. Oni vypravovali po svém, i já jsem chtěl vypravovat svým hlasem. Naslouchal jsem jejich hlasům, mluvním i vypravěčským gestům, ale přitom jsem doloval a utvářel svůj hlas. Použil jsem jejich mluvní a vyprávěčská gesta, ale nepřijal jsem je trpně. Snažil jsem se je obohatit, jak to dělá každý vypravěč pohádek. Také jsem nepřijal trpně náměty a dějové osnovy jejich pohádek. Rozšířil jsem je o mnohé podrobnosti, a někdy dosti značně. Často jsem použil opakování, jednoho ze základních principů pohádky, a to i tam, kde v zachyceném textu nebylo. Nářeční výrazy jsem vkládal do svého textu jen tam, kde lépe a jadrněji než spisovný výraz vystihly dějovou situaci nebo lépe charakterizovaly jednající osobu. Jsou konečně srozumitelné v souvislosti s ostatním textem. Tam, kde by mohly čtenáři působit potíže, najde spisovný význam ve Vysvětlivkách. Jedno jsem ale ponechal, případně i zdůraznil: úsečnost, spád a rytmus slezských nářečí. To, co je tak příznačné pro mluvu člověka a vypravěče z našeho kraje. Sám jsem se stal jedním z vypravěčů. A jedno bych si též přál. Abyste z mého vypravování slyšeli i hlasy těch, kteří tyto pohádky po svém vypravovali na přástkách, dračkách, na večerních besedách a při jiných příležitostech. Oni umlkli, tak je vypravuji místo nich. Dobře, nedobře, to posuďte sami.“... celý text

Čapí hnízdo 1978, Jan Kozák

Tato kniha pojednává o zakládání JZD (Jednotné zemědělské družstvo) ve východním Slovensku. Vytvořily se 2 tábory - ti, kteří uvítali myšlenku JZD, a naopak ti, kteří o ní nechtěli ani slyšet, poněvadž jejich majetek by se stal společným majetkem všech. Z mého pohledu JZD přinášelo řadu výhod, ulehčení práce, z druhého hlediska příznivci JZD možná nevysvětlili lidem dostatečně, jaké výhody to obnáší a rovněž neměli lidi násilně nutit, aby vstoupili do družstva. Podle mého názoru jim měli nechat svobodnou vůli. Pokud lidé nechtěli vstoupit do družstva, tak následně pak vznikly různá nedorozumění a rozpory, dokonce i mezi manžely. Myslím si, že tuto knihu v dnešní době, zejména u mladé generace, asi málokdo bude číst, poněvadž toto téma asi málokoho dnes osloví. Moje mamka si tuto knihu koupila v minulosti, takže jsem se rozhodl před několika lety, že si knihu přečtu. Kniha se četla dobře, rozšířil jsem si obzory na tuto problematiku.... celý text

Oblomov 2007, Ivan Alexandrovič Gončarov

Kniha se mi líbila. Postava Oblomova mi celkem přirostla k srdci. Vím, že je lenivý, nejraději by se válel celý den v posteli a nic nedělal, nicméně přesto je v jádru dobrým člověkem, ochotným pomoci ostatním, což oceňuji. Líbilo se mi líčení vesnice Oblomovky, kde vyrůstal se svými rodiči a kde byly také vykresleny jejich charaktery a kde je popsáno, jak na Oblomovce žili. V knize se také setkáváme s tím, že se Oblomov zamiluje.. :) Citát z knihy, který mne oslovil: Nemilujete mě, ale spěchám dodat, že nelžete, neklamete mě; nedovedla byste říci ano, když se ve Vás ozývá ne. Chci Vám pouze dokázat, že Vaše nynější miluji není nynější láska, nýbrž budoucí; je to pouze neuvědomělá potřeba lásky, která z nedostatku okamžité potravy, z nedostatku ohně svítí nepravým, nehřejivým světlem a projevuje se u žen někdy něhou k dítěti nebo k jiné ženě, někdy i prostě pláčem a hysterickými záchvaty. Hned na počátku bych Vám byl měl přísně říci: „Mýlíte se, nemáte před sebou toho, koho jste očekávala, o kom jste snila. Vyčkejte, on přijde a pak se vzpamatujete; budete se pro svůj omyl hněvat a hanbit a mně ten hněv a hanba způsobí bolest,“ to bych Vám byl měl říci, kdybych byl od přírody nadán bystřejším rozumem a smělejším duchem, konečně kdybych byl upřímnější… Říkal jsem to také, ale vzpomeňte si jak; se strachem, abyste mi neuvěřila, aby k tomu nedošlo; říkal jsem předem všechno, co by pak mohli říci jiní, abych Vás na to připravil, abyste je neposlouchala a nevěřila, a sám jsem spěchal setkat se s Vámi a myslil jsem: „Jednou přijde někdo jiný, ale zatím jsem šťasten.“ Taková je logika náruživosti a vášně.... celý text

Staré pověsti české 1988, Alois Jirásek

Kniha se mi líbila. Knihu jsem četl už dvakrát a ke knize se určitě ještě vrátím, abych si oživil jednotlivé pověsti. Kniha je určena pro mládež, nicméně si knihu oblíbili také dospělí čtenáři. Alois Jirásek čerpal z kroniky Kosmovy, Dalimilovy, z kroniky Václava Hájka z Libočan a dalších pramenů. Líbily se mi také ilustrace. Citát z knihy, z pověsti Boží soud: Sem do té prostory přivedli Kozinu. Kolem se vše utušilo. Smutným tichem jen vzlyk a pláč Kosinovy rodiny a jeho krajanů se ozval. Sám mladý hospodář, stanuv pod šibenicí, políbil kříž knězem mu podaný a naposled se kolem rozhlédl, po svých lidech, po zástupu. A vtom uzřel mezi důstojníky na koni také toho, jenž by příčinou všeho – Lammingera. Kozina se vzpřímil, podíval se mu do tváře a vtom už volal velikým hlasem, jenž se jasným vzduchem mrazivého dne jasně rozléhal: „Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolú stát před súdnú stolicí boží. Hin se hukáže, kdo z nás - “ Vtom se velící důstojník vzpamatoval. Obnažený jeho kord se zableskl vzduchem, kat podtrhl a Kosinův hlas umlkl. Navždy. Jana Sladkého, nazvaného Koziny, nebylo naživu. Na smrt bledý hleděl na něj Lamminger, ale již obrátil koně a jel rychle do města. Chodové a lid kolem klečeli a v pohnutí a rozčilení modlili se z té duše za nebožtíka. Plakali a vzlykali nejen lidé z Chodska, nýbrž i cizí, a plni vzrušení opakovali si, jak ten Chod pozval trhanovského pána na boží soud.... celý text

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1/2 1983, Jaroslav Hašek

Knihy (2 svazky) jsem přečet v roce 2010, Knihy se mi celkem líbily. Některé části mne pobavily, jiné mne příliš neoslovily. Ve skriptech jsem se dočetl, že Švejka odmítali významné osobnosti české literatury. Vadila jim drsnost, vulgarita a nový typ lidového hrdiny. Jaroslav Hašek poslední díl nedokončil, dopsal ho jeho přítel Karel Vaněk. Švejk byl přeložen do 60 jazyků. Švejk vyšel v různých vydáních, ale nejvíce se mi líbí vydání s ilustracemi Josefa Lady. Viděl jsem i filmy. Většinou se na filmy podívám na Vánoce, anebo na Silvestra, kdy je české televize zařazují do svého vysílání.... celý text

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 3, 4 1990, Jaroslav Hašek

Pověst o Ulenspieglovi 1979, Charles de Coster

Citáty z knihy, které mne oslovily: Synu, neber nikdy člověku ani zvířeti jeho svobodu, to je nejdražší statek na tomto světě. Jsou totiž na světě dvojí zbabělí lenoši: jedni na práci nadávají, druzí skuhrají, mají-li dělat.... celý text

Na loveckých stezkách 1978, Ivan Sergejevič Sokolov-Mikitov

Citáty z knihy, které mne oslovily: První a hlavní povinností spisovatele je, aby byl nestranným a pravdivým svědkem, zobrazitelem své epochy, zobrazitelem neopakovatelné doby, kdy se před našima očima měnil svět. Spisovatel umělec musí říci své slovo o vlasti našeho lidu, o rodné zemi - o našich polích a lesích, o velkých řekách i malých říčkách a jejich milé kráse plné poezie. Patří se vzpomenout i našich otců a dědů, kteří žili na ruské zemi a vytvořili bohatý jazyk, jimž píšeme a mluvíme a jehož velikou sílu nyní poznal a pocítil celý svět. Pro osud, vkus a povahu každého člověka má obrovský význam jeho dětství, prostředí, v němž žil, byl vychováván a vyrůstal. Slova, která slyšíme od svých matek, barva oblohy, kterou jsme spatřili poprvé, cesta ubíhající do dálky, zarostlý břeh řeky, kadeřavá břízka pod oknem rodného domu zůstávají v naší paměti navždy.... celý text

Bludné duše 1986, Václav Beneš Třebízský

Kniha se mi celkově líbila. Citáty z knihy, které mne oslovily: Sám Pánbůh ví, co v těch očích jejich spočívalo, když se rozevřely a když se tak na jednoho podívaly. Byly hluboké jako studánky s kříšťálovou vodou v zakletých zámcích, do nichž zahleděl-li se kdy zbloudilec všetečně, zůstal jako přikován a musil do nich věčně hleděti. Mladý strom vítr může ohnouti, může ho i zlomiti, vyvrátí někdy i staletý kmen s kořeny a hlínou. Ale člověk má míti sílu; ta síla se jeví nejzřejměji, když se nad hlavou seženou mraky, když se o jednoho opírají větry, každý z jiné strany...... celý text

Rok na vsi II – Jaro, léto 1986, Vilém Mrštík

Citáty, které mne oslovily: Mnoho zmizí pod kůží lidskou, ale mnohem víc v černou hlínu skryje ve svém milosrdenství věčný a dobrý Bůh. Snad kdyby v neděli pět pohřbů bylo, na všechny půjdou a všecky doprovodí v neštěstí a bídě vždycky dobrý lid. Jdou z lásky k bližnímu, jdou ze zbožnosti - i ze zvědavosti snad, ale jdou a není dojemnějšího citu v našem lidu, než je tato zbožná úcta a zjevná láska k zemřelým. ... že z hříchu teprve kvete ctnost a bez hříchu nebylo by ani světla; aby světlo bylo, musí být i tma.... celý text

Rok na vsi I – Podzim, zima 1986, Vilém Mrštík

Citáty z knihy, které mne oslovily: Vlní se ten život jejich jak v celém světě nahoru i dolů a zase nahoru -- Jen o to tu jde, jakým směrem pohybují se ty vlny - vrší-li se stále k větší a větší dokonalosti, nebo klesají stále v hlubší a hlubší propasti. Věřím ještě v dobrou hvězdu Habrůvky. Snad zasvitne jednou i čistějším leskem, ale kde je jaká záruka, že nepadne zas, a ještě hloub? Nemůže být vinen opilec jako člověk slabomyslný, ale prodavač jako člověk plně hříchu vědomý.... celý text

Kříž u potoka 1968, Karolina Světlá (p)

Kniha se mi líbila. Citáty z knihy, který se mi líbil: Každému dal bůh oči, ale ne každý vidí, každému sluch, ale ne každý doslýchá, každému srdce, ale ne každý cítí. "Co stromu vláha, to duši mé čtení. Čtouc přemýšlím s tím, kdož knihu sepsal, co myslil pěkného, to si pamatuji, a kdykoli mezi týdnem při práci na to si vzpomenu, vždy se zaraduju, i jde mi vše pak ještě jednou tak rychle od ruky."... celý text

Raubíři / Ochsenfurtské kvarteto / Dvanáct spravedlivých 1983, Leonhard Frank

Citát z knihy, který mne oslovil: Přemýšlím o tom, proč jeden mladý květ musí spadnout ze stromu, dřív než se přemění v plod, kdežto jiný vedle něho smí bez překážek uzrát. "Vždyť to sám víte," dokončovala dáma rozhovor, "že je nebezpečné jít po celý život důsledně v jedné linii. Neboť vedle nás a křížem krážem nad námi běží milióny cest života a na některých místech, kde se protínají, číhá na vždy důsledného člověka šílenství a zánik. Ale buďte zdráv, do té doby než se zblázníte," skončila žertovně a odešla. V městech, která leží u řeky, volí většina sebevrahů smrt ve vodě. Vyrostli u řeky, řeka protéká jejich životem, jejich krví, jejich sny, a když už nemohou dál, bere je k sobě. Pro mne má každé štěstí ještě svou propast.... celý text

Stavy rachotí / Kus života 1979, Vojtěch Martínek

Citáty z knihy, které mne oslovily: Chodil jsem po hřbitově a stíny dávných lidí šly se mnou. Cítil jsem naléhavě jejich blízkost, ale jejich dotek nebyl stisk cizích lidí. Rozuměl jsem jejich řeči. Jejich stavy rachotily z jizeb, slyšel jsem je zřetelně za krásných úsvitů i za měkkých večerů, rachotily slavně a ještě více bolestně. Moudré tváře staříků se na mne dívaly, měkký pohled žen, které vadly v denní lopotě, zasvítil ze stínů stavů. A nebyl to nijak dychtivý zájem romanopiscův, který hledá nový svět a vymýšlí si dějové senzace… hovořil jsem s přeludy, které však ožívaly a staly se tělem.... celý text

Pravdivé výmysly 1983, Lúkianos

Citáty, které mne oslovily: Nevědomost je strašná věc a působí lidem mnoho zlého. Zahaluje věci jakousi mlhou, zatemňuje pravdu a vrhá na život každého člověka stín. Pomluva je žaloba proti nepřítomnému, neznámá žalovanému, které se věří jen podle tvrzení jedné strany, aniž k tomu může druhá strana co říci. Kde jsou totiž větší naděje, tam je i závist krutější, nenávist nebezpečnější a žárlivost úskočnější.... celý text

Pohár od Pánaboha 1978, Ota Pavel

Citáty z povídek, které mne oslovily: povídka POHÁR OD PÁNABOHA: Petr je můj dobrý kamarád, vím o něm dost, ale nevím všechno, tak jako nevím všechno o sobě. Stále v sobě objevuji nové a nové věci a nejsou to vždy věci lichotivé a někdy je mi z nich na zvracení. povídka ODPUSŤ NÁM NAŠE VINY: Je zajímavý, že buď od první chvíle navážete přátelství, anebo to od tý první chvíle stojí za hovno. povídka ZÍTRA ZAČNU VŠEDNÍ DNY: Ano, někteří mě obdivovali, a přitom léta čekali, aby mě mohli poplivat, protože mi ve skrytu duše záviděli, že jsem dokázal víc než oni. Ta jejich chvíle nyní přišla. SRABE!... celý text

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 1990, Arnošt Lustig

Kniha se mi líbila a přečetl jsem ji za jeden den. Závěr knihy byl tragický. Citáty z knihy, které mne oslovily: Jeho oči opakovaly jen něco, co s jeho prací už nesouviselo, že tento popel bude nezničitelný a nesmazatelný; neshoří, protože už je sám zbytkem ohně, nezledoví, jen se promísí se sněhem a ledem, a nevyschne žárem slunce, protože už nelze vyschnout nad popel; Krotitel, který ukáže zvěři slabost, je vyřízen. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá...... celý text

Moll Flandersová 1983, Daniel Defoe

Citáty, které mne oslovily: Tvrdíte tedy, že jste čestný muž? Prosím vás, prodělal jste někdy už nějakou zkoušku? Myslím takovou, že byste raději snědl nejen sousedův chleba, ale třeba i toho souseda, než byste zemřel hlady. Pak by ta vaše čestnost záhy ztroskotala v bouři nutnosti a nouze. Člověk si nedovede ani vysvětlit, jak je to možné, že se můžeme tak odklonit od své přirozené povahy, aby se nám jevilo příjemným a milým, co je ve skutečnosti nejstrašnější bídou.... celý text