Luciiis
přečtené 250
Pady
2018,
Sandra Dieckmann
Nádherné ilustrace. Ideální formát pro malé děti, tj. spousta obrázků a krátký doprovodný text na každé stránce. Náš dvouletý syn podobné provedení vždy vítá. Nicméně k této knížce se nevrací tak často, jak bych očekávala. Buď ho neoslovil samotný příběh (který má trochu enviromentální přesah- tání ledovců) nebo příliš pestré ilustrace, v kterých se dětské oko ztrácí. Další autorčinu knížku pořídím tedy sobě :)... celý text
Pošťák Myšák doručuje
2018,
Marianne Dubuc
Kniha obsahuje jen krátký doprovodný text. Hlavní roli hrají krásné ilustrace a spousta detailů, díky kterým je kniha záživná nejen pro děti. Při každém prohlížení se dá objevit něco nového. Záleží hodně na vlastní interpretaci a proto nebude vhodná pro unavené rodiče, kteří chtějí jen přečíst a jít spát :) Za nás ale doporučuji, dvouletý syn je nadšený a bere si knížku i k posezení na nočníku :)... celý text
Husa Líza
2012,
Petr Horáček
Opět skvělá knížka od Petra Horáčka. Ilustrace i příběh jsou pro našeho 2,5 letého syna hodně chytlavé. Na každé stránce je jen krátký text, obrázky se tak rychle střídají. A to, co často chybí v jiných dětských knihách- dotažený závěr- je u Husy Lízy i ostatních autorových knížek vždy na úrovni a s pointou. Velká škoda, že není k dostání více autorových knih v českém jazyce, maminky i děti by ocenily.... celý text
Já nejsem tvoje maminka
2017,
Marianne Dubuc
U našeho 2,5 letého syna slaví velký úspěch. Vrací se k ní (spolu s Pošťákem Myšákem od stejné autorky) nejčastěji! Příběh je hezký a ilustrace nabízí ještě další možnosti k vlastnímu vyprávění.... celý text
Malý život
2017,
Hanya Yanagihara
,,Strhující, syrová a surová kniha o lásce a přátelství v 21.stol., která se pouští na některá z nejtemnějších míst, kam se román kdy odvážil, a přesto, navzdory veškeré pravděpodobnosti, z nich proráží ke světlu.” ,,Proráží ke světlu…" Poslední slova z přebalu knihy, která mi utkvěla v paměti. Díky nim jsem se do knihy s nadějí pustila i přes, pro mě, drsný popis obsahu. Jakmile se člověk prokouše prvními stránkami a začne se odkrývat více detailů, roste nutkání vědět a kniha se čte jedním dechem. Když jsem si však udělala pauzu, přistihla jsem se, že si ji kolikrát prodlužuji a sbírám síly na další hloubkový ponor… Protože téma dalo někdy pořádně zabrat. Žádné lehké čtení pro čerstvě zamilované to není, ale opravdu doporučuji, už jen kvůli další recenzi, která mi možná odkryje zase o trochu více... Já stále čekám, kdy se ukáže to světlo. A nevím. Ale i Dlouho po přečtení na všechny myslím a doufám… doplnění: Nechtěným následkem se však ukazuje obtížné hledání další knihy, která by dokázala pohltit podobně jako Malý život. Vše najednou působí nějak plytce...... celý text
Pěna dní
2005,
Boris Vian
Pro mě je nejvýstižnější popis knihy ala starý vtip/nevtip: Potká kyblíček želvu a říká: ,,Želvo, želvo, kolik je hodin?” Želva vytáhne teploměr a říká: ,,Je čtvrtek.” ,,To je jedno, já stejně nekouřím…” Někdo žánr určitě ocení, já jsem se ale do knihy nemohla ponořit, protože přílišná absurdita mi nedala zapomenout, že je to ,,jen" čtení. ///,,...a zastřihl si našikmo koutky svých málo výrazných víček, aby vypadal tajemněji. Musel to často opakovat, protože víčka rychle dorůstala.” ,,...a nerez příbor se střenkami s ažurou, v nichž bylo pro štěstí vždy mezi dvěma foliemi z plexiskla po jednom vycpaném sluníčku sedmitečném.” ,,Když dorazili k samému okraji kluziště, zařadili se za sebe, aby uvolnili cestu čističům, kteří, protože neměli žádnou naději, že v obrovské hromadě obětí najdou něco jiného než bezcenné zbytky lidských jedinců, se vyzbrojili škrabadly, aby mohli odklidit všechny, co zůstali ležet, a ujížděli s nimi k otvorům na ohrabky za zpěvu hymny Molitoru…” ,,Jak se to dělá?” ,,Následujícím způsobem: Vemte klobásu a bez ohledu na to, ze křičí, ji stáhněte z kůže.”///... celý text
