lucia0925 přečtené 6

Nejsem jako vy 2011, Jodi Picoult

Autorka dokáže psát velice čtivě a umí vtáhnout do děje, navíc ke své tvorbě přistupuje opravdu zodpovědně, kdy si musí z praxe pozjišťovat spoustu detailů, aby její kniha byla věrná. Co jsem od ní četla jiné knihy, všude použila stejný vzorec psaní - děj je prezentován z různých pohledů všech postav. U první knihy se mi to líbilo, tady mi to přišlo už klišé a vyrušovalo mě to ze čtení. Některé věci podávala autorka hodně tendenčně (třeba očkování jako příčinu autismu). A ten konec mě přišel jako šitý horkou jehlou. Celá kniha se nesla v rozvážném, místy až trochu zdlouhavém a rozvláčném stylu, kdežto u toho konce to vyznělo, jako kdyby autorce došel papír nebo jako kdyby ho psala pět minut po vypršení termínu pro odevzdání výtisku… Přišel mi moc zbrklý, jako kdyby ho psala jiná osoba s rozdílným stylem psaní… Nemohu dát proto plný počet hvězdiček.... celý text

Skleněné domy 2021, Louise Penny

Merde, Monsier Gamache! Tahle kniha mě docela dostala. Přiznám se, že mě zlákal obal knihy a její téma, a neolitovala jsem. Knihu jsem doslova hltala, a to i navzdory spoustě chyb v textu, které mě jinak docela rozčilují. Děj je napínavý, i když sotva uvěřitelný, rozuzlení nebylo nijak moc překvapivé, pachatele jsem odhalila docela brzy, ale nijak mi nevadilo, že jsem to odhalila. A do Jeana Guye jsem se zamilovala ️ Už jsem si koupila první dva díly a určitě si postupně koupím celou sérii.... celý text

Poslední nádech 2015, Lucy Clarke

Byla to první kniha od této autorky, co jsem četla, tak jsem žádná očekávání předem neměla. Začátek se mi docela líbil, i když hned od začátku autorka vysílala jasné indície o závěru knihy. Kdysi jsem chtěla jet taky do Tasmánie, i proto jsem si tu knihu vlastně vybrala. Popisy Tasmánie nezklamaly, líbily se mi. Ale více pozitiv jsem už na knize nenašla. Druhá třetina knihy se už strašně vlekla, nudila jsem se a do čtení se vyloženě nudila, některé odseky jsem rovnou přeskakovala. Ke konci to opět dostalo spád, ale konec mě nezaujal, byl dlouho předem předvídatelný, a tak nějak nedotažený, nepřirozený, neuvěřitelný... Už asi nikdy po knize od této autorky nesáhnu.... celý text

Úplně cizí lidé 2019, Liane Moriarty

Je to asi pátá kniha, kterou jsem četla od této autorky, a podle mě patří k jejím lepším. Dobře se to čte a dokáže to vtáhnout do děje. Jen poslední třetina se mi vůbec nelíbila, je to přitažené za vlasy. Škoda toho konce, dala bych jinak vyšší hodnocení.... celý text

Co když zemřu, než se probudím 2019, Emily Koch

Myšlenka knihy je zajímavá, těma je neokoukané. Nic pozitivnějšího bohužel napsat nedokážu. Tak rozvláčnou knihu jsem snad ještě nikdy nečetla, ačkoli to nikdy nedělám, u téro knihy jsem byla donucena uchýlit se k přeskakování textu. A v půlce knihy jsem odhalila celé pozadí toho příběhu, takže druhou půlku knihy jsem se už vyloženě nudila. Takže proto hodnotím knihu jako slabé čtení.... celý text

Dětské zoubky 2019, Zoje Stage

Strašně dlouho trvalo, než jsem nabrala odvahu knihu si přečíst. Přišla mi jen stěží uvěřitelná. Hanna je sice evidentně geniální psychopatka, ale furt 7letá, a k tomu jejímu věku měla myšlení na úrovni dospělého. Z vyprávění její matky mi zase přišlo, že i ta matka je psychopatka. A postava otce... Ten konec to úplně zabil, milující otec, který brání svou dceru zuby nehty i proti její matce, a najednou tak otočí? A nechápu upoutávku na knihu, kde se uvádí, že Hanna s otcem normálně mluví. Přitom s ním mluví až na samém konci knihy a s matkou mluví skoro od začátku příběhu. Kniha evidentně nemá konec a autorka si chystá prostor pro pokračování, ale nejsem si zcela jistá, zda si přečtu i další díl.... celý text