laura Online laura přečtené 1153

☰ menu

Tvrdohlavá sestřička

Tvrdohlavá sestřička 2008, Mary Higgins Clark
5 z 5

Bolavý, smutný příběh, kde naděje umírá poslední. Příběh o lásce, hledání, víře. O tom, že mrtví svá tajemství nevydají. Nebo jen s přispěním těch živých. O vůli nevzdat to, vytrvalosti, náhodách i nečekaných odhaleních. Někdy bývá pravda krutá. Co je horší - vědět, ačkoli vás to zlomí, nebo nevědět, doufat, a pomalu ztrácet sami sebe?... celý text


Volání anděla

Volání anděla 2015, Guillaume Musso
5 z 5

Ano, "Volání anděla" nepřekoná knihy "Protože tě miluji" a "Budeš tam?"... A dokonce si myslím, že i "Noc v Central Parku" si stojí o stupínek výš, přesto... Byla to úžasná kniha, plná emocí, zvratů, nečekaných překvapení... Nebo očekávaných? Přečetla jsem skoro za den, i to samo o sobě vypovídá cosi o této knize...... celý text


Pod rouškou noci

Pod rouškou noci 2006, Mary Higgins Clark
5 z 5

Napínavá, tajemstvími prosycená kniha, kdy si připadáte jako na houpačce - nahoru, dolů. Podezřívala jsem snad úplně všechny. Každý měl motiv, každý něco skrýval. Všichni lhali. Vyšetřovatelům, ale i sami sobě. Dávná tajemství, která měla zůstat navždy pohřbená společně s mrtvými... Opět neskutečně čtivé, do poslední chvíle napínavé a nepředvídatelné (ačkoli vraha jsem nakonec tipla správně...)... celý text


Neboj se

Neboj se 2015, Lisa Gardner
5 z 5

Ačkoli jde o thriller, jde podle mě zároveň o jeden z nejbolestnějších příběhů, co jsem kdy četla. Rozsekalo mě to poprvé a rozsekalo mě to i teď, o pár let později. U thrillerů by člověk neměl brečet... Bolavé, krásné, drsné, šokující. Některé popisy jen pro otrlé. A zbytek - krutý. Z této řady zatím kniha, která se mého srdce dotkla nejvíce. Možná nebyla tak akční jako předchozí Chyť mě, možná byla i trošku předvídatelná (v tom, kdo za vším je), přesto je to příběh, na který se nezapomíná. Krev je láska. Když nemáš rodinu, nemáš nic... Vzdychla si. Nebylo to zalapání po dechu, ale skutečný povzdech, jako by jí z těla něco unikalo. Možná její hněv. Bolest. Možná všechny ty strašlivé choutky a děsivé touhy, které do ní vtloukl otec, když byla ještě příliš malá, aby se dokázala bránit, ale přesto dost velká, aby chápala, že to je něco špatného...... celý text


Čas žít, čas umírat

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Smrt. Smrt je na začátku - a je i na konci. Smrt je všude kolem. Smrtí to začíná - a vlastně i končí. Je vaší přítelkyní, je tím, kdo to chápe. Je zároveň i tím, kdo přece jen někdy pochybuje. Je nemilosrdná, ale spravedlivá. Je všechno, čím my nejsme. Je... Prostě tady je. Jedna z těch, na které se nezapomíná. I po letech mě mrazí neúprosnost osudu. Nemůžete mu utéct. I kdybyste chtěli. Nemůžete ho ošálit. A rozhodně ho nepřehádáte. Až přijde, tak se mu prostě... ...odevzdáte...... celý text


Černý obelisk

Černý obelisk 1975, Erich Maria Remarque (p)
1 z 5

Bože, to mě nebavilo. Příběh byl plný inflace, neplatných peněz, bezmocnosti, hladu, bídy, bolesti a především nudného stereotypu . Žádná víra, že se to někdy změní. Jen boj ode dne ke dni, přežít další hladovou noc, přežít další nekonečný, bolavý den... Tohle mě nechytlo...... celý text


Jiskra života

Jiskra života 1969, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Tuhle knihu jsem četla až po maturitě. Narazila jsem na ni v knihkupectví a koupila si ji. Nádherná, syrová, bolavá, krutá. A přesto plná naděje. Toho věčného boje o každý další nádech, o každý další východ slunce. Rvalo mi to srdce. A ten konec? Ten mě rozsekal... Takhle jsem u knížky asi ještě nikdy nebrečela. Takhle jsem se ještě nikdy nestyděla, že člověku dokážou nejvíc ublížit zase jen... ...lidé...... celý text


Miluj bližního svého

Miluj bližního svého 1983, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Poprvé jsem to vzdala. Nějak mě to míjelo. Ale za pár let jsem tuhle knihu vzala znovu do ruky a jo, líbilo se mi to. Bylo to depresivní (ale to by člověka nemělo u Remarquea překvapovat), kruté, bolavé, bylo to plné naděje a zároveň i bezmocnosti. Postavy mi připomínaly figurky na šachovnici. Každou chvíli je někdo vyhodil z domečku... Útěky tam a zase zpátky, odvaha, odhodlání, láska, naděje i víra - to všechno tam najdete. Já je obdivovala, já jsem je litovala. Bylo to jako naskočit do jedoucího vlaku - který už v žádné stanici nezastaví... Silný, opravdový, bolavý příběh. Ale tak už to Remarque holt má...... celý text


Na západní frontě klid

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)
3 z 5

Zpověď vojáka na západní frontě. Když odcházeli, věřili. Když se vraceli domů, nevěřili už ničemu. Z lavic rovnou na bojiště, nic drsnějšího si pro ně osud připravit nemohl. Někdo nedospěje nikdy, někdo dospěje z minuty na minutu. A někdo by si přál, aby dospět nemusel... Syrové, kruté, nelítostné - stejně jako válka. Každému něco bere: Iluze, sny, otce, syny, budoucnost. Protože i když to přežijete, nejste už stejní. Nemůžete začít tam, kde jste skončili - jako by se vůbec nic nestalo. Vichřice emocí, ale pro mě ne tak silné jako jiné autorovy romány...... celý text


Nebe nezná vyvolených

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Kdysi moje druhá nejoblíbenější od Remarqua. Já jsem jim fandila. Prožívala jsem s nimi každý střípek naděje, každý okamžik, všechnu tu touhu, lásku i zlost. Bojovali, rvali se o kousek štěstí, o každý další den, o příslib něčeho, co nikdy nenastane. Osud to možná věděl - ale oni ne. I když, možná... Bolelo to.... celý text


Noc v Lisabonu

Noc v Lisabonu 2001, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Jedna z těch méně známých. Mě okouzlila. Moc se mi ten něžný příběh lásky líbil. Bylo v něm všechno: naděje, víra, odvaha, bolest i nezměrná láska, sebeobětování i strach, nejistota a žal. Nezapomenutelný příběh lásky, která sahá až za hrob...... celý text


Tři kamarádi

Tři kamarádi 1962, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Četla jsem v patnácti. A umírala s nimi. Neskutečně živý, čtivý a silný příběh jednoho životního přátelství a jedné velké lásky. Nádherné. Čisté. Bolavé. Kruté. Syrové a přitom tak jemně se dotýkající vaší duše. I mě ten konec dostal. Tehdy - a možná i ve chvíli, až si tento nezapomenutelný příběh přečtu jednou znovu...... celý text


Vítězný oblouk

Vítězný oblouk 1987, Erich Maria Remarque (p)
1 z 5

Dočetla jsem jen ze setrvačnosti. Tohle mě nějak minulo. Nadšení ostatních hodnotících nemůžu sdílet, já se u knihy nudila. Po všech těch letech už vůbec netuším, o čem to vlastně bylo, ale jedno vím jistě - znovu už to číst nebudu...... celý text


Chyť mě

Chyť mě 2013, Lisa Gardner
5 z 5

Příběh Charlene Rosalind Carter Grantové mě chytil za srdce už když jsem knihu otevřela poprvé. Teď to nebylo jinak. Šokující, bolestné, kruté. Plné otázek, na něž nemáte odpovědi. Alespoň tedy ne hned. D. D. Warrenová je tu tak nějak lidštější. Přístupnější. Možná proto, že její pevnou skořápku narušilo mateřství. Příběh několika žen a mnoha dětí. Příběh těch, kterým nikdo nepomohl. Které nikdo neslyšel. Dítě pláče. Dole v hale. Těžko se to čte. Těžko se nad tím přemýšlí. Něco jiného je příběh a něco jiného vědomí, že se tohle opravdu děje. Někde. Někomu. ...každý jednou musí umřít. Příběh, který ve mě ještě dlouho bude doznívat. Příběh, na který se nezapomíná. Napínavý, čtivý, bravurně vystavěný. Čtete a ani nedýcháte. Zapomenete jíst, zapomenete pít. Nejdete spát. Protože to už chcete vědět. Ahoj, jsem Abigail. Neboj se. ...bojím se :(... celý text


Smrtící samota

Smrtící samota 2006, Lisa Gardner
3 z 5

Skoro sto stran se v tom plácáte. Tak nějak se nic moc neděje, jen úvahy nad tím, co se vlastně stalo - a jak se to stalo... A pak najednou rychlý řez a už se vezete. Zdánlivě roztříštěné střípky zapadají do sebe a začínají dávat smysl. Konečně se něco děje - a vy nestačíte zírat. A vlastně ani konec vám neodpoví na všechny vaše otázky, na všechny dohady. Každopádně, i když vás ke konci čeká smršť dějových zvratů, stejně se dle mého jedná o nejslabší díl série. Navíc ten rozpačitý, vleklý začátek... I tak ale slušné čtení. Zamotaný děj a překvapivé zvraty, které fakt nečekáte. Čte se to dobře. A i když jsem to četla už podruhé, zase jsem se nechala nachytat :) Tomu se říká: Dobrá práce ;)... celý text


Úkryt

Úkryt 2008, Lisa Gardner
5 z 5

Mrazivá atmosféra, krutost, bezmocnost. Někdy před vlastním osudem neutečete. Ale můžete se o to pokusit. A tak Annabelle utíká. Z místa na místo, schovává se ve stínech, snaží se přežít. Co se stalo před pětadvaceti lety? Proč se nikdy nemohla ohlédnout zpátky, zastavit, zůstat? Příběh, který do vás zatne drápky a už vás nepustí. Který vám bude dýchat za krk a vy se budete ohlížet po stínech, které vám běží v patách. Syrová, obnažená hrůza. Bolestivé ztráty. Ale také nezdolné odhodlání, odvaha a vytrvalost. Jen ten, kdo se nevzdá, může nakonec vyhrát. Čtivé, napínavé, dějově zajímavé a hlavně nepředvídatelné. Ačkoli... Kdo ví ;)... celý text


Děvčátka v modrém

Děvčátka v modrém 2007, Mary Higgins Clark
1 z 5

Já nevím. Mě to přišlo strašně předvídatelné a nedotažené. Příběh, který mohl být excelentní, ale nebyl. Za mě prostě ne...