kuruteku přečtené 744

Pastýřská koruna 2017, Terry Pratchett

Jak nedokončená? Jak obsáhlejší osnova děje? V první části jsem měl hodně na krajíčku, čtenáři vědí proč, v další části jsem - pravda - tušil, k čemu dojde, ale stejně to bylo krásné. A poučné. Hlupák by si mohl vzít ponaučení, že se máme bránit "cizákům", ale jak elfí královna, tak elfí král dokládají, že ono to tak horké není. Škoda, dvakrát škoda, ..., ale dál už je to jen na nás.... celý text

Náš člověk v Havaně 1961, Graham Greene

Pokouším se autorovi dostat pod kůži, pochopit, proč a co píše. Každá kniha je úplně jiná a všechny mají něco společného. Tato je určitě nejčtivější, ale i v ní je melancholie, trapnost, omezení osudem. Malý český člověk ocení vynalézavost hlavní postavy ve shánění pomocníků ke špionáži.... celý text

Ministerstvo strachu 1964, Graham Greene

Londýn za války musel být zajímavý - na mne z knihy dýchne Orwell, 1984, zřejmě ta zkušenost byla sdílená všeobecněji. Číst se to dá, dějové zvraty jsou na místě, ale občas si kladu otázky, co - kromě děje - chtěl autor sdělit.... celý text

Konec dobrodružství 2000, Graham Greene

Není to lehké čtení. A pro ateistu obzvlášť. Mnohý odloží bez dočtení. Důležité je, že kniha v podstatě nemá děj. Obráceně - má děj, ale velmi pomalý, omezený na určité klíčové okamžiky. Určitě pomůže pochopit jiný přístup k životu, jiné myšlení, jiné lidi. A to snad není málo. --- Chtěl jsem původně začít úplně jinak - v tom smyslu, že lidský rozum má tendenci každou informaci hned zařazovat, brát ji jako odpověď na aktuální otázky a že to ne vždy je skutečně rozumný přístup. Prostě mám z té knihy smíšené pocity a nevyznám se v nich. Občas bych i chtěl. Tak ostatní promiňte, že jsem si to tu takhle odložil.... celý text

Filuta 2016, Terry Pratchett

No jo, Pratchett. A jeho Dickens, Disraeli, Karl a další a další. Jak to ten člověk dokázal - napsat o stokách tak, že snad i mám chuť si je projít, napsat uvěřitelně o nízkém a vysokém, o dítěti ulice i premiérovi. Snad tohle z naší doby přežije více než sto dalších let.... celý text

Mistr lopaty 2015, Varlam Šalamov

Už se těším na další knihy. Dějiny z první ruky. Navíc od člověka, který se dokázal dívat - ač sám levičák - neideologicky. Strašná doba, strašné poměry.

Národ 2009, Terry Pratchett

No jo, Pratchett. Tentokrát málo fantasy, hodně reality. Jakoby Pán much měl mít pozitivní vyústění. Ale to proto, že jak Mau, tak Přízračná dívka měli dobré vychování, přiměřené vzdělání a trochu toho pratchettovského štěstí. O víře, vědě, lidských vztazích se dá psát různé, ale tak pozitivně jako Pratchett, to umí málokdo.... celý text

Hra s vonným dýmem 2014, Laura Joh Rowland

Někdy si budu muset sérii přečíst od začátku, chronologicky. Příběhy samy o sobě jsou dobré, ale náznaky na budoucí a odvolávky na předchozí trochu brání srozumitelnosti. Doporučuji číst s čajem, ovčemže zeleným. V podstatě správná detektivka - několik zápletek, zdánlivě nesouvisejících zločinů, beznadějný detektiv bojující se společenským systémem, ač jeho součástí. A na konci do sebe vše zapadne, aby zůstalo pár věcí toevřených na příště.... celý text

Poslední Laponec 2014, Olivier Truc

Tento typ detektivek by neměl být označován za detektivky. A ještě by to chtělo etnografický rozbor, zda popis Laponců odpovídá realitě. Nezbývá než věřit, těšit se a mrznout s hrdiny.... celý text

Dalajlamova kočka a síla meditace 2016, David Michie

Oběť Molochovi 2013, Åsa Larsson

To spojení minulosti a současnosti, ty "běsi minulosti" - to je to, co dělá ze severské detektivky něco víc než detektivka. Když se to navíc sejde až ve finále a malé finále je ještě před koncem, čte se to samo. A přežiju i hromadu násilí, přežiju i mrtvou Veru. Výborné je, že za koncem autorka naznačí, co bylo předlohou, co je realita a co fikce, co všechno v knihách spojuje dohromady.... celý text

Sváteční vraždy 2013, Daniela Fischerová

POZOR - nutno číst až po Třech vraždách s Králem! Zatímco u prvního dílu jsem měl pocit ze sestupné linie, tady byla nejslabší prostřední detektivka, ale celkově mne to potěšilo a pobavilo více. Postavy uvěřitelné, zápletky taky.... celý text

Bůh s.r.o. 1997, Ondřej Neff

Špatné to rozhodně není. A závěrečná povídka má zajímavý námět. Ale celé - náměty jo zajímavé a dobré, jenom tomu chybí to, co dělá z scifi literaturu - přesah, zpochybnění, otazníky. Srovnání s Pecinovským či Velinským vychází pro Neffa u mne hůře.... celý text

Učitelské elegie 2014, Karel Johana
odpad!

Říkat tomu literatura? Já nevím. Obsahově pravdivé, ale přidaná hodnota? Autore, odpusť. Ale na tělocvikáře dobrý!

Dobronínské morytáty 2017, Vlastimil Vondruška

Čte se to dobře. Ale co v hlavě zůstane? Začínám se bát, že Vondruška bude brzy převálcován jinými autory zaměřenými na historii.

Dalajlamova kočka 2013, David Michie

Zvláštní. Obvykle mám pocit, že mi kniha sama přišla pod oko a že je v ní poučení, ale tady najednou je ten pocit slabší. Asi se tu "moc tlačí na pilu", nebo se příliš uzavírám těmto myšlenkám. A přitom mne otázky "Kdo hlídá hlídače?" "Na co myslí myslitel?" "Má pravda pravdu?" napadají. Přesto nelituji. Ale nehodnotím.... celý text

Prolitá krev 2011, Åsa Larsson

Co autorce Rebecka udělal, že ji takhle trestá? A co Švédská církev, že i druhá kniha je k ní takhle krutá? Nicméně postupné odkrývání Mildred se mi líbilo. I její "feminismus", který vlastně feminismem nebyl, jen přirozenou touhou po ochraně.... celý text

Temná stezka 2012, Åsa Larsson

Všem se vyhovět nedá. A tak "lítání" v čase, v postavách se mi ve třech čtvrtinách knihy začalo zajídat. Ještě že "jatka" se tentokrát nedotkly třetí hlavní postavy.... celý text

Divoká labuť a jiné příběhy 2016, Michael Cunningham

Je-li toto o kousek méně smutné než jiná próza, pak mé odhodlání číst něco jiného od Cunninghama začíná brát za své. Bylo to krásné a smutné. Nostalgicky. Skoro jako od Fulghuma. Archetypy pohádek zasazené do moderní doby. Krutě, realisticky, snově. Nevím, jestli je to rozumné řadit do literatury pro děti a mládež, ale literatura - kvalitní - to bezesporu je.... celý text

Vějíř s kosatci 2016, Laura Joh Rowland

Sérii jsem začal číst od předpředposlední knihy a třetí byla ta závěrečná. Ještě že tak. Pochopil jsem všechny odkazy, ale raději číst celou sérii od začátku. Tedy aspoň toho, co je dostupné. Sice jako správná "detektivka" skončí "správně", ale ta jatka na cestě ke konci... Nicméně se nemohu vyhnout porovnání se současnou politikou, kde sice nefigurují tolik rodinné vazby (kdo ví?), ale touha "jít po krku" těm ostatním je očividná. V tomto směru volám: Více lidí jako je Sano i Jošisaro!... celý text