Jindra.Vosecky Jindra.Vosecky přečtené 288

☰ menu

Ženský

Ženský 2013, Charles Bukowski
4 z 5

Jak to ten Bukowski dělá nevím, ale přestože mi kniha zpočátku přišla dosti nezáživná a stereotypní, tak někdy v půlce nastal zlom a já hltal každé slovo, až do konce. Je to příběh, pod jehož povrchem se skrývá hodně a když se nezaměřujete povrchně jen na bohémský život autora a jeho aktivity skládající se v podstatě jen ze sexu, chlastu a dostihů, tak můžete pocítit jedinečnou vášeň, kterou v sobě měl a která je mezi řádky cítit, ačkoli se to člověku neznalému jeho díla nemusí zprvu zdát.... celý text


Sluneční loterie

Sluneční loterie 1999, Philip K. Dick
3 z 5

Je tu hodně znát autorova nevypsanost a jakési neujasnění toho, co chce vlastně sdělit, takže často dochází k přehlcení všemožnými myšlenkami a scénami, které do sebe tak úplně nezapadají. I přesto však mezi těmi mouchami prosvítá Dickova genialita a až na pár úseků mě to bavilo. Určitě nedoporučuji čtenářům, které s Dickovým dílem ještě neměli co dočinění.... celý text


Království bukkake

Království bukkake 2010, Bret Easton Ellis
3 z 5

V základě hodně podobné románu Míň než nula, vývoj životů postav je sice zajímavý, ale nijak moc do hloubky nezachází (stejně jako v předešlém dílu). Příběh je obohacen o zajímavou paranoidní rovinu, kdy je Clay sledován a zaplete se s podivnou, špatnou, herečkou, která mu obrátí života naruby. Četl jsem jedním dechem, to se musí nechat. Ale po dočtení. Prázdno. Citově mě tentokrát Ellis minul a to i o něco víc, než tomu bylo u předchozího dílu, který také považuji za slabší dílo v jeho knihotéce, ale přece jen má jako celek velmi zajímavé vyznění. Kde nic, tu nic, propracovaná psychologie jako v Pravidlech přitažlivosti nebo Americkém psychu se nekoná. Jsem zvědavý, jestli příjde Ellis s další knihou, nebo bylo navázání na příběh, kterým to celé začal, i rozloučením. Ať už tak nebo tak, bylo by to určitě uctyhodné rozloučení.... celý text


Americké psycho

Americké psycho 1995, Bret Easton Ellis
5 z 5

Geniální a bezpochyby dosud nejlepší kniha B.E.Ellise, kterou jsem četl. Celé bych to označil jako autentickou sondu do psychopatické mysli (v tomto případě zdánlivě spořádaného finančníka z Wall Street). Vyčerpávající výčet všemožných výrobků, luxusního oblečení a věcí, dlouhosáhlé hudební recenze a vedle toho stejně tak detailní erotické a násilné scény. Ano, všechno tohle tam je a ještě mnohem víc. Všechno do sebe zapadá a je neoddělitelnou součástí strhujícího příběhu. Je to příběh, který je předkládán s až hrůznou autenticitou, jako by autor popisoval opravdu reálné dění. Takže řeči typu, jak kontroverzní a znechucující tento román je? Ale prosím vás, myslím si, že je všeobecně známo, že nevstupujete zrovna do láskyplné story, když otevíráte knihu Americké psycho. Jeden z mých nejsilnějších knižních zážitků. Filmovou adaptaci považuji za jednu z nejlepších vůbec.... celý text


Justice For All: Pravda o skupině Metallica

Justice For All: Pravda o skupině Metallica 2010, Joel McIver
3 z 5

Kniha je opravdu dobře napsaná, autor si dal viditelně velkou práci s nastřádání podložených faktů o Metallice. Co mi však vadilo byla jeho občas přehnaná subjektivita. Oceňuji, že ventiloval svůj vlastní názor, proti tomu nic nemám, naopak. Rozbory písní z jednotlivých alb byla vždycky jedna z nejzajímavějších částí knihy. Co mě však vadilo byl jeho přehnaně radikální postoj k po Black Albovské éře kapely po albu Metallica, kdy opravdu neustále vyzdvihoval svůj odpor k Load/Reload, kdy to začínalo vyznívat tím ortodoxně metalovým způsobem "já jsem milovník metalu, tak za mnou nechoďte s něčím měkčím. A neexistuje, aby se kapela jako Metallica odkláněla od svých tvrdých kořenů. " Sám pokládám dvojalbum Load/Reload, zvlášť první část z nich, za jedno z nejvydařenějších děl Metallicy a to mám velkou slabost i pro předešlé. Oproti tomu mi jako opravdu slabé příjde St. Anger. Když pominu tenhle aspekt, zbytek knihy je zajímavý a čte se dobře.... celý text


Pravidla vášně

Pravidla vášně 2003, Bret Easton Ellis
5 z 5

Příběhem podobné Ellisově prvotině Míň než nula. Zde však autor události točící se okolo bohatých vysokoškoláků vypráví z pohledu různých lidí a to je jedna z věcí, která dělá román mnohem čtivějším a zajímavějším. Jsme svědky situací běžných a realistických, ale díky Ellisově výbornému vypravěčskému umu, proplétání vztahů a nahlížení na jednu situaci z pohledu více vypravěčů, je tento román rozhodně netypickým a obohacujícím. Ačkoli se jedná o dílo rozebírající odtažitost a ztracenost zůčastněných, byly mi sympatické určité záblesky naděje, které ať už jsem viděl jenom já, mi učinili knihu bližší. Co je rozhodně zajímavé je, že jednou z ústředních postav je Sean Bateman, bratr Patricka Batemana z pozdějšího románu Americké psycho. Ten taktéž jednu kapitolku vypráví.... celý text


Míň než nula

Míň než nula 2010, Bret Easton Ellis
3 z 5

Zpočátku se může zdát, že příběh postrádá nějaký hlubší smysl, ale čím dál se dostáváte (a budu chápat, když to pro někoho nebude snadná cesta), tím víc se noříte do tohoto světa ztracených duší, mladých amerických lidí z těch nejvyšších vrstev, kteří mají stejně tak všechno jako vůbec nic. Potácejí se od místa k místu v marné snaze zahnat nudu, která je provází každou chvíli jejich života, takže se uchylují i k nelidským činům, jen za účelem rozptýlení. Naprostá lhostejnost k životu druhým i sebe samým, deprimace a odtažitost jsou cítit z každé stránky. Ellisův rukopis je naprosto výborný.... celý text