Jelitovna
přečtené 1610
Čarodějná mošna
1981,
Hermína Vlčková
Příšerný text. Princátko zabloudí, připojí se k němu mluvící pes, pak přijde do chalupy, kam ho nikdo nezval, přespí v ní, přestože si to babka nepřála, a navrch si bez dovolení vezme kouzelnou mošnu. Princ-zlodějíček poté zachrání svého otce, získá tři další království a nakonec psovi na jeho přání usekne hlavu, načež z bezhlavého psa vyskočí zakletý princ, který jedno z království dostane darem. Jedna hvězdička za tvrdou knihu, druhá za docela pěkné, jednoduché barevné obrázky.... celý text
Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022
2022,
Vojtěch Boháč
Oheň pod sněhem
1998,
Paldän Gjaccho
"Je to příběh člověka čelícího nelidskosti, jíž se dopouští systém ve jménu ideologie a pokroku." Odpouštíme kvůli sobě. Obdivuji Paldäna, že to dokázal. Knihu napsal způsobem, který se nesoustředí na emoce. I tak je vyvolává. Příšerné. A napsal ji proto, abychom nezapomněli, čeho jsou lidé schopni. Bez ohledu na politickou nebo ideovou příslušnost. Protože "Utlačovatelé budou vždycky říkat, že nikoho neutlačují." Knihu si určitě koupím. Mám totiž špatnou paměť. Většinu lidí to vůbec nezajímá, ale já si ty smutné okolnosti chci připomínat, abych věděla, proč se nesmím přestat snažit žít slušně. Jako člověk. Ne jako debil. Příběh tibetského chlapce začíná slovy: "Narodil jsem se pod duhou. Kolikrát mi babička vyprávěla o mém narození... Křivým prstem kreslila ve vzduchu obrys duhy a ukazovala mi, jak její dva konce propojovaly řeku a pole a pod jejím obloukem se ukryla celá vesnice..." Brzy už je povětšinou o tom, co čeká "nereformovatelného" mnicha. Ty takzvané pověry o událostech, které podle něj předznamenává zemětřesení nebo kometa, z něj nedělají špatného člověka. A z těch "druhých", materialisticky založených a "vědecky" uvažujících, se nestávají automaticky slušní, charakterní lidé. Doufali, že jim Američané pomůžou. Jenže Henry Kissinger přijel do Číny, aby USA a Čína upevnily vztahy. A pak dorazil i Nixon, o kterém Číňani říkali, že "americký prezident přijel do Číny jako pes s ohonem mezi nohama". Jestli jste četli Orwelovo 1984, tak ho prakticky uskutečňované najdete i zde. Odsuzování se stalo druhou přirozeností vězňů. A nejen to, samozřejmě. Původně jsem chtěla napsat, co bachaři dělali vězněným ženám, jenže je to tak hnusné, že bude muset stačit úryvek se zkušeností Paldäna. "Nečekal ale na odpověď a začal do mě dloubat svou novou hračkou. Moje tělo ucukávalo před elektrickými výboji. Potom mi vrazil obušek do úst, vykřikoval obscénnosti, vyndal ho a zase vrazil dovnitř. Pak si vzal jiný, delší. Měl jsem pocit, jako by to moje tělo trhalo na kusy. Vzpomínám si, že mi jeden z dozorců strčil do úst prsty a vytáhl mi jazyk, abych se neudusil. A pak jiný dozorce vyběhl znechucen ven z cely. Ještě dnes si vybavuji vibrace, které vyvolaly šoky v mém těle. Takový elektrický výboj vás sevře a spustí ve vás jakýsi šílený třes. Ztratil jsem vědomí, a když jsem se probudil, ležel jsem v kaluži zvratků a moči. Nemám ponětí, jak dlouho jsem tam byl. Měl jsem opuchlou pusu a stěží jsem mohl pohnout čelistmi. S bolestí jsem cosi vyplivl. Byly to mé tři zuby. Několik týdnů jsem nebyl schopen pozřít tuhou stravu. Následkem tohoto incidentu jsem přišel i o ostatní zuby." Co říci na závěr? TOLIK UTRPENÍ! Snad nepotká naše děti.... celý text
Nejmohutnější stromy naší země
2017,
Marie Hrušková
Před pár lety jsem se ve vlaku pod Tatrami ptala náhodné místní paní, jaký mají Slováci národní strom. Nevěděla. Pravděpodobně jsou na tom jako my a je jím lípa. Dělám si iluzi, že to třeba souvisí i s nejčastějším přívlastkem lip v téhle publikaci - "houževnatá". Lípa v Kuklíku u Chobotského dvora je krásná ve své nahotě. Ta v Mokrosukách má zase nádherné kořeny, hned bych se u ní taky usadila, jako holčička na fotce. Člověk má chuť se kmenů dotýkat... a tak je chrání před "ušlapáním" až na výjimky nepěkné plůtky. Já vím, že na internetu můžeme najít spoustu fotografií, ale sedět s knížkou bylo báječně uvolňující.... celý text