Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022 přehled
Vojtěch Boháč

Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945? Novinář Vojtěch Boháč podává svědectví přímo z míst, kde se odehrávaly krvavé boje. Poznejte pozadí ukrajinského konfliktu, roli novináře uprostřed zuřící války i autentické příběhy místních obyvatel. Bez nadsázky tak zjistíte, jak to vypadá, když se píše historie.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)


Voxpot sleduji už delší dobu, takže jsem od Boháče kvalitní knihu očekával.
Boháč procestoval jako student a později i reportér Ukrajinu a Rusko a doslova strhujícím způsobem nám předkládá události, které vedly mimo jiné k Majdanu, anexi Krymu, válce v Donbasu a vpádu Ruska na Ukrajinu a dalších událostí ať už v Ukrajině ale i v Rusku.
Rozhovory s přímými účastníky všech těchto událostí.
Zabývá se i tím, proč Medvěděv se nestal podruhé prezidentem, proč musel ustoupit Putinovi, některé části popisují i Navalneho.
Dozvíme se, proč tak rychle padl Krym či jak Ukrajinci zprvu vnímali Zelenskeho.
Úplný závěr rozhovor s jeho ruskou známou, novinářkou jen podtrhne ruské uvažování, nad kterým zůstane rozum stát.


Wow. Jedna z nejlepších knih ever. Boháč je prostě frajer. Je schopen projít nejdrsnějšími oblastmi válečných konfliktů, zpracovat emoce a ještě o tom poměrně objektivně napsat. Ano, liberálně-levicový pohled je znát, nicméně Boháč dává prostor i druhé straně a není těžké pochopit, že přezíravost USA a historická nevraživost mezi velmocemi je logickou jiskrou zažehnuvší ohýnky konspiračních teorií. Běžní, nevzdělaní Rusové jsou tak v podstatě prototypem běžných Čechů, kteří si s lahváčem u Výměny manželek uvědomují, že režim jim přináší velký kulový, nicméně jejich hlavním zájmem je hlavně mít klid. Kéž by text trochu zahrabal příkopy kulturních válek.
Související novinky (1)
Kosti v srdci, Hrad ve Skotsku a další knižní novinky (46. týden)
13.11.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022 v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 117x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 11x |
v Mé knihovně | 72x |
v Chystám se číst | 70x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
Rusko agrese, útočná válka Ukrajina válka na východní Ukrajině (2014-2019) válka na Ukrajině (2022 - )Autorovy knížky
2022 | ![]() |
Podtitul „Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011–2022“ to myslím shrnuje skvěle. Autor v této části světa jako student a reportér strávil spoustu času a byl snad u všech zásadních zvratů – Majdanu, anexe Krymu, začátku války na Donbase či vypuknutí plnohodnotné invaze. Přináší zážitky, střípky reportáží i krátké rozhovory s místními a s účastníky důležitých událostí. Jejich pohledy si v řadě případů protiřečí a ukazují, že situace mnohde zdaleka není tak jednoduchá, jak se může jevit z pohovky ve středu Evropy. Autor také všechno zasazuje do kontextu, věnuje se Putinovi, Medveděvovi, Navalnému i Zelenskému. Ukrajina hraje prim, Rusko ale také dostalo dost prostoru.
Oceňuji, že je kniha navzdory žánru a obsahu velice čtivá a že vznikala skutečně přímo v centru dění. Ze všeho nejvíc mě zaujal proměňující se názor Ukrajinců na prezidenta Zelenského.
Na závěr dva citáty:
„‚Američani nás dostali od sebe, ale my jsme rodina. Uvidíte, že se k nám zase vrátíte,‘ řekne Dima bodře a mně se udělá husí kůže. Nemám nic proti dobrým vztahům s Ruskem, ale jen do chvíle, než mi začnou říkat, že když neděláme, co chtějí oni, tak jsme ve skutečnosti jen zmanipulovaní Američany.
Namítnu, že bychom si o našem směřování rádi rozhodovali sami.
‚Vy jste na to moc malí. Možná si myslíte, že o sobě rozhodujete sami, ale ve skutečnosti děláte jen to, co po vás chtějí Američané. Ani si to neuvědomujete,‘ oznámí mi Dima se sebejistotou, která mě dostává do varu.“
„Rusy kritické k vlastnímu režimu baví v souvislosti s takovýmto posouváním reality v posledních dnech nový vtip:
‚Vidíš banderovce?‘ ptá se Putin člověka na Krymu.
‚Nevidím,‘ odpovídá.
‚Přitom jich je tu plno!‘ usměje se prezident. ‚A ruské vojáky vidíš?‘
‚Spoustu.‘
‚A přitom tu žádní nejsou!‘“