Hadati
přečtené 968
Čestný nepřítel
2003,
Raymond E. Feist
Příběh se odehrává v posledních letech Trhlinových válek mezi Ostrovním královstvím na Midkemii a říší Tsuranuani, kdy malé jednotky těchto národů odříznuté od svých hlavních sil se musí spojit proti strašlivějšímu společnému nepříteli – temným elfům. Příběh je po celou dobu minimalistický, kdy královští vojáci i tsurané nemají více jak stovku mužů a síly temných elfů čítají jen několik stovek. Přestože je zde několik bitev, hlavní důraz je kladen na to, jak nepřátelé, kteří proti sobě po devět let bojují, uzavřou nelehké spojenectví, aby mohli čelit společné hrozbě. Více se tak dozvíme o jejich kultuře, ale nejvíce o kultuře temných elfů. Osudy těchto malých jednotek jsou pro výsledek války zcela bezvýznamné, takže čtenáři holdující velkým epickým střetům mohou být zklamaní. Feist (a Forstchen) však zde předvádí svůj um vykřesat z ničeho zajímavý střet. A také zde předvádí, že k dobré fantasy nepotřebujete magii a velké bitvy. Na druhou stranu, pokud tuhle knihu vynecháte, nepřijdete o žádný důležitý díl skládačky příběhů ze světa Midkemie.... celý text
Dcera Impéria
1997,
Raymond E. Feist
Sérii Impérium považuji za nejlepší fantasy sérii „meče a magie“ a za ty roky od vydání této knihy se můj názor stále nezměnil. Ještě dnes si vybavuji, jak jsem po této knize sahal s pochybnostmi, protože jsem se doslechl, že je plná intrik a politiky. Do té doby mě totiž nenapadlo, že politika může být tak zábavná, zajímavá a napínavá. Příběh se odehrává na Kelewanu v době, kdy je přes trhlinu sváděn boj s Midkemií. Pro samotný příběh první knihy je však tato válka vedlejší a nepodstatná. Je pouze hybatelem základního příběhu v tom, že tato válka může za smrt vládnoucího lorda rodu Acoma. Kelewan má pak předobraz v japonské kultuře samurajské cti stavěné na tradicích a formálnosti, kdy porušení těchto zvyklostí je pro tuto společnost tabu. Porušení těchto tradic má často závažné důsledky, jímž je zbavení cti, která se zpravidla napravuje rituální sebevraždou toho, kdo tyto tradice porušil. Mladičkou Maru z Acoma vrhne krutý osud do role, pro kterou ji nikdo nepřipravoval. Stala se vládnoucí paní domu, který je sice vážený, ale je prakticky bez spojenců, a bez vojáků padlých v boji zrádným úskokem je také velmi zranitelný. Naopak má velice mocné nepřátele, kteří se domnívají, že její dům je jen krůček od naprostého vyhlazení. To ale tuto sedmnáctiletou dívku Maru z Acoma velmi podceňují. Díky své odvaze, inteligenci a schopnosti ohýbat tradice tak, aby byly k jejímu prospěchu, se nakonec dokáže z této smrtelné pasti dostat. Nenechte se odratit tím, že je hlavní postavou celé série mladá žena, bez magických či bojových schopností. Feist sice tuto sérii napsal společně s Jany Wurtsovou, která hlavní hrdince dokázala vdechnout naprosto uvěřitelnou ženskost v myšlenkách, chování i citech, nejedná se ale o žádnou růžovou knihovnu. Přestože zde Mara řeší svatbu, manželství a výchovu dítěte, jedná se především o součást politických intrik z její strany, aby její dům přežil v kruté politické hře Kelewanu. Sama pak musí řešit mnoho dalších těžkých či nebezpečných rozhodnutí. Naštěstí má kolem sebe věrné služebníky, kteří jsou ochotni za ni a za její dům položit své životy. Kelewanská politika je nejen tvrdá, ale také krvavá, takže se nemusíte bát toho, že byste si neužili bojových střetnutí, přestože nejsou tou hlavní složkou příběhu. Napnutí budete od začátku až do konce, ať už se to bude zrovna týkat bojů či politických intrik.... celý text
Hněv krále démonů - Boj
2000,
Raymond E. Feist
Konečně dochází k vyvrcholení celé Hadí ságy. Ostrovní království čelí několikanásobné přesile, ale naštěstí se na nepřátele byli schopní připravit. Dojde tak k největší válce v historii Midkemie, kdy jen málo jejich účastníků jde, že pokud prohrají, skončí veškerý život na Midkemii. Také je odkryto, kdo stojí za Smaragdovou královnou. Osud Království sledujeme stále hlavně díky postavám Erika von Darkmoor a Ruperta Averyho.... celý text
Hněv krále démonů - Ústup
2000,
Raymond E. Feist
Spíše než ústup, nazval bych tenhle díl přípravami. Všichni už víme, že se chystá velká válka, kdy vojska Smaragdové královny mají za cíl se přepravit přes oceán a napadnout Ostrovní království. Po celou dobu se tak Království připravuje na tuto mohutnou invazi a intrikuje, aby si zajistilo své hranice s Keshí nebo donutilo své potenciální nepřátele, aby se alespoň na čas stali jejich spojenci. Kniha pak končí vyloďováním nepřátelské armády u Krondoru. Hlavními postavami tu jsou stále Erik a Rupert, i když větší prostor začnou dostávat i Pug s Mirandou.... celý text
Jimmy Ručka
2005,
Raymond E. Feist
Sledujeme osudy Jimmyho Ručky přesně od chvíle, kdy se princovi Aruthovi podaří uprchnout společně s princeznou Anitou z Krondoru, které je pod vládou Guy du Bas Tyry a jeho nohsleda Jocko Radburna. Jízlivci jsou trestáni za to, že pomohli Aruthovi a Anitě uprchnout. Jimmy se jako přímý pomocník útěku princezny Anity raději schová. Nebyl by to ale Jimmy, aby se nedostal do nějakého průšvihu. Tentokrát to ale přehnal, protože porušil příkaz Spravedlivého muže. Proto musí uprchnout na čas z Krondoru. Ale ani mimo Krondor se nedokáže vyhnout potížím a tak se zaplete do případu, ve kterém má prsty černá magie. Jimmy je jako vždy velmi charismatickou postavou, ale i jiné postavy této knihy vám přirostou k srdci. Díky tomu, že zde vystupuje mnoho mladistvých postav, možná na chvilku nabydete pocitu, že se jedná o knihu pro dospívající mládež, ale na druhou stranu je ústřední téma dost temné, takže se nebojím, že by se nudil dospělý. Podle mě je to ale jediná kniha z celé Feistovy série o Midkemii, která by se dala přiřadit do Young Adult škatulky.... celý text
Královská krev
1998,
Raymond E. Feist
Pro mě jedna z méně oblíbených knih ze světa Midkemie. Aruthovi rozmazlení synáčci Borric a Erland se vydávají do Velké Keshe na oslavu narozenin císařovny. Dostanou se tak do středu vnitřních komplotů této velké říše a díky tomu zažijí mnoho krušných chvil. Hlavní devizou tohoto románu je, že se zde poprvé objevuje jedna z nejzábavnějších a nejzajímavějších postav Nakor Isalánec, který by se dal připodobnit potřeštěnému shaolinskému mnichovi, který ovládá nějaké ty triky (čti magii). Nemusíte se bát, že by Feist na tuto postavu zapomněl. Objevuje se i v dalších následujících knihách, kdy se o Nakorovi postupně dozvídáte čím dál více podrobností.... celý text
Velký Let/Na shledanou
1996,
Terry Pratchett
Ve třetím díle sledujeme osudy Masklina, Angala a Gurdera, kteří se vydali do země zvané Florida, aby se zmocnili lidské sondy a získali tak přístup ke své vlastní vesmírné lodi. V závěru se pak Masklinovo dobrodružství propojí s příběhem z předchozího dílu, kdy jsme zbytek nomů zanechali při útěku v bagru. Poslední kniha je akčnější, protože sledujeme hlavně tyto tři nomy, kteří se snaží o cíl, který by měl být pro ně prakticky nemožný. Ale jedná se o pohádku pro děti s dobrým koncem. Trilogie má jednoduchý příběh, jen s několika málo postavami, přesto je čtivá. Náročnější čtenáře ale nejspíš neuspokojí.... celý text
Zajímavé časy
1998,
Terry Pratchett
Tenhle díl je opět o Mrakoplašovi, který se tentokrát z donucení ostatních mágů z Neviditelné univerzity objeví na Vyvažovacím světadíle v Agateánské říši, která je parodií na čínskou kulturu trochu okořeněnou kulturou japonskou. Zde se pak setká se svým starým známým, hrdinou barbarem Cohenem, který se rozhodl tuto několikamilionovou říši dobýt se svou Stříbrnou hordou. Mrakoplaš, Cohen a Stříbrná horda jsou pak tím hlavním, co z této knihy dělá jednu z nejzábavnějších knih z celé série o Zeměploše. A pokud jste Mrakoplaše zrovna moc nemuseli, tohle je kniha, po které byste mohli změnit názor. A jen těžko může být někdo, kdo by si nezamiloval Stříbrnou hordu.... celý text
Zaslaná pošta
2005,
Terry Pratchett
První ze tří knih z podsérie o Vlahoši von Rosretovi (další dvě jsou Nadělat prachy a Pod parou). Po Pohyblivých obrázcích (kinematografie) a Pravdě (tisk) je to další zeměplošský román zabýbající se dalším průmyslovým oborem. Tentokrát se jedná o Ankh-morporský poštovní úřad. Hlavním rozdílem je, že se nejedná o nový vynález, jako byly pohyblivé obrázky a tiskařský lis. Poštovní úřad byl kdysi váženou institucí, která však začala před lety upadat, až zcela zapadla do propadliště dějin. Lidé, co zasílali poštu prostřednictvím Poštovního úřadu, se dají považovat za pamětníky. A do tohoto stavu se patricij lord Vetinari rozhodne vhodit Vlahoše von Rosreta, šikovného, ale bezvýznamného podvodníčka, ze kterého udělá nového poštmistra. Vlahoš je dalším z Pratchettových neobvyklých a skvělých hrdinů, u kterého můžeme sledovat jeho postupný přerod z osoby, které na nikom a ničem nezáleží, v osobu, která postupně nalézá nový způsob i smysl života. Díky nové sérii se zde kromě Vlahoše objevují i další nové postavy zeměplošského cyklu. A stejně jako Vlahoše, tak i je si velmi oblíbíte. Větší prostor je tu pak dán i golemům. A protože se děj odehrává v Ankh-Morporku, objeví se tu i několik již známých postav. Kromě Vetinariho je to zejména novinářka slečna Rezámková. Aby to neměl Vlahoš s obnovou Poštovního úřadu příliš snadné, musí se vyrovnávat také s důsledky své minulosti podvodníka, ale hlavně se svým hlavním konkurentem Nadosahem Pozlátkem, který ovládá celý byznys kolem semaforových věží, které se poprvé objevily v Posledním elefantovi. Zde je daleko podrobněji popsáno, jak semaforové věže, přezdívané jako „klikače“, fungují. Jakým způsobem se Vlahoš se všemi svými problémy vypořádá, Vás bude napínat až do závěru knihy. Stejně jako u Noční hlídky zde Pratchett dává větší důraz na příběh, než na humor. Stále to je ale Pratchett a jeho Zeměplocha, takže je zde stále humoru více než dost. Ankh-Morpork v Zaslané poště činí další krok z klasického fantasy města směrem ke steampunku. Znalí čtenáři ale vědí, že se nejedná o první krok tímto směrem. Nakročeno k tomu měl již v Pohyblivých obrázcích, a tento vytyčený směr byl dost znát i v Pravdě a Noční hlídce. Zaslaná pošta tak byla jen potvrzením, že Pratchett, co se týče Ankh-Morporku, svůj steampunkový styl již nehodlá opouštět. Zaslaná pošta byla také zfilmována, kdy se filmařům podařilo správně uchopit zeměplošského ducha knih, včetně postav a humoru. V roli Vetinariho je zde pak vynikající Charles Dance známý zejména svou rolí Tywina Lannistera v seriálu Hra o trůny.... celý text
Zimoděj
2013,
Terry Pratchett
Tonička pokračuje ve svém učení na čarodějku, tentokrát u nejstarší čarodějky slečny Velezradné, u které dosud žádná učednice nevydržela příliš dlouho. Během této doby upoutá pozornost Zimoděje, boha zimy, který se do ní zamiluje. Láska mezi bohem a smrtelníkem ale nikdy nedopadla dobře. Tonička nemusí milostné sevření zimy přežít. A co hůře, její milostná avantýra může stát životy i jiné, včetně jejích blízkých. V dalším díle o mladé čarodějce Toničce Bolavé tak Pratchett pokračuje stejným způsobem, jako v předešlých dílech. Tonička se učí, co to znamená být čarodějka, že jsou jakýmsi vesnickým ekvivalentem psycholožek a pečovatelek. Zjišťuje to největší čarodějnické tajemství, tedy co je to bimbo. A znovu se utkává s protivníkem, který se na ni zdá být příliš mocný. Více než Tonička ale tentokrát zaujmou vedlejší postavy, kterým zde byl dán větší prostor: legendární Bábi Zlopočasná se Stařenkou Oggovou, baronův dospívající syn Roland, neoblíbená a panovačná mladá čarodějka Anagrama, ale zejména Nac mac Fíglové, kteří nemohou v příbězích o Toničce chybět. A k tomu jeden příliš uleželý sýr, který žije vlastním životem.... celý text
Zloděj času
2002,
Terry Pratchett
Poslední díl ze série o Smrťovi a jeho vnučce Zuzaně Stohelitské se opět týká záchrany Zeměplochy před jejich úhlavními nepřáteli Auditory reality. Zuzana změnila své povolání soukromé vychovatelky na učitelku. O své schopnosti nepřišla, takže je využívá během vyučovacích hodin, aby děti zaujala a vychovala. A je kontaktována svým dědečkem, aby své schopnosti využila a opět mu pomohla se záchranou světa. Hlavními postavami tu jsou však spíše mnichové historie, zejména starý Lu-Tze a mladý Lobsang Louda. Pratchett si v této knize jako hlavní témata zvolil čas, historické nepřesnosti a tibetské mnichy, se kterými se pojí i víra v reinkarnaci. Nejvíc zde však rozebírá modlářství, kdy mimo jiné poukazuje na to, že když je někdo starý, ještě to neznamená, že musí být zároveň i moudrý. A že moudrost jako taková může být nalezena na zcela neočekávaných místech. Stejně tak zesměšňuje lpění na tradicích a posvátnou úctu k osobnostem, které si ji nezasloužily svými činy a získaly ji jen proto, že ve světě dosáhly nějakého významného postavení. Auditoři pak Pratchettovi slouží zejména k tomu, aby polemizoval o tom, co je vlastně definice lidství, a že lidé mohou být úžasnými i děsivými tvory zároveň. Všechny tyto polemiky jsou obaleny do tradičního Pratchettova humoru, takže si někteří čtenáři ani nemusí všimnout, že jsou vlastně v některých věcech vzděláváni. To je umění, které tento autor během let svého psaní dotáhl k dokonalosti. Na příběhu jako takovém není nic speciálního, jeho vyvrcholení přijde někde uprostřed knihy, ale číst o Auditorech, kteří se poddávají svým lidským schránkám, je taková zábava, že vám slabší příběh vadit nebude. Dobrou knihu totiž nedělá jen příběh samotný, ale také způsob, jakým je takový příběh napsán a myšlenky v něm obsažené. A Zloděj času má v sobě tolik věcí k zamyšlení, že se často přistihnete nad tím, že přestanete na chvíli číst, abyste se nad slovy Terryho Pratchetta zamysleli. A to je vždy známka kvalitního spisovatele.... celý text