Calypso
přečtené 167
Exorcismus mé nejlepší kamarádky
2018,
Grady Hendrix
Zahraniční kritika popsala knihu jako 'The Exorcist by way of Heathers'. Velmi trefné. Známým nešvarem mužských spisovatelů je neschopnost vytvářet důvěryhodné a komplexní ženské postavy, ale Hendrix lekce z empatie nepotřebuje, dokáže dokonale vystihnout krutost pubertální dívčí sociální hierarchie. Názvem každé kapitoly je populární písnička z osmdesátých let (což se v překladu trochu ztrácí, poznámka pod čarou by neuškodila), většinou dost mainstreamových, já bych vybírala trochu jinak. Také by bylo o dost věrohodnější, kdyby holky byly posedlé Depeche Mode, ne Philem Collinsem (jsem si jistá, že na konci osmdesátých let nebyl idolem středoškolaček a těžko si vybavuju hudebníka, který by se k vymítání hodil méně). Velké plus dávám za krásnou obálku a grafické zpracování. Hendrixova další kniha - The Southern Book Club's Guide to Slaying Vampires - vypadá, navzdory slibnému názvu, příliš tendenčně 'woke', co se dá dělat. Řečeno s klasikem, bylo to hezké a bylo toho dost.... celý text
Jsem single a pomstím se
2014,
Tracy Bloom
Tento typ literatury běžně nevyhledávám, ale téma (ideálně ženské) pomsty je mé oblíbené, navrch rozkošně kýčovitá obálka. Oceňuji také, že se děj neodehrává ve stereotypním Londýně (i když to mou averzi k současné anglické kultuře nijak neumenšuje). Tím výčet kladů pomalu končí. S hlavní hrdinkou se, mimo hlavní téma, sympatizovat nedá (není ani schopná se sama o víkendu zabavit) a romance s jejím kolegou je, i na poměry žánru (alespoň myslím), plytká a navíc nemorální. Kolega je totiž již řadu let šťastně zadán a chystá se vstoupit do manželství, až po trávení času se Suzie si uvědomí, že svou nastávající 'nemiluje' a nemilosrdně jí to sdělí. Poté odpustí Suzie, že se v opilosti rozdováděla jinde (přestože se chtěla chlapům už jenom mstít) a Suzie se v duchu dušuje, že už se tak pitomě nikdy chovat nebude. Ach můj Bože, jak by řekla Janice Litman-Goralnik. Osobně by mě víc zajímala pomsta odkopnuté snoubenky. To by mohlo být zajímavé, minimálně budila dojem, že disponuje větší mozkovou kapacitou.... celý text
Nebezpečná laskavost
2018,
Darcey Bell
Moje hodnocení je ovlivněno filmem, který mám v živější paměti (a ke kterému se, na rozdíl od knihy, ještě určitě vrátím) a který je svou lahodnou směsí Saula Basse, francouzských retro pop songů, parádní Blake Lively a lesbické tenze jednoduše zábavný (něco takového by natočil Hitchcock, kdyby byl dnes naživu, jen by to bylo perverznější). Pokud si tedy odmyslím konec, který mi na knize konvenoval nejvíc (a možná jsem díky němu konečně pochopila něco o pokeru), ve filmu bohužel pozměněn stejně radikálně jako Seanova etnická příslušnost.... celý text
Noční film
2015,
Marisha Pessl
Jako milovnici thrillerů a filmu mě tato bichle nemohla nechat chladnou, avšak v průběhu čtení se dostavilo jen několik zachvění a nakonec velké rozčarování. Představy autorky o dílech tak šokujících, že se ani nesmí promítat, jsou dosti úsměvné, bylo by lepší je zcela pominout a nechat jen na představivosti každého čtenáře. Experimentální režisér Kenneth Anger se kdysi vyjádřil, že film je zlý a začátek filmového průmyslu byl temným okamžikem v historii lidstva. Znepokojující myšlenka. Nevím, jestli se s ní Marisha Pessl ztotožňuje, jestli ano, tak mě o tom nedokázala přesvědčit. Překlad a redakční práce také nedosahují standardu, na jaký jsme u Arga zvyklí (mimo jiné jsem napočítala několik hrubek).... celý text
Nora hledá vraha
2019,
Flynn Berry
Radostnou zprávou je, že obálky u knih vydávaných na českém trhu za poslední roky zkrásněly, častěji korespondují s obsahem a celkově jsou na vyšší úrovni. Někdy to ale dopadá takto. Pro vítězství formy nad obsahem prostě není literatura to správné médium.... celý text
Prokletí Salemu
2006,
Stephen King
Téměř dvacet let po Peyton Place a patnáct let před Twin Peaks se King rozhodl přispět svou troškou do žánru 'americké maloměsto je prohnilé a jeho obyvatelé skrývají temná tajemství'. Aby to fungovalo, tak by ale musel vytvořit postavy, které jsou schopny čtenáře alespoň trochu zaujmout. Zde se dostáváme k prvnímu pozoruhodnému momentu až po dvou stech stranách balastu: 'Věděli, že Hubie Marsten zabil svou ženu, ale nevěděli, co ji předtím donutil udělat nebo jak to s nimi bylo v té sluncem zalité kuchyni ve chvílích, než jí ustřelil hlavu, kdy se v horkém vzduchu vznášela vůně zimolezu jako dávivý sladký pach z nezakrytého hromadného hrobu. Nevědí, že ho prosila, aby to udělal'. 'Vědí, že v tom začouzeném září roku 1951 požár spálil půlku města, ale nevědí, že požár byl založen, a nevědí, že chlapec, který zapálil, vyšel v roce 1953 s vyznamenáním ze školy a pak vydělal sto tisíc dolarů na Wall Street, ale i kdyby to věděli, neznali by podnět, který ho k tomu činu přiměl, ani tvrdošíjnost, s jakou mu potom užíral mozek dalších dvacet let života, dokud ho ve věku šestačtyřiceti let nesklátila do hrobu mozková embolie'. My se to také nedozvíme, ač předchozí dva odstavce jsou to jediné v celé knize, co je schopno vzbudit trochu čtenářského vzrušení. Místo toho následují další dvě stovky zoufale utahaných stran. Málokdy mě nějaká beletrie tak moc naštve. Taky tam byli upíři, stejně banální jako všechno ostatní. Pouze rok poté se na pultech objeví prvotina jakési Anne Rice a upírský subžánr se změní jednou provždy. Prokletí Salemu je naprosto zbytečná záležitost.... celý text
