blonďatá.luc přečtené 372

Němý svědek 2019, Caroline Mitchell

Když se skládá slib manželství, slibujete tomu druhému, že s ním budete v dobrém i zlém - co všechno ale může "zlé" představovat vás nejspíš napadne, až k něčemu dojde. No a o tom tento psychologický thriller je. Z počátku jsem měla jisté problémy začíst se, protože se střídají tři časové roviny a tři různí vypravěči (nepravidelně). Jakmile se začal příběh rozjíždět a začal více odhalovat hlavní dějovou linku, neměla jsem už žádný problém s orientací - navíc každá kapitola je řádně označena rokem i jménem vypravěče a postav tam není moc. Musím přiznat, že jsem nečekala, že příběh bude promyšlený až tak do hloubky a že se bude věnovat tolika tématům. Přijde mi, že je pomalu nereálné, co se tam všechno stane, na druhou stranu je příběh až děsivě reálný. Několikrát jsem si při čtení říkala, že už se snad nemůže odhalit nic dalšího a že už mám přeci jen jasno, jak to celé dopadne, na další stránce na mě opět padla nejistota (a tak pořád dokola). Samotný konec nebyl vyloženě nečekaný a já jsem jej uvítala s otevřenou náručí - přesně v to jsem doufala! Ráda bych vám něco prozradila o hlavních hrdinech, ale právě odhalování jejich charakteru ke knize patří a tak bych vám nerada spoilovala. Neříkám, že je Němý svědek TOP kniha mezi psychologickými thrillery, protože byť jsem byla zvědavá a napnutá, nejímala mě hrůza, ale rozhodně patří k těm lepším - a minimálně díky jeho tematice a propracovanosti bych vám ho s radostí doporučila.... celý text

Bez rozloučení 2019, Samantha Young

Jestli někdo umí psát romantické příběhy s nádechem erotiky, pak je to Samantha Young. Kniha je rozdělena do tří částí, každá z nich se odehrává v jiném roce, a vypráví příběh Nory, mladé Američanky žijící ve Skotsku (ideální místo pro romantický příběh). Nora je jediný vypravěč a musím říct, že jsem si ji vážně oblíbila (čemuž určitě pomohla i věková blízkost). Hlavní hrdina by se opět mohl přidat k těm typickým představitelům červené knihovny, ale to není nic nečekaného - proč by to autorky měnily, když to tak dobře funguje. Taky mě potěšilo, že byť v knize vystupuje vícero postav, dokázala jsem si je zapamatovat, protože jsou dávkovány pěkně postupně, aby si na ně člověk měl dost času zvyknout. Dialogy byly místy vtipné a svižné, místy jsem neměla daleko k slzám. Kniha ve mně tedy vyvolala mnoho různých pocitů a s poslední stránkou mě zanechala dokonale šťastnou a rozbitou.... celý text

Myslela jsem, že tě znám 2019, Penny Hancock

Původně jsem si myslela, že to bude nějaký akční thriller ve stylu Shari Lapeny, teď bych knihu mezi klasické thrillery řadila spíše okrajově - je spíše společenský thriller. To ovšem neznamená, že by příběh nebyl zamotaný. Sice jsem si už někdy v polovině vytvořila názor o tom, co se vlastně stalo a jak to celé dopadne, o to více jsem byla v závěru překvapená, protože jsem se ani trochu netrefila. Musím se vám taky přiznat, že mi obě hlavní hrdinky byly velmi sympatické, až mi bylo líto, že je postihl takový osud. Trochu zvláštní mi ale přišel autorčin styl psaní. Penny se hodně rozepisuje (takže bylo mnohdy těžší udržet si pozornost, hlavně v první polovině knihy), ale střídá po kapitolách vypravěče - obě hlavní hrdinky. Holly je ovšem psaná v ich formě, Jules v er formě (což jsem snad ještě nikdy neviděla). Celkově kniha dává několik podnětů k zamyšlení, a to nejen ty, které sama autorka vypsala na konec knihy. Například co všechno dokážeme odpustit svým milovaným?... celý text

Píseň zítřka 2018, Alice Peterson

Během čtení jsem neměla nejmenší tušení, že je příběh psaný podle skutečných událostí (byť do určité míry upravených). O to větší na mě v závěru měla kniha dopad. Hlavní hrdinka, Alice, by svou vlastní motivací dokázala kteréhokoliv člověka vyburcovat ke splnění jakéhokoliv snu. Běžně si totiž asi ani neuvědomujeme, že čas utíká a kdy je lepší si začít plnit si své sny než právě teď? Během vyprávění se střídají tři různí vypravěči, i když většinu kapitol vypráví Alice sama pomocí ich formy, pro úplné pochopení a vcítění se do příběhu tu jsou ještě deníkové záznamy její matky a vyprávění Toma v er formě. Píseň zítřka je příběhem o síle, vytrvalosti, oddanosti, pevném přátelství a lásce až za hrob. Na závěr bych podotkla, že kniha nebyla jednou velkou jízdou, od které by se nedalo odtrhnout, spíše chtěla svůj čas k přemýšlení.... celý text

Před pikolou za pikolou 2017, Linda Green

Říká se, že rodiče o své potomky nikdy nepřestanou mít strach, ale myslím si, že s přibývajícím věkem strach slábne. Jak je to ale s malým dítětem? Se čtyřletou holčičkou, která zmizela své mamince dá se říct úplně beze stop? Nemyslím si, že by to byl nereálný scénář (bohužel). V takových případech nezbývá než doufat, že nedošlo k nejhoršímu. Čtenáři mají možnost sledovat tři vypravěče ve dvou časových pásmech, kteří jim celý hrůzný příběh posupně odhalují - maminka unesené holčičky, únosce a pak deníkový záznam syna únosce. Z počátku mi příběh nepřipadal nějak děsivý, postupně jsem se začala obávat nejhoršího. Sledujeme, jak se policie snaží holčičku nalézt, sledujeme její rodinu, která je v bezradné situaci... A pak sledujeme, co se vlastně s malou Ellou děje, byť to místy působí lehce chaoticky. Neříkám, že kniha má spád a že vám její čtení bude rychle utíkat - je to náročný příběh, od druhé půlky jsem se ovšem nemohla odtrhnout a doslova jsem potřebovala vědět, jak to celé dopadne. Tento příběh je navíc docela specifický, protože koho napadne, co všechno se může stát, když jenom na chvilku zavře oči?... celý text

Cizinec 2018, Arno Strobel

Výborný námět thrilleru, který asi jen tak nedostanu z hlavy. Od knihy se pomalu nešlo odtrhnout, pořád jsem potřebovala vědět, co bude dál - co všechno se proboha může ještě "podělat". Ve vyprávění se střídají obě hlavní postavy - někdy se jejich vyprávění překrývá (oba vypráví stejnou událost svým pohledem), někdy každý vypráví něco navíc. Samotný konec knihy mě ale zklamal, po dočtení jsem měla pomalu více otázek jak odpovědí. Nevím, jestli jsem nečetla úplně pečlivě a tak mi něco uniklo, ale přišlo mi to jak připravené na další díl (o jehož existenci zatím nemám ani tušení). Kdyby ale další díl byl, s radostí bych se do něj pustila, protože Jo i Erik byli sympaťáci, s kterými se mi nechtělo loučit. I když ten jejich příběh, co si budeme povídat, byl trochu přitažený za vlasy.... celý text

Až tady nebudu 2018, Linda Green

Kniha určitě není obyčejná či tuctová, protože autorka si pohrála ještě s jednou skutečností - hlavní hrdinka se pomocí facebookových příspěvků dozví, že za 18 měsíců zemře. Každá kapitola je nadepsaná datem i vypravěčem, jelikož v knize jsou deníkové záznamy z doby před 8 lety, současné vyprávění hlavní hrdinky občas prokládané vyprávěním Angely, matky Leea, a samotnými facebookovými zprávami z doby za 18 měsíců. V knize není mnoho postav, a nejspíš právě proto si k nim dokážete vytvořit vztah. Z počátku jsem měla pro hlavní hrdinku spoustu pochopení, později už to tak růžové nebylo, mnohokrát jsem si řekla - proč …?! Nemyslím si, že by kniha byla nejlepším zpracováním tohoto téma, stačí si vzpomenout na knihu od Colleen Hoover, ve které se mu taky věnuje, ale rozhodně to je zajímavá myšlenka. Říká se, že lidé by zešíleli, kdyby věděli datum své smrti - ale skutečně by to tak bylo?... celý text

Nevítaný host 2019, Shari Lapena

Ách, tak přesně tohle já můžu! Další takovou, prosím. Měla jsem lehké obavy z toho, že se Shari Lapena pustila do "adaptace" knížky od A. Christie, ale vůbec nelituji, že jsem se do knihy pustila - je to božské! Nekopíruje předlohu, jen jí v určitých místech vhodně vzdává hold. Až do samého konce jsem byla napjatá a neměla jsem nejmenší tušení, jak to celé dopadne. Musím říct, že byť byl místy děj pěkně zpomalován, obzvlášť ke konci byla ta ponurá, vyděšená atmosféra přímo hmatatelně cítit - navíc mi přišlo, že nic nebylo navíc/zbytečné, vše mělo svůj důvod. Nakonec se ani nevyplnily mé obavy z toho, jak si zvládnu zapamatovat tolik postav - jejich charaktery byly vykresleny natolik dobře, že snad po 30, nebo 40 stránkách jsem bezpečně věděla, kdo je kdo, kdo s kým přijel a čím se například živí. Kniha naprosto předčila má očekávání a já už se nemůžu dočkat, až si přečtu autorčinu další knížku, protože byť je to v závěru detektivka (navíc na motivy detektivky), pořád to nese hodně prvků thrilleru. A ta atmosféra - pomalu nemám slov!... celý text

Dvojí mysl 2019, Martin Rousek

Na hraně zapomnění 2014, Jessica Ann Redmerski

Už od samého začátku děj svižně ubíhal a hlavní hrdinka mi byla sympatická - byť bych se zcela určitě nedokázala chovat stejně jako ona. Hlavní hrdina ... Co si budeme povídat - další takový "muž snů". Na celé knize se mi nejvíce líbily vtipné dialogy, kterých je naštěstí hodně. I ten děj je takový trochu nevšední - byť se v něm objevují témata, která přesně odpovídají této literatuře (která mě tolik baví). Knihu jsem nedokázala odložit až do samotného konce - který mě teda lehce podráždil, protože to jsem nečekala a vlastně se mi to ani nelíbilo. Ovšem možná si autorka jen připravovala půdu pro druhý díl.... celý text

Na hraně věčnosti 2014, Jessica Ann Redmerski

To zklamání, když druhý díl nedosahuje kvalit dílu prvního - a nebo jsem na tuto duologii už moc stará ????. Druhý díl mi přišel takový ... možná zbytečný. Byl až moc přeslazený, dějem ani vtipem se nevyrovnal dílu prvnímu. Myslím si, že by bylo mnohem lepší, kdyby byl první díl třeba o 50 stránek delší a byl by nějak ukončen. Tady to mi přišlo takové asi až zoufale nereálné (ještě víc jak první díl a už ten byl takový hodně originální). Naštěstí aspoň hlavní hrdinové zůstali povahově hodně podobní, takže mi stále byli sympatičtí a jejich osud mě zajímal. Přesto už teď vím, že se ke knize znovu nevrátím - od knih očekávám něco trochu jiného.... celý text

Říkala si o to 2019, Louise O'Neill

Tak mám za sebou další vážný příběh, příběh o znásilnění. Tato kniha nejspíš trefně postihuje skutečnost, s jakou se k tomu lidé staví. Kniha je rozdělená na dvě části, které od sebe odděluje jeden rok. V první části má čtenář možnost poznat hlavní hrdinku Emmu a její kamarádky (byť toho prostoru není až tak moc, abych si je byla schopna zapamatovat a spolehlivě od sebe odlišit). Musím přiznat, že Emma mi nebyla ani trochu sympatická - byla arogantní, sebestředná a zajímal ji hlavně její vzhled. Ale znamená to, že si o něco říkala? Nemyslím si. Ve druhé části je čtenáři přiblížena situace po roce. Kniha ve mně dokázala probudit emoce - chvíli jsem neměla daleko k slzám a pak jsem byla i nadále smutná. Nejsmutnější totiž na příběhu je to, že si myslím, že k takovým věcem dochází (i když asi ne v takovém měřítku). Není to kniha s překvapivými zápletkami a ani to není žádný slaďák, kde by všechno skončilo “a žili spolu šťastně až do smrti”. Je to příběh podle toho, jaké to skutečně může být. Příběh o tom, co by žádná žena nechtěla zažít.... celý text

Líný učitel – Jak učit dobře a efektivně 2018, Robert Čapek

Furyborn 2019, Claire Legrand

Nemám moc ráda knižní série, protože nerada čekám na další díl. No a teď mohu jen zoufale doufat, že pokračování knížky Furyborn vyjde v češtině co nejdříve ????. Z počátku jsem s knihou měla neskutečný problém - nechápala jsem celý tento svět, pletly se mi postavy, nerozuměla jsem střídání kapitol ... Po nějaké době se to ale zlomilo a já se do knihy “zažrala”. Oblíbila jsem si některé postavy, začalo mě zajímat, jak to bude dál a co se tam vlastně děje. Postupně přicházely i odpovědi na otázky, které mě mátly (mnohdy takové, jaké jsem očekávala). No a musím teda říct, že se autorce skvěle podařilo vykreslit hlavní mužské představitele - vždyť ti dva hlavní jsou (zatím teda) snem spousty dívek - a ty šťastnější jim podobné mají po svém boku. Nejsem zrovna fanouškem fantasy, ale toto má rozhodně něco do sebe - líbí se mi myšlenka elementů a práce s nimi i myšlenka “vesmírné války”, byť tento název ve mě ještě teď vzbuzuje rozpaky ????. Rozhodně to ale není čtení pro mladší čtenáře - určitě bych řekla tak 14/15+, protože některé ty scény ... Nic pěkného.... celý text

Milý Johne 2010, Nicholas Sparks

Není to tak dávno, co jsem začala toužit po knížkách od Nicholase Sparkse, a nejvíc ze všech jsem si přála Milý Johne. Když jsem se pustila do čtení, měla jsem veliká očekávání. Hned první stránky mě ale malém rozbrečeli. “To to vážně takhle skončí? Vždyť to tak nemůže být!” Říkala jsme si po celou dobu čtení. Kniha je rozdělená na tři části a hlavně u té první jsem měla k slzám poměrně blízko. Hlavní hrdinové mi byly svým způsobem sympatičtí - nebyli dokonalí, to ani zdaleka, a ta jejich láska byla taková hodně naivní, ale nepatří aspoň trochu naivity do každé lásky? A kdo z nás je dokonalý? Myslím si, že dokonalí můžeme být jen v očích milované osoby. S postupem času kniha nabírala na reálnosti a já byla prostě a jednoduše smutná. Líbilo se mi vyprávění, líbily se mi dialogy, i děj se mi velmi líbil - je to určitě jedna z těch knížek, ke kterým se budu vracet. Určitě vám ji proto doporučuji - pokud se nebojíte číst o lásce takové, jaká může být.... celý text

Pomsta synů 2018, Lasse Holm

Jako první bych chtěla vypíchnout titulní stránku, protože ta se mi fakt líbí a ke knize se zcela bez debat hodí. Musím přiznat, že takové knihy skutečně běžně nečtu, byla to pro mě taková premiéra. Příběh z minulosti z větší části založený na pravdě popisující rabování a obsazování Seveřanů ????. Byla jsem ale překvapená, jak se mi příběh nakonec zalíbil. Kniha byla čtivě napsaná a netrvalo to ani moc dlouho, než jsem si bezpečně zapamatovala hlavní aktéry (z čehož jsem napřed měla strach, když je na začátku knihy soupis nejdůležitějších postav s informací, co jsou zač). V knize nejsou ani morbidní scény, z kterých bych v noci nemohla spát, takže pokud “lačníte po krvi” a nějakých hrůzách, sáhněte spíše po jiné knize. Tuto vám ale mohu vřele doporučit, pokud vás zajímá 9. století - je to docela pěkná ukázka toho, jak se tenkrát asi žilo, přemýšlelo a válčilo. Navíc kniha obsahuje detektivní zápletku (pokud se to tak dá nazvat).... celý text

Tolkienovy bitvy 2019, David Day

Tolkienovi hrdinové 2019, David Day

Dokonalá přítelkyně 2018, Karen Hamilton

Tento thriller vypráví o “dokonalé” přítelkyni, kterou by asi žádný normálně smýšlející kluk nechtěl mít na krku. Byť se kniha zdá objemná, dojdete na její konec a ani nebudete vědět jak. Příběh postupně graduje, odhaluje vám spojitosti, a tak na samém konci možná naleznete pro Juliette jistou dávku pochopení (říkám možná). Mně samotné hlavní hrdinka neučarovala, ale byla jsem moc zvědavá, jaké jsou její plány a jak (či spíše jestli vůbec) jí vyjdou. Nečekejte thriller, u kterého vám bude běhat mráz po zádech, ale spíše takovou zajímavou, lehce děsivou četbu. Může vám ale minimálně připomenout, že je důležité být opatrní, když si do života pouštíte novou osobu. Nikdy totiž nevíte, jaké jsou její úmysly. Co mi na knize přišlo zajímavé bylo přiblížení práce letušek - protože to se jako profese hlavní hrdinky moc často nevidí.... celý text

Papírová města 2014, John Green