Azmodan přečtené 322

Umění jednat s lidmi 2003, Jaroslav Štěpaník

Umění jednat s lidmi 2 2005, Jaroslav Štěpaník

Umění jednat s lidmi 3 2007, Jaroslav Štěpaník

Červený drak 2000, Thomas Harris

Moc se mi líbil film a tak jsem se rozhodl, že výjimečně přečtu i knihu. Byl jsem ale sklamán a upřímně jsem se i divil, že na základě takového díla mohl vzniknout tak (pro mě) dobrý film. Základní myšlenka není špatná, ale celá kniha je taková...nezajímavá. Asi je to možná díky tomu, že dost kopíruje děj filmu (nebo spíš naopak), který jsem dobře znal a tak pro mě nic nebylo překvapením. Několik zajímavých scén se ale v knize neobjevilo (třeba ta s tygrem a celou tou atmosférou) a závěr příběhu, tak perfektně ztvárněn ve filmu tu v podstatě chybí úplně. Prostě z deseti zbytečných stránek navíc v knize udělal režisér filmu dokonalý závěr tím, že ho prostě vymyslel! Pro mě byla kniha velkým zklamáním a jen mě utvrdila v závěru, že by člověk neměl číst to co viděl a naopak.... celý text

Řetězová reakce 2018, František Kotleta (p)

Tahle kniha mě, stejně jako předešlé, bavila. Je to takové oddechové čtení. Nečekejte nějaký super hluboký příběh, nečekejte psychologické zápletky ani post apokalyptické dílo řešící nový řád světa. Takové ambice kniha nemá. Ale člověk nemusí pořád číst nějaká veledíla. A pokud vám stačí se jen dobře bavit, trošku si oddechnout a zažít pár perných, příjemných a občas i sexem nabitých chvil s Alicí v post apokalyptickém světě tahle kniha je přesně pro Vás. Snad není poslední ze serie, protože tohle se mi líbí. A snad se autor konečně podívá více na měnitele a dá do toho více hloubky, aby člověka přikoval do židle, možná přidal tajemno, možná mystično, možná to celé pustil do nějakého podzemí...něco šíleného, nového, tak jak se mu podařila dvojka téhle série :o)... celý text

Pohřbení 2018, Graham Masterton

Tento díl mi moc nesedl, možná tím, že "Pohřbení" jsou spíš o mafiánovi, který řídí obchod s pašovanými cigaretami, že násilí, tak typické pro tuto sérii bylo v tomto dílu víc než kde jinde opravdu jen uměle vytvořenou kulisou (jako by opravdu hloupí lidé vymýšleli absurdní cesty jak trápit jiné lidi) a nebo možná tím, že hlavní hrdinka nedokázala už konečně udělat radikální řez do nádoru, který sužoval celé město. Závěr byl trochu zajímavější a trošku pozvedl celou knihu, ale na její záchranu to nestačilo. Pro mě s Červenou lucernou nejslabší díl série...... celý text

Zvíře 2009, David Burnie

Moje šachová kariéra 1985–1993 2015, Garri Kasparov (p)

Magické pozice 2012, Michal Konopka

Atomka 2018, Franck Thilliez

Syndrom E a také Vražedná DNA mě moc bavily a tak jsem se na Atomku těšil jako dítě na Vánoce. Možná jsem to neměl dělat...nemůžu říct, že bych byl vysloveně zklamán. Téma bylo opět zajímavé, atom, atomová energie, atomové havárie a záhadní tvorové, ale také hluboké zmražení, experimenty s mrazem a nebo operace srdce...to vše bylo velice zajímavé a také to vyústilo v zajímavé rozuzlení a kdyby byla celá kniha jen o tom a vytvořila tak vědecký román, dílo, které jsem si tak moc pochvaloval v předešlých dvou dílech, asi bych neváhal pět ódy i na tento díl. Bohužel, tento díl byl příliš obalen balastem, který mi bránil se do románu lépe začíst a dočtení tak u mě bylo spíš věcí disciplíny než zvědavosti a touhy. Příliš mnoho emotivních skazek týkajících se dětí, příšil křečovitá touha otěhotnět, příliš neudržených emocí, které neustále nutili do něčeho bouchat a zuřit a soptit....prostě neco, co mě rušilo a co bych tam já osobně nepotřeboval. A to nemluvím o vedlejší příběhové linii, která drtila Sharka jako louskáček drtí ořech. Proboha proč?!!!! Co mi také vadí, ale to není problém autora nebo románu, je skutečnost, že to u nás vyšlo až od třetího dílu a také pocit, že mezi Vražednou DNA a Atomkou je kniha, která nám také chybí (v Atomce je příliš odkazů na předešlé díly a také DNA končí únosem dětí Lucie, která je přítelem Sharka (jestli si to dobře pamatuji), v Atomce jsou dcery mrtvé, jejich vrah také a oba vyšetřovatelé spolu žijí a plánují dítě....) I když za mě asi mírné zklamání přesto se nebojím knihu doporučit a to zejména proto, že až ze mě tohle zklamání za pár dní opadne zůstane jen ta vědecká část o atomu a kryonice a ta byla fakt super :o) 20.5.2019 - přesně jak jsem předpokládal. Blbosti z knihy jsem zapomněl a zůstal jen zážitek s vynikajícího vědeckého románu zabývajícího se kryonikou a atomem. Prostě pecka! Doporučuji, měním hodnocení na 5 hvězd (ze čtyř) a říkám "čas vyléčí vše" :o)... celý text

Všichni žijem' v blázinci 2014, Radkin Honzák

Moc pěkná kniha. Někdy mě zarazily až příliš ostré názory pana doktora. Ne proto, že bych s nimi nesouhlasil, ale proto, že se taková přímost a ostrost v dnešní době nenosí. Je to asi tím, že je pan doktor stará škola. Zajímavá témata o dětech, lidské psychice, neřestech a hříších v dnešní době přetvářených v nemoci a také o medicínském businessu, stáří a (důstojné) smrti byla završena povídáním, respektive spíš jeho vyprávěním o jeho lékařské praxi. Knihu můžu vřele doporučit!... celý text

Tak to je, tak to bude 2016, Sharon J. Bolton

Zajímavý příběh. Autorka opět vsadila na "provařený motiv" (tentokrá na Drákulu, netvora lačnícího po krvy) a stejně jako v případě Jacka Rozparovače se jí podařilo vytvořit velmi zajímavý příběh. Celé je to okořeněno faktem, že obětmi jsou malý chlapci a těžko se člověk chytá nitek, které by ho dovedly k vrahovy, když kromě ztráty krve oběti žádné další stopy nemají. Přesto člověk v určité fázi knihy nabyde pocitu, že ví, kdo je vrah. A těch malých neznatelných náznaků a stop se začne držet až ho dovedou do cíle. A zde se dostávám k vítce k této knize. Protože ve finále, když už je to v podstatě jen o dopadení vraha, ke kterému Vás kniha celou dobu vede je najednou proveden střih, z ničeho spadne z nebe nová příběhová linka a na jejím konci stojí nový pachatel. A to mi trochu vadí. Protože i když ve finále smysl dává je to dle mého názoru zbytečná změna jen pro ten efekt ještě více překvapivého konce. Navíc k tomuto konci nevede jediná nižka, jediná stopa a nedá se na to přijít jinak než že se s vrahem zavřete do jedné místnosti a doufáte, že to je on...a on to možná je a možná není a nezáleží na tom, kam Vás drobné indicie celou knihu vedly.... To ale překvapivě příliš nehatí celkový dojem z knihy a tak se ji nebojím doporučit jako velmi zajímavé a příjemné, napínavé a poutavé dobrodružství!... celý text

Červený kapitán 2007, Dominik Dán

Lékaři hanby: Pravda o lidských morčatech v Osvětimi 1984, Betty Truck

Obtížná kniha a to nejen díky tématu, ale také stylu psaní. Stále mě udivuje fantasie a hranice lidí, kterou jsou ochotni překročit v situacích, kdy páchají zločiny a skutky na lidech, které jsou z etického, humánního a morálního hlediska akceptovatelné v civilizované společnosti pouze na zvířatech. Už jsem na toto téma nějakou knihu četl a tak vím, že se dá napsat i čtivou formou, byť tíha tématu se nevytratí. Je to trošku škoda, protože tato kniha svou váhu má a možná by byla přístupna širšímu okruhu čtenářů kdyby se i dobře četla (znovu opakuji, na vzdory tíživému obsahu!)... celý text

Boss Babiš 2017, Jaroslav Kmenta

Souhlasím s komentářem "Tozbee" níže. Kniha se čte složitě a upřímně jsem rád, že takový pocit nemám jen já, protože jsem si připadal trošku jako "natvrdlík" :o) Mě by asi více vyhovoval klasický chronologický životopis s rozborem kauz a upozorněním na různé myšlenky a závěry. Kniha pro mě byla dost chaotická, zatěžovala mě zbytečnými skoky od firmy k firmě, i v čase a vlastně jsem občas vůbec netušil, která bije... Nicméně souhlasím s tím, že sesbírat, setřídit a proanalyzovat (pro mě už vůbec jen pročíst) taková kvanta dat a pak je vůbec nějak publikovat je neskutečná práce a za to klobouk dolů!!! Je ale dobře, že žijeme v zemi, kde se něco takového může stát aniž by člověk riskoval vězení nebo život. A to je dobře. Jenomže to má jedno velké "ale" a tím "ale" je právě například postava Babiše pro mě symbolizující právě všechny nekalé praktiky, kterými je náš stát svázaný a které nás brzdí v rozletu! O to smutnější je fakt, že hlupák by takových věcí, jako p. Babiš nedosáhl a tak je škoda, že svůj velký obchodní talent, schopnosti, zkušenosti, vědomosti a inteligenci tento člověk nenapřímí na tah naší země do světového popředí, ale spíš ji vykrádá jako kuna kurník plný slepic. A co je ještě smutnější je fakt, že to velká část z nás nevidí a takové lidi stále volí. I když jak sám p. Kmenta podotýká v jedné části knihy je otázka, jestli je vůbec koho jiného...lepšího...protože naše politická scéna je jen odrazem společnosti, která ji volí... Doplněno: 5.11.2018 jsem četl nějaký článek, kde byly nejpopulárnější politici současnosti, na prvním místě byl Babiš s 50%. Po přečtení této knihy to zní až tragy komicky a já si zase musím klást otázku co jsme to proboha za národ :o(... celý text

Poslušnost vůči autoritě: Experiment, který zpochybnil lidskou přirozenost 2017, Stanley Milgram

Zajímavá kniha, nutící k zamyšlený. Část popisující průběh a strukturu experimentů mě trochu nudila, nicméně k pochopení celého mechanismu poslušnosti je naprosto nezbytná! Zbytek je zajímavý výklad popisující mechanismy, struktury a jednotlivé složky poslušnosti. Jednoduchý a nenásilný (z hlediska nucení člověka mačkat tlačítka s elektrošoky) laboratorní experiment ukáže, co lidé dokáží udělat v situaci, kdy v podstatě o nic nejde, kdy mohou bez trestu kdykoliv přerušit svou činnost a kdy jim nic nehrozí. Přesto dokáží jiného člověka trápit a týrat a to podotýkám ne proto, že to jsou od přírody rodilí sadisté! Člověk je pak nucen přemýšlet, jaké je jednání člověka v situacích, kdy luxus "kdykoliv odejití bez následků" nemá. V knize se občas mihne zmínka o druhé světové válce, Nacistech a Stalinovi. Když se k této poslušnosti z autorit přidají i další hlediska jako je například válka, strach o svůj vlastní život, víra v to, že děláte dobrou věc, kdy se jisté lidské etnikum systematicky odlidští a kdy se maximálně oddělí od násili emoční složka člověk se pak nemůže divit, že se děje co se děje...spíš se musí děsit toho, co v nás všech dřímá a čeho jsme schopni...a bohužel, není to o etice, morálce a lidskosti, ale o evoluci a vývoji nutícího nás všechny zejména přežít... Samostatnou složkou k přemýšlení je potom odpovědnost. V experimentu se lidé, kteří došli až na konec stažili své odpovědnosti zbavit, necítili ji, vnímali, že odpovědnost je na vedoucím experimentu nebo univerzitě. Přitom to byli oni, kdo mačkali tlačítka a nevyužili možnosti skončit... Posaďte si tohle hledisko do koncentračních táborů na lidi v sondercommandech nebo na lékaře nucené ke spolupráci se svými vězniteli. Otázka opravdu nelehká!... celý text

Katova dcera a Rada dvanácti 2018, Oliver Pötzsch

I tento díl Katovy dcery se mi moc líbil. Rozvláčností mi připomněl "Ďábla z Bamberku" (což je v mém vnímání věcí velká pochvala!). Kniha má jednu příběhovou linii a moře "minikvestů" řečeno herním žargonem. A mě to moc bavilo. V podstatě jsem se stal členem Kuislovic rodiny a prožil s nimi zase pár zajímavých dobrodružných chvil. A ty úkoly (opět herní žargon) byly opravdu rozmanité - od vražd mladých dívek (main quest) až po hledání psíka a nabízení lékařského traktátu (side questy). Na mě autor působí jako by vyzrával. Nikde nic neskřípe, nikde nic nedrhne, vše krásně "odsejpá", vše mě bavilo a člověk se i doví něco zajímavého z historických reálií - jak v té době fungoval život, jak vypadalo město, jaké byly vztahy mezi lidmi. Prostě poznáte Mnichov sedmnáctého století a prožijete v něm pár napínavých chvil! Pro mě, spolu s Ďáblem s Bamberku nejlepší díl!... celý text

Volavka 2015, Sharon J. Bolton

Zajímavá kniha, zajímavá myšlenka, a poměrně napínavé finále. Kdo přišel s myšlenkou, že za sebevraždy na vysoké škole může někdo v pozadí? Asi ten, který si všiml, že jich je nějak moc...ale kdo by to dělal? Loutkář, který čaruje? Někdo, kdo se vkrade lidem do mysli a otráví ji takovým způsobem, že se z ní vynoří ty nejtemnější děsy, které člověka donutí ukončit to trápení zvané život? A nebo je to cele nějak jinak? Nějak obyčejně, nějak "normálně"? Třeba jen tak, že to prostě přinesl život a je to jen náhoda...kdo ví...ale čte se to velice dobře! A mě to přimělo číst dál...až do dalšího dílu :o)... celý text

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris

„Zachráníš jednoho, zachráníš celý svět.“ Tato věta by se mohla stát motem této knihy. Příběh se vymyká všem náležitostem Osvětimi a holokaustu. Už jsem nějaký příběh z tohoto prostředí četl (například „V pekle plynových komor“) a tak jsem nějak uvykl na krutosti a nelidské podmínky vytvořené lidmi pro lidi kvůli jejich zabíjení. Příběh Laleho je ale příběhem solidarity, lásky, sounáležitosti a pomoci. Lale měl možná takovou auru. Zatímco Shlomo Venezia z knihy „V pekle plynových komor“ byl člověk, který se o sebe uměl postarat, byl člověkem, který spíš „ošahal“ terén než někam vstoupil. Nebyl zlí, jen kladl nezměrný důraz na přežití a snažil se tímto „argumentem“ obhájit co dělal (nechápejte mě špatně, nesoudím ho, to bych si nikdy nedovolil!!!!). Lale na mě působí spíše jako člověk lásky, možná až pubertální hravosti, odpovědnosti, ale citlivosti. Samozřejmě jako každý i on chtěl přežít. Ale také byl zvědavý a občas si neuvědomil, že co dělá ho může stát život. Prostě kluk, který žije, ne jen přežívá. Jeho příběh je první v němž se líčí zamilovanost v prostředí, v kterém by jste to nečekali, v prostředí, v kterém se nedá ani přežít, natož milovat. A tím je ten příběh unikátní a výjimečný. Svým novým a jiným pohledem na „život“ v prostředí, které bylo vytvořeno na masové průmyslové zabíjení lidí. Příběh muže v knize "V pekle plynových komor" je příběh muže ze sonderkommanda. Příběh tatéra z knihy "Tatér z Osvětimi" je příbehem Laleho Sokolova. A to je hlavní rozdíl mezi touto knihou a jinými knihami s tohoto otřesného prostředí, které jsem četl.... celý text

Vetřelec vs. Predátor - Armagedon 2017, Tim Lebbon

V prvním díle jsem byl rád, že se někdo nesnažil vysvětlik původ vetřelců. V druhém jsem si povzdechl, že někdo nechtěl to samé udělat s predátory. No a ve třetím mi vyloženě vadilo, že to někdo neudělal s tajemnou rasou jejíž přeživším jedincem je zázrak. Tohle zahalení do tajemna v mých očích degradovalo celou serii vysloveně na ne příliš zajímavé mlácení se tří ras a i když mě první dvě knihy bavili ta třetí pro mě byla zbytečná. Nic nového a ani nečekaného se nekonalo. Nekdo vyhrál, někdo jiný umřel a prostor mezi těmito dvěma body je vyplněn nekonečným a mnohdy beznadějným bojem lidí proti válečným biologických "strojům" v podobě vetřelců. A to mě trošku mrzí, protože potenciál na velkou, překvapivou a zajímavou myšlenku tam rozhodně je! Za mě mírné sklamání.... Pokud ale serii (stejně jako třeba ShamanElder, příspěvek podemnou) srovnám s filmem musím být nadšen tím, že aspon zde se to nezaseklo na mrtvém bodě a příběh není vycucaný z prstu jen proto, aby se prodalo o jednu knihu víc. Nejsem si však jist, jestli mi zrovna tohle má stačit k tomu, abych celou serii knih doporučil a byl z ní nadšený...... celý text