andrii24 přečtené 204

Cesta dlouhým dnem do noci 1988, Eugene O'Neill

S plnou tenzí očistce. Hodiny slunce, luny netlumí. Umí si posvítit na stíny. Členů života pod kyvadlem. Vyhazují rány /k/roků z jámy niter, spalující zpovědi. Trpitelé u jednoho stolu. Rozkopané pelíšky žalují.... celý text

9½ týdne 1991, Ingeborg Day

Nelimitovaný styk intimit. Ploužák, tango těl. Kroky Erósových eg. Hod/i/ny tance vzdechů. Akt završený na Charónově parketu. Nemíjí zmijí "škleb."

In memoriam Marie Váchalové 2014, Josef Váchal

To je on!: O té, co si říkala Toyen 2021, Milena Štráfeldová

Kafkovské fouknutí do palety. Nakouknutí pod. Pražské prsty, pařížské dlaně. Ruce magických "jinde." Čarovný lektvar barev. Revuální zátiší intimit. Férie mezi rámy. Schovanky malby.... celý text

Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých 2010, Olga Tokarczuk

Potřeba zaklesnout živá zvěrstva. Fauna volá po krvi fauna, lovu na nelidu - člověka.

Vaše Dana Medřická 1995, Václav Vydra

Nadaná. Dáma s drdůlkem. S citem pro "důlky." Many, mraky niter. Heroina. "Kočka" věcí člověčích, věcí života. S čarodějným jižanským espritem. Naše Anna Magnani. Femme fatale Národního divadla.... celý text

Stín kapradiny 1964, Josef Čapek

Padli si do noty s tmou. Pádí, cestou bez světel. Ruce si scestím mnou, dokud jejich "mechové" kroky, nachové stopy... Kruci, páni, krvavá čerň tryská vám/i/, z galoší, bot. Zle bude. Pod lesním zákonem, zeleným vějířem. Mřít. Mordýřská pouť.... celý text

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Když Amor podlehne Moraně, čeká ho už jen srdce plné černé flóry, smuteční romance.

Maryša 2004, Vilém Mrštík

Zavrávorá. Z jejich rozhodnutí. Má silně sirné rysy. Na máry. Za šrámy, mor bytí.

Kurňa! To je život 1997, Pavel Zedníček

... praví. Plaví se volným stylem, pěnami dní. Vlnami nahodilého vzpomínání. S kufrem frků bez fraku, co z hlavy, rynku paměti nefrnkly. "Dada" respondent. Dezertér vážných kulis.... celý text

Pohádka máje 1996, Vilém Mrštík

A má je, ve své náruči. Opojná, čarovná louka. Les, se studánkou uprostřed. Ves pod závojem vrcholné vesny.

Hamlet 1981, William Shakespeare

(Po)Věz, jak temná mlha padla na rod. Rétor nehodných, vhodných slov. Rozvětvených, vzletných vět, jako piruet. Vymete zmijí řeč, řečiště krve nejvyšší kategorie. Aristokracie trůnu trnů kráčí k loďce Charónově.... celý text

Hádej, kam půjdem na večeři? 1990, Jiřina Bohdalová

Nejen herci v hrnci. :-) Many nám. Ke stolům, hosté, strávníci holdující hodujícím múzám. Zamyslet se nad mlsy smyslů. Na talíři, v pohárcích, miskách.

Markéta Lazarová 2008, Vladislav Vančura

Kraji kraj věru bratrem není. Pálí líce, rty, dusající stíny. Pálí nicota, p/r/ach morbidity. Valí se mýty, proudy temné atmosféry. Krev spáleništěm lidství, popelem života.... celý text

Paul Newman 1987, Petr Zvoníček

Gentleman N. Herec "z pole man," který měl úroveň, jemuž charisma nehapruje. Slavný vysoký blondýn. Aristokrat sympatií, co po nás házel očka, ukázkově zbarvená jezírkovou modří, očka moudře výstavní. On byl ztělesněnou pohádkou máje se snídaní v trávě. Loukou pomněnek. Sázkou na chlapáctví s úsměvem. Modré z nebe na zemi. Frajer pláten stříbrných.... celý text

O čem mluví Matka, když mlčí 2019, Olga Stehlíková

Pěti zuby směje se na pravnouče 2019, Jan Frolík

Poezie rzí, krásy kazu. Smutné vůně se vlní, rozkvétají v existenci "mrazu."

Praha 1976, Jiří Burian

Okem, krokem. Přes práh fotogenické magie.

Doznání 1990, Artur London

Vykalkulované, beze svědků odehrané, chladnokrevné světské představení sirné víry.

Šest dýmek Františka Filipovského 1980, Jiří Tvrzník

Aromatická oblaka obleků života. Jarní beránci, podzimní draci. Poetika, filipika, šarm. Fantazie bafání, "ze soudku se špičkou," do výšin. Líbivý šál z pěn dní, který voní chutěmi chvil. Nadýchanými "kanýry" z pavučinek hraní, kdy osobitý šém do figur/ek/ vpravil. Hodný i podšitý "strýček" s energií.... celý text