Pouští a pralesem podobné

Dobrodružný román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1905. V době svého vydání vyvolala kniha velkou literární senzaci, protože Sienkiewicz, který byl na vrcholu své slávy, knihy pro děti nepsal. Inspirací k napsání příběhu mu byla skutečná událost, ke které došlo na stavbě Suezského průplavu, kdy obchodníci s otroky unesli jednomu ze zúčastěných pracovníků syna, který nebyl přes veškeré úsilí nikdy nalezen. Autor však umístil děj svého románu do pozdější doby, do roku 1885, kdy vrcholilo v Súdánu velké protibritské povstání vedené mužem zvaným Mahdí. Silně katolicky orientovaný Sienkiewicz však neviděl v tomto povstání osvobozenecké hnutí súdánského lidu, ale jen temné stránky kruté náboženské války. Hlavními hrdiny příběhu jsou čtrnáctiletý polský chlapec Staš Tarkowski a osmiletá anglická dívenka Nela Rawlisonová, jejichž otcové působí jako úspěšné vůdčí osobnosti ve společnosti zabývající se provozem Suezského průplavu. Obě děti se stanou obětmi únosu a mají být dopraveni k arabskému vůdci Smajnovi, který je chce vyměnit za svou rodinu uvězněnou v Egyptě. Na své cestě projdou tisíce kilometrů a zažiji neuvěřitelná dobrodružství v boji s přírodou, s dravou zvěří, s tropickými nemocemi (žlutá zimnice, spavá nemoc) a také s nejrůznějšími zlými a nebezpečnými lidmi. Jejich cesta vede nejprve podél Nilu do Chartúmu, kde se seskají s Mahdím. Protože odmítnou přijmout islám (nábožnost a katolictví hlavního hrdiny Staše je v knize často zdůrazňováno), putují s karavanou za svým únoscem pralesy středovýchodní Afriky. Zde se jim podaří společně s dvěma černými otroky uprchnout. Při pouti přes Saharu na východ k Indickému oceánu jim hrozí smrt žízní, ale v poslední chvíli jsou všichni zachráněni dvěma Angličany, kteří se vydali na výzkumnou cestu. Doslov "Polská robinsonáda" napsal Bořivoj Křemenák.... celý text