bookemma oblíbené citáty

„ Mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Možná jsme tím pádem chudší o možnou odpověď, avšak bohatší o další tajemství. (Tajný život stromů)“
— Peter Wohlleben

„ Ztratil všechno, na čem mu záleželo, a teď jen čekal na konec světa – a neuvědomoval si, že konec světa už byl. (Sbohem a díky za ryby)“
— Douglas Adams

„ Prázdná sklenice je znamení, že by se mělo objednat další pivo. (Život, Vesmír a vůbec)“
— Douglas Adams

„ Inteligentně na ni zacivěl. (Život, Vesmír a vůbec)“
— Douglas Adams

„ Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“
— Douglas Adams

„ Ano, určitě je to ta správná planeta. Správná planeta, nesprávný vesmír. (Převážně neškodná)“
— Douglas Adams

„ A pak jednoho čtvrtka, téměř dva tisíce let poté, co jednoho člověka přibili na kříž za to, že říkal, jak by bylo ohromně bezva chovat se k sobě pro změnu trochu slušně, si jedna dívka sedící osaměle v malé kavárničce v Rickmansworthu najednou uvědomila, v čem je chyba. Přišla na to, jak by se ze světa dalo udělat docela příjemné místo. Dokonce měla pravdu - tentokrát by to bylo fungovalo, a ani by nemuseli nikoho k ničemu přibíjet.“
— Douglas Adams

„ "Vieš," nadhodil Arthur, "vo chvíľach, ako je táto, keď som uväznený v prechodovej komore vogónskej lode s chlapom z Betelgeuze a čaká ma smrť zadusením vo vákuu vesmíru, vážne ľutujem, že som nepočúval, čo mi hovorila matka, keď som bol malý." "Prečo? Čo ti hovorila?" "Neviem. Nepočúval som ju." (Stopárov sprievodca galaxiou)“
— Douglas Adams

„ Nauč se chytit život pod krkem. Odvrhni své pochybovačné cesty a pamatuj si, život nabízí každému člověku dobu přílivu, a když ji zameškáš...“
— James Alfred Wight

„ Život se skládá z nepatrných doteků osamění“
— Roland Barthes

„ Vždycky mě popuzovala lehkovážnost, s jakou si lidé vášnivě lámou hlavu nad tím, co je čeká po smrti, a je jim srdečně jedno, co s nimi bylo, než se narodili. To předtím má přece stejnou cenu jako ono potom, tím spíš, že k němu má pravděpodobně klíč. (Král duchů, str. 13)“
— Michel Tournier

„ Všechno je znamení. Jenže je zapotřebí ostrého světla nebo pronikavého výkřiku, aby protrhly naši krátkozrakost nebo hluchotu. (Král duchů, str. 14)“
— Michel Tournier

„ V dospělosti se vám místo, které jste jako malí milovali, taky může jevit úplně odlišně a přinést vám zklamání, anebo vám může připomenout to, čím už nejste, a zavalit vás velkým smutkem. (Osm hor, s. 96)“
— Paolo Cognetti

„ Bylo mi v té knize tak dobře, že se mi po ní hned začalo stýskat. (Nikdy nevystoupat na vrchol)“
— Paolo Cognetti

„ Kdyby nějaký Marťan (který nikdy nezemře, snad jen při nehodě) přišel na Zemi a viděl tento zvláštní druh bytostí - tyto lidi žijící asi sedmdesát nebo osmdesát let s vědomím, že přijde smrt - zdálo by se mu, že musí být nesmírně depresivní žít a vědět, že život je jen dočasný. My lidé nějak přijdeme na to, jak žít i přes tento problém: smějeme se, vtipkujeme, žijeme.“
— Richard P. Feynman

„ Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka. Například o kolik pozoruhodnější je pro nás to, že jsme připoutáni vlivem záhadné přitažlivosti k otáčející se kouli - polovina z nás vzhůru nohama -, která si miliardy let pluje prostorem, než představa, že jsme neseni na hřbetu slona nadnášeného želvou plovoucí v bezedném moři.“
— Richard P. Feynman

„ Einstein byl obr. Měl hlavu v oblacích, ale nohama pořád stál pevně na zemi. My, kteří nejsme tak vysocí, si musíme vybrat.“
— Richard P. Feynman

„ A co naše láska, borůvka malinká? Kdosi ji sezobl. Zob, a je po ní. Chutnala hořce, chutnala sladce, tmavě modrá na jazyku. Šílím po ní, praskají mi klouby, jak se snažím chytit si ji do dlaně, do srdce, do vzpomínek, navždy.“
— Josef Formánek

„ ,,Ježíšovým problémem bylo, že příliš miloval lidi. Nechat se kvůli nim ukřižovat je minimálně projevem nevkusu, jak by řekla ona stará buzna (míněn Nietzsche). A ani ostatní jeho činy nesvědčí o velké soudnosti, jako například odpuštění cizoložnici s argumenty typu, ,,ať ten, kdo nezhřešil" atd. Vyřešit by se to přitom dalo tak snadno, stačilo zavolat sedmileté dítě - malej fakan by ten první kámen hodil." (Podvolení)“
— Michel Houellebecq

„ Na cestě používal umění místo peněz. Byla to rovnocenná výměna služeb, tvé umění za moje. Tvůj portrét za dobrou večeři, za klobouk, za dáreček pro mou ženu, za kabát ze zaječí kožešiny. Uměla bych v té době žít... Myslím, že směna je geniální způsob hospodaření...“
— Anna Gavalda

„ "Život žádný řešení nemá, prostě se musí prožít."“
— Éric-Emmanuel Schmitt

„ Trávíte víc času trénováním běhu a hodu než tím, jak být slušným člověkem. Jaký asi bude epitaf na vašem náhrobku? Byl svalnatý?“
— Éric-Emmanuel Schmitt

„ Co je to za mánii cpát do mě prášky, sotva se ve mně objeví kousek citu?“
— Éric-Emmanuel Schmitt

„ Je těžké vytáhnout z básní nějaké zprávy, přesto však lidé každodenně bídně umírají z nedostatku toho, co by v básních našli.“
— Thomas Lanier Williams

„ Dnešní lidé by chtěli žít zítřejší život za včerejší ceny.“
— Thomas Lanier Williams

„ Tak to asi chodí, pronesla Katrine. Nejdříve máme všechno a postupně to ztrácíme, kousek po kousku. Sílu. Mládí. Budoucnost. Své blízké...“
— Jo Nesbø

„ "Na co se tak upřeně díváš, tatínku?" "Hledal jsem pozemskou logiku, zdravý rozum, moudrou vládu, mír a odpovědnost" "To všechno tam nahoře?" "Ne. Nenašel jsem to. Tam už to není. Možná, že už to tam nikdy ani nebude. Možná, že jsme si jen namlouvali, že to tam vůbec někdy bylo."“
— Raymond Douglas Bradbury

„ "Skoč, křídla roztáhneš cestou."“
— Raymond Douglas Bradbury

„ "Existuje daleko větší zločin, než knihy pálit. Knihy nečíst."“
— Raymond Douglas Bradbury

„ Většina z těch, co mají alespoň trochu talentu - jsou opilci. Pití je emotivní věc. Pomáhá ti to uniknout z šedi všedního života, z toho, co je pořád stejné. Vytrhne tě z tvého těla tvých myšlenek a hodí proti zdi. Mam pocit, že pití je forma sebevraždy, kdy je ti zase dovoleno vrátit se do života a začít zase znova. Je to jakoby ses zabil, a pak znovu narodil. Počítám, že už jsem tady žil asi tak deset a nebo patnáct tisíc životů.“
— Charles Bukowski

„ Šílenství je otázkou porovnání. A kdo určuje normu?“
— Charles Bukowski

„ Najdi to, co miluješ, a nech, ať tě to zabije.“
— Charles Bukowski

„ Když vám toho z duše moc nezbývá a víte to, pořád ještě nějakou duši máte.“
— Charles Bukowski

„ Čím míň žiješ, tím míň máš co ztratit.“
— Charles Bukowski

„ Umírám a přitom nemám žádnou nemoc, umírám na existenci tak chladnou, že nestojí za námahu.“
— Charles Bukowski

„ Někteří lidé se nikdy nezblázní. Ti ale musí mít příšerný život!“
— Charles Bukowski

„ Tělo nás usvědčuje ze života, a tím pádem i ze smrti. Z věcí, kterým už vlastně skoro nerozumíme.“
— Marek Šindelka

„ Lidé jsou strašně osamělí, Anno. Ne v takovém tom běžném smyslu, jak se o tom píše v básních a bulvárních novinách. Jsou osamělí se svým světem, s tou svojí superstrukturou, které nikdo kromě nich nerozumí. Nemají, s kým by ji sdíleli.“
— Marek Šindelka

„ Co všechno v sobě člověk vleče, podivuješ se, tolik cizích věcí, o které se nikdy neprosil. (Mapa Anny)“
— Marek Šindelka

„ ...usmívám se a kdesi v ústech, jazykem a rty, těmi kousky masa, tvaruju vzduch a lidé tomu vzduchu rozumí. (Mapa Anny)“
— Marek Šindelka