Paolo Cognetti citáty

italská, 1978

Citáty (5)

Bylo mi v té knize tak dobře, že se mi po ní hned začalo stýskat. (Nikdy nevystoupat na vrchol)


Člověk má dělat to, co ho naučil život. Možná když je hodně mladej, kdoví, to se třeba ještě může rozhodnout, že se vydá jinudy. Ale v jistý chvíli by se měl zastavit a říct: fajn, tohle dokážu udělat, tohle ale ne. Osm hor


My tvrdíme, že uprostřed světa je vysokánská hora, Sumeru. Kolem Sumeru je osm hor a osm moří. To je pro nás svět. ... A říkáme: naučil se víc ten, kdo udělal okruh osmi hor, nebo ten, co vylezl na vrchol hory Sumeru? Osm hor


To vy z města tomu říkáte příroda. Ve vašich hlavách je tak abstraktní, ze má i abstraktní jméno. My tady říkáme les, pastvina, potok, skála, to jsou věci, na který můžu ukázat prstem. Věci, který se daj využít. Když se nedají využít, jména jim nedáváme, protože jim nejsou k ničemu. Osm hor


V dospělosti se vám místo, které jste jako malí milovali, taky může jevit úplně odlišně a přinést vám zklamání, anebo vám může připomenout to, čím už nejste, a zavalit vás velkým smutkem. (Osm hor, s. 96)