Teron
komentáře u částí děl
Provedení doplácí na to, na co většina textů ve sbírce, ale tohle mělo aspoň zajímavej námět.
Tohle bylo normálně boží. U "Frantíka" jsem si vzpomněl navíc na Donutilovo líčení příhod s Frantou Kocourkem a alien byl normálně super včetně závěru.
Nucená rádoby vtipná přirovnání skoro v každé větě a celek tak nějak bez jiskry, bez atmosféry, bez zaujetí. Při čtení máte pocit, že vám někdo u baru vypráví svoje krutopřísný historky a snaží se bejt za každou cenu zajímavej.
Po povedených humorných alienech opět návrat ke kusům předchozího typu se všemi nešvary...je to krátký, nevybuduje to žádný očekávání a závěr je typu "hmm, tak jo, no"
Hele to bylo normálně dobrý...je znát, že humorná rovina Kyšovi sedne mnohem líp, nota bene spojená s nastaveným zrcadlem lidské povaze.
Na začátku mi to připomínalo krásně dětským projevem něco od Horelové a později bylo přetaveno ve Fantlovou. Přerod to byl drsný, neberoucí jakékoli ohledy a špičkově zvládnutý - stejně jako celý kus.
V základu slušně odvedená žánrovka, kterou strhávají dialogy, absence překvapení a kýčovitý závěr. Druhý a třetí faktor ovšem nejsou z mého pohledu tolik chybou autora, jako spíš vlastnosti konkrétního žánru, ve kterém se toho stran příběhové kostry asi moc jinak dělat nedá - ceteris paribus nabízí zkrátka potřebné rekvizity pro odhadnutelnou šachovou partii od postav přes enemíka až po poměrně klišovité finále. Důsledkem je, že aspoň rámcově odhadnete děj tak o dvacet stránek dopředu.
Problém mám s dialogy. Nevěřím postavám, které ve vypjatějších situacích mluví spisovně a/nebo v rozvinutých větách. To za běžných podmínek. V drsném prostředí - kterým postapo zcela jistě je - jim to nevěřím prakticky za žádných okolností, pokud nejde o kněze při mši. Takže když dvojice nastupující do džípu řekne "alkohol a tabák" místo "chlast a cigára", obracím oči v sloup. Protože tohle nezazní ani v putyce čtvrté cenové skupiny za běžného provozu. Někdy se to drží, ale celkově repliky spíš tíhnou bud k frázovitosti nebo nevěrohodné spisovnosti.
Velice příjemný krátký pohled do něčeho komplexnějšího včetně vlastních pojmů a vztahů. Vlastně jediné, co mě zarazilo, bylo několik prázdnějších frází a fádních formulací, které v dobře zmáknutém zbytku vyčněly. Celkově 4 - 5.
Delší text a hovorový jazyk přínesly zlepšení, ale furt je to ještě hrozně rychlé na to, aby to stihlo něco extra vyvolat. Pointa je navíc dost průhledná.
Nevidím v tom přílišnou absenci logiky, spíše kontextu a přijde mi, že by to sneslo něco před a něco za. Pokud jde o mentalitu lidí v neurčeném království i čase, je na tohle téma docela dost studií popisujících obdobný průběh v historii. Jo, nabízí se otázka, proč se jim někdo nepostaví, když je jich nepochybně málo. Jenže lidé dělají kolikrát opravdu šílené věci, jen aby se nemuseli s něčím konfrontovat nebo vybočit. Je to bizarní, postrádá to logiku, ale je to tak.
Mimochodem, obhajovat absenci logiky ve fantasy tím, že "je to fantasy" je píčovina;-)
Úvodní pohovor je fajn, pak už je to takový standard a konec je hrozně useklej, tam jsem tak nějak čekal ještě stránku dvě a ne jednu větu.
Neurazilo, nenadchlo, pár vtipných míst spíš tak mimochodem. Ale zase asi prvně, co jsem si ze svazku tohohle žánru vypsal anglickej titul a našel si ho na Amazonu. Celkově nepřekvapivá a standardně napsaná úvodka, jak se týpek k práci pro spešl komando dostal...
Taková rutinní miniatura bez výraznější chuti a zápachu, kde po pár odstavcích víte, co a jak bude následovat.
Kousek s nejasným vyzněním, kterému ubírá řemeslná stránka. Většina textu je dialog, u kterého je zmatené, kdo vlastně mluví a kdo je kdo, protože obě postavy mají několik přizvisek a označení, která se objevují až postupně. Pak jsou tu nevydělené myšlenkové pochody a dopis, který je v textu jako každý jiný odstavec, což opět mate. Do scifi žánru tu věc zařadí vlastně až poslední odstavce. Celkově chytrý námět, ale pokulhává provedením.
Asi jsem možná i kvůli jazyku nechytl všechny odstíny a roviny příběhu, ale má to super atmosféru, syrovost a krásné předání štafety z generace na generaci.
Příjemná humoristická žánrovka o výpravě tři cvoků za...skoro pokladem. Evokuje Červeného trpaslíka.
Velmi příjemný a osvěžující začátek vyvolávající nejistotu - je to vtip na kamarády, LARP nebo je hrdinka opravdu odjinud? Styl psaní sice nijak moc nevybočuje a finále neurazí ani nenadchne, ale úvahy o životě a Smrti a vůbec mechanismus nekromancie jako magie udržující svět v rovnováze podobně jako jinde druidi, to vše bylo opravdu fajn. A klidně jedna navíc za jméno hrdinky...