Ydisara komentáře u knih
Po příjemném a vtipném konverzačním začátku, se kniha strmě a zkratkovitě řítí dolů...
První půlka knihy mi připomínala francouzský horor Noc s nabroušenou břitvou a pořád jsem čekala, kdy se ukáže, že hlavní hrdinka je rozdvojená osobnost a ty vraždy a únos páchá ona...
Tahle knížka nemohla dopadnout dobře. I kdyby Šárka Benovi řekla, co se jí stalo, on se svou megažárlivou povahou by jí nikdy nebyl oporou, jen by se snažil na to nemyslet a dělal by, že se to nestalo... stejně jako nechtěl slyšet, že by nebyl její první...
Pro mě naprosto nezáživná kniha, která se vůbec nehodí do série Superromance... Příběh je tak sladký, až mě z toho bolí zuby a měl vyjít spíše v sérii Romance... tam jsou na cukrové řeči zvyklí...
Tahle knížka byla jedna z mých prvních, a tak na ni mám nostalgické vzpomínky... exotická krajina a pohledný muž, co víc si přát...
Líbila se mi její nezávislost i to, že se jí nevzdala... Mohlo tam být víc erotiky, ale to není stylem edice Romance, bohužel...
Zmatená a pobrkaná hrdinka, co se vydává za bytovou designérku a strašně se diví, že zákazník nechápe její naprosto chaotický systém...
Nicmoc...
Líbilo se mi, jak se Elizabeth nenechala odradit Raymorovým bručounstvím a zatvrzelostí a všechno vzala pevně do ruky...
Celou sérii "Popelky" charakterizuje, že spolu hlavní hrdinové v podstatě nekomunikují. Kdyby to dělali, nebylo by v těch knihách o čem psát...
Jedna z nejlepších, jakou jsem kdy četla... Pozadí skutečných událostí, dobové reálie...
100%
Kdyby autorka věnovala stejnou energii popisu milostných scén, jako popisu svatby v poslední kapitole, dala bych hvězdičku navíc...
Celá ta série mi přišla taková nijaká, jako by jí něco chybělo. Moc feminismu - každá dala přednost své nezávislosti před láskou (líbilo by se mi spíš, kdyby se vdali a "přesvědčily" manžela, že je miluje)... Hodně mě štvala Claudie Martinová tím, jak pořád nasazovala na vévodu z Bewcastlu a lady Hallmerovou (jako by se lidé časem nemohli změnit)...
Konkrétně v téhle knize jsem neměla pocit, že by se hlavní hrdinové v první části knihy do sebe nějak zamilovávali nebo se nějak moc přitahovali, a tak to poslední odpoledne, kdy se spolu vyspali, mi přišlo nepřirozeně namontované do děje...
Zkusím ještě Bedwynovi a uvidíme, ale zatím mě styl téhle autorky moc neoslovil...
Olivie mě na začátku dost štvala, zvlášť ty její představy o pomstě, kdy Nevilla chtěla zničit před hostiteli jen proto, že ji urazil, jako by jí vůbec nedocházelo, že u něj nejde jen o něj, ale obchody potřebuje kvůli lidem, kteří na něm závisí...
Prostě malé rozmazlené dítě...
Zatím ještě čtu, ale připadá mi to stejné jako první díl. Hrdinka nesnáší hrdinu a všechny svoje (po)city k němu se snaží potlačit, protože je zvyklá mít nad vším kontrolu... Nevím, jestli to dočtu - doufala jsem, že Sarah se bude chovat jinak, podle toho jaká byla v 1.dílu (a vím, že jí bylo 12), ale předesílanou lehkomyslnost a temperament bych si představovala jinak...
Nenadchne, neurazí... znovu už si ji nepřečtu.
Za mě↓
Čte se to dobře, stejně jako předchozí díly, jen mě hodně štvalo (a to už v té předchozí knížce (v první to bylo docela vtipný)), že nevlastním bratrům pořád říká přezdívkama...
Film (i když zasazený do jiné doby) mi přišel realističtější...
Kniha byla přeslazená (takhle mě bolely zuby je u těch dvou knížek, co jsem zkusila od Steelové), hlavně na konci... spousta slaďoučkých řečí...
A nedozvěděla jsem se skoro nic o Landonově životě potom...
Muž, pro kterého stojí za to žít - byla jsem ráda, že se Francine nenechala, a když ji Giles slovně napadal, vracela mu to. Ve spoustě knížek ty ženský jen bezmocně stojí a na nic se nezmůžou. ***
Vánoční záplava - vyvážená, logická, žádné nesmysly. **
Polibky pod jmelím - kdyby trvalo 1 rok, než si dá život do pořádku, tak by to bylo reálnější, ale 5 let? Jak mohl vědět, že ona si nikoho nenajde? *
Vánoční šaráda - ta ženská se chovala přesně tak, jak jí ten chlap říkal, rozmazlený, bohatý fracek...*
Splněná věštba - konec useknutý, ale hlavně, že je tam svatba. Za mě ↓↓↓
Šampion - všechno bylo moc uspěchané, ale úvodní scéna v posteli ↑