Weylin
komentáře u knih
Šibeniční vrch
Lois Duncan
Upřímně řečeno, nevím, co si o této knize myslet. Začnu tím, že se mi četla téměř sama. Jak již někdo zmínil v komentářích, byla to jednoduchá jednohubka na jeden večer. Líbil se mi příběh, zejména atmosféra toho malého, uzavřeného městečka, které uznává jen to své, a všichni, kdo vyčuhují z řady, jsou na obtíž. Vstoupit na nové místo, zvláště v tomto věku, jaký má Sarah, je opravdu složité, což vím z vlastních zkušeností. Postupem času, kdy se příběh začal rozvíjet a na scénu přišel Charlie, jsem si knihu užívala ještě víc. Jeho pohled na věci ve smyslu reinkarnace a karmy dodal příběhu hloubku, která mu doteď chyběla. Avšak... má spoustu nedostatků a i kdybych ji četla v mladším věku, nejspíš bych nebyla taky moc nadšená. Přestože jako krátká oddechovka na zabití několika chvil večer je to dobrá kniha.
Dvě zrcadla
Karolina Limrová
Co jsem to vlastně právě četla? Workoholička, která utíká z práce dříve, než je nutné, a upír, který se rozhodne přejít na živočišnou stravu, jen proto, že se dvakrát zahlédnou v zrcadle? Čím dál jsem četla, tím více jsem si uvědomovala, že "kolaps základních životních funkcí", abych parafrázovala autorku, je nevyhnutelný i u mě - z těch nesmyslů kterých jsem se dočetla. Obě hlavní postavy působí jako prázdné skořápky bez mozku, což mě, jako čtenáře zanechává zmatenou a frustračně deziluzionovanou. Děj se vyvíjí chaoticky rychle a bez jakékoli logiky, což snižuje důvěryhodnost a celistvost celého příběhu.
S nadšením jsem se ponořila do této knihy, plná očekávání a touhy po romantickém příběhu s nadpřirozenými prvky. Bohužel, realita byla daleko od mého představení, a to způsobilo velké zklamání. Jedním z mála pozitivních prvků byl začátek, který zahrnoval motiv nevědomosti a poznání skrze zrcadlo, ale bohužel to bylo jediné, co bych mohla nazvat zajímavým.
Tato kniha nedosahuje ani základní úrovně kvality, kterou bych očekávala od literárního díla. Je těžké najít něco pozitivního, co by vyvážilo její nedostatky, a rozhodně vím, že další díla od této autorky už dobrovolně neotevřu. Navíc je patrné, že kniha je pouhým levným pokusem o jakousi kopii Stmívání, avšak nedosahuje ani zlomku jeho kvality či působivosti.
Krev pro rusalku
Kristýna Sněgoňová
Abych byla zcela upřímná, knihy od českých a slovenských autorů jsou, respektivě byly, naprostým zklamáním. Alespoň pro mě. Nikdy jsem nedokázala udržet pozornost a i byť jen 300 stránkovou knihu jsem louskala dlouhé týdny. Na tuhle knihu jsem narazila pouhou náhodou a ve vší upřímnosti po přečtení popisku jsem ji začala číst jen ze srandy s myšlenkou "téma jak pro Wattpad, to chci vidět". Od srdce se musím omluvit a vzít svoje slova zpátky. Knížku jsem hltala slovo za slovem, nenašla jsem byť jen jednou část, jediný odstavec, který by mě nudil. Vývoj naprosto nesnesitelného Dominika byl krásný a zdlouhavý proces kterého si cením, protože je to tisíckrát lepší čtení než změna za jednu noc, že ano? K vlastnímu překvapení jsem většinu vývoje ani neočekávala a naprosto to uspokojilo mojí duši. Teď jsem ve velkém pokušení se podívat na zoubek i druhé knize. Každopádně mi tam chybí nějaké hlubší vysvětlení vícero věci, proto dávám o hvězdičku méně, ale pevně budu doufat, že pokud další díl navazuje (nečetla jsem ani popis abych si to nespoilerovala), že se toho dozvím více a vrátím se abych tu hvězdičku přidala!
Řekni mi tři věci
Julie Buxbaum
Upřímně řečeno, nebýt čtenářské výzvy a mé kamarádky která si na tuhle knížku ve spojení s tímto tématem vzpomněla... Nejspíš bych ji nikdy nečetla. Číst to před patnácti lety když jsem byla ve věku hlavní postavy, byla bych nejspíš unesená na vlně vlastního fantazírování o takovéhle setkání. Líbilo se mi to, že prakticky každá postava měla význam s čímž se u takového typu často nesetkávám. Backstory hlavních postav je dojemné a lehce se s nimi soucítí což tomu dává další plus. Tajemství pro mě nezůstalo dlouho tajemstvím, ale i tak jsem byla k mému vlastnímu údivu dosti překvapená, že se mi ta kniha vlastně i líbila.
Kopírák
Sam Holland
Kniha je čtivá, místy dosti chytlavá, ale není to nic přeborného. Umí-li člověk trochu předvídat a uvažovat, rychle odhalí kdo co proč jak a pak už jen dočte z povinnosti knihu a vrátí na poličku. Ocenila bych knihu kde ani do konce nebudu tušit kdo tahá za nitky.
Dětské zoubky
Zoje Stage
První kniha od autorky. Jakmile jsem začala číst byla jsem naprosto pohlcena, ale to jen do půlky knihy. Zajímavý a rychlý příběh který měl táhly a velice nudný konec. Ono očekávané vyvrcholení ať už činem matky či dcery nepřišlo. Ačkoliv nebyla tak uspokojivá, jak jsem doufala (a to nejsem náročný čtenář) velice se mi líbilo rozdělení z pohledu matky a dcery, dceřiny části o něco více. Otevřený konec zavádějící na případné pokračování je taktéž k ničemu, když pokračování není. Ale kdo ví. Možná časem vytouženou bombu v podobě vyvrcholení dostaneme. Do té doby nechávám tři hvězdy, neboť knih s podobnou tématikou je více a jsou ve většině případů lepší než tohle.
Devatenáct dopisů
Jodi Perry
Nejsem zrovna čtenář romantiky, ba právě naopak vyžívám se v utrpení, hororech a týrání v knihách. Knížku mi doporučila známá a jelikož není až tak tlustá za den jsem ji přelouskala. Vlastně zhltla. Na čtení je hodně jednoduchá a i když občasně nesmyslná a přeslazená až běda. Líbí se mi koncept dopisů, šťastného čísla a nehynoucí naděje a lásky. Velké plus za příběhy vedlejších postav a ne jen strohé soustředění a řešení "problémů" hlavních postav. A hodně cením obal, je zpracován velmi pěkně.