Turlogh
komentáře u knih
Jedináček pana rady
Jakub Honner
Pěkné vyprávění o tom, jak se z městského, slabého, ujařmeného hocha stane správný a zdravý venkovský kluk. Doprovázeno skvělými ilustracemi malíře P. Černého. Lze dítkám toliko doporučiti k přečtení. Howgh.
V myslivnách
Vlasta Pittnerová
Čtivé, zajímavé příběhy ze starých časů. Občas mi sice některý z šesti příběhů připomněl trošku červenou knihovnu, ale jinak to bylo vyprávění příjemné a dobré. Howgh.
Zbojnické léto
Richard Sobotka
Vcelku zajímavý příběh, docela mi bylo těch dvou bratří zbojníků líto...dle vyprávění autorova to byli spíše takoví rošťáci a příležitostní lumpi, než opravdoví zločinci. Mám takový pocit, že dneska je hajzlíků mnohem více a daleko horších než ti dva. A přesto dnešní zmetci přežívají a pochybuji, že některého z nich trefí četnická kule. Howgh.
Pytláci v Beskydech
Richard Sobotka
Celkem čtivě napsané příběhy o pytlácích v různých časových obdobích. Některé známé, jiné drsnější, jeden hodně drsný, ale z logických a jednoznačných důvodů nemožný neboť prakticky neproveditelný...mám na mysli silného mladého muže přivázaného dvěma nuzáky hlavou dolů do mraveniště. Jinak obecně takové průměrná úroveň povídání příběhů, žádná pecka. Howgh.
Vstávej, jde se na pytláky
Jiří Neumann
Různé příhody a příběhy ze života myslivců. Úroveň příběhů prudce kolísá mezi zábavnými, ucházejícími až k lehce nepochopitelným či nudným. Proto pro přátele přírody a myslivce lze doporučit, pro ostatní populaci čtenářů moc ne. Howgh.
Cora, moje stříbrná vlčička
Libor Pecha
Působivě napsaný příběh o přátelství a vzájemné důvěře člověka a psa. Hezké, místy dojímavé líčení každodenních příhod a dobrodružství. Pro milovníky psů vřele doporučuji. Howgh.
Vítězství Vojty Záhoře
Helena Korejsová
Taková krátká knížečka o statečném chlapci Vojtovi Záhořovi, který se přestěhuje i s rodiči z města Tábor do vesnice Bílovany. Zde je v místní škole jediný bez vyznání mezi samými pobožnými. Vojtovi nezbyde, chce-li se mezi dětmi prosadit, aby ukázal, kde je pravda a aby zvítězil nad pobožnostním tmářstvím občanů zaostalé vesnice. Přes nepřízeň místního faráře se to Vojtovi nakonec podaří. Takové průměrné dílko, pozitivně ovšem vnímám několikeré zmínky o skautech, tajemných a mocných....v bojovém zápase jiu-jitsu. Howgh.
Jeskyně nad řekou
Miroslav Jaroš
Silný dobrodružný příběh o přátelství šestice dětí, pěti chlapců a děvčete. Děti si založí spolek nazvaný Kruh Modré jeskyně a jejich heslem je "Věrnost za věrnost." Hlavními hrdiny románu jsou hoch Jirka, syn převozníkův a děvče Lidka, dcera pana inženýra. Obě děti mají charakterové vlastnosti podobné slavné pětici Rychlých šípů, a to spravedlnost, věrnost, obětavost a pravé kamarádství. Toto se projeví v plné míře i při velmi nebezpečné příhodě, kdy Kruh M.J. objeví vstup do dalších, tentokráte krápníkových jeskyní a kdy si Jirka a Lidka navzájem zachrání život. Velmi povedený román, podobný těm od Jestřába, ač z prostředí vesnice a nikoliv města. Doporučuji všem kamarádům k přečtení. Howgh.
Biggles jde do války
William Earl Johns
Hodně napínavý a drsný špionážní příběh o kapitánu Bigglesovi a jeho dobrodružstvích za první světové války v Africe. Biggles se zde ukazuje opět nejen jako prvotřídní, elitní pilot, ale i jako výtečný špión. Doporučuji k přečtení. Howgh.
Tajemné údolí
Enid Blyton
No, mě to někdy připadá, že ti zahraniční spisovatelé na ty naše autory v oblasti dětské literatury prostě nemají. Takový neslaný nemastný příběh o čtveřici děti, které mají prostě neskutečné štěstí, nic se jim nikdy nestane a dopadnou mezinárodní gang zločinců, dokonce spojený se starými nacisty... To by ti gangsteři a ti nacisté museli být tedy dokonalí tupci. Podobné naivní příběhy sice psali i naši autoři, ale ve třicátých letech minulého století. Za snahu a přátelství dětí dávám tři hvězdy, ale je to slabé. Howgh.
I v pohádce se přechází jen na zelenou
Vladimír Thiele
Výtečný pohádkový moderní skvost. Zajímavé vyprávění pro děti, pohádky s poučením. Sjezd pohádkových bytostí v Praze a s tím související starosti policie, především pak dopravní, aby zajistila provoz po Praze a nikomu z pohádek ani z dětí, které přišly v davech do Prahy, se nic nestalo. Vcelku humorné, navíc doplněno nádhernými obrázky pana malíře a loutkaře Vojtěcha Cinybulka. A co mě obzvláště nadchlo: panu spisovateli Vladimíru Thielemu se záhadným způsobem podařilo dostat do textu zmínky o skautech-junácích, viz. str. 28 a opakovaně o Rychlých Šípech, viz. str.67. K tomuto podotýkám, že se jednalo o vytištění knihy v roce 1971! Tedy v době nejtužší normalizace! Prostě pan Thiele byl borec! Howgh.
Povídej, kdo co dělá
Jaromír Zápal
Kratičké leporelo, toliko osm stran a to počítám i přední a zadní stranu, leč s působivými ilustracemi mistra Jaromíra Zápala (ano, toť mistr malíř obrázků Neználka a jeho knížek), byť bez textu, určeno k vyprávění dětí, prohlížejících si obrázky. Tak tedy, kdo jest obdivovatelem kresleného Neználka a jeho přátel malíčků, zajisté si oblíbí i toto nádherné leporelo. Howgh.
Ven z postele, ven, už je bílý den
Mária Haštová
K tomuto, poměrně velikému leporelu, mám velmi kladný vztah už od velmi útlého dětství neboť nejen, že mi jej mamka četla, ale pamatuji si, jak jsem si z něho a ještě několika dalších stavěl na zemi ve věku mezi mým 3. a 4. jarem jakousi ohrádku, uvnitř které jsem si pak hrával s hračkami a již tehdy jsem měl patrně pocit, že jsem uprostřed hradeb hradu a tedy jaksi v bezpečí. (Možná to i trošku předurčilo, že jsem, to již o mnoho let později, spával uvnitř mnoha opravdových zřícenin a hradů, jsa členem SHŠ Tizon.) Každopádně leporelo jest to povedené s krásnými kresbami a trefnými říkankami o tom, jak vstávat. Proto malým dětem k četbě, prohlížení jakožto i stavění hradeb vřele doporučuji. Howgh.
Strašidla na Silvrštejně
Lucie Kaletová
Když jsem před nedávnem kdesi četl zmínku o této knížce, posedlo mě jakési nejasné tušení, že bych si ji měl pořídit neb to bude sát za to. A tak jsem si ji sehnal na trhu knih a dnes ve čtyřech hodinách s napětím a plným soustředěním přečetl... dokonce jsem byl velmi rád, že partnerka vyrazila na výpravu do kopců na skialpy a tudíž mě nemůže při čtení rušit. A řeknu Vám, stálo to opravdu za to! V knížce je prostě vše, co dokáže ocenit správný čtenář - dobrodruh. A tím spíše romantik, rytíř, starý šermíř a milovník historie a hradů, jako jsem já. Tajemný příběh, počínající v dávných časech husitských válek a trvající až do dob dnešních. Napětí a dobrodružství, čest a odvaha, přátelství a oddanost až za hrob, to vše prožívají Anna a Filip, hrdinka a hrdina tohoto neskutečného, kouzelného příběhu. Navíc ty úžasné verše, které znamenitě dokreslují atmosféru vyprávění...Nejvíce se mi líbily ty první, musím zde s dovolením kousek zarecitovat: "Kdo kdy jen kousek putoval, pod kmeny stromů, stínem skal, zjistil, když hory přeskákal: obzor je vždycky o kus dál." (Kdo kdy cítil jarní vítr ve vlasech zvoucí k dobrodružství, kdo kdy putoval se sluncem ve tváři přes hory až za obzor, ten ví o čem mluvím...) K tomu všemu znamenitému ještě časté zmínky o Foglarovi, Rychlých Šípech, skautech. No, co bych ještě mohl chtít více ? Knížka mě při čtení absolutně oslovila a proto na závěr se též pokusím o neumělý veršík na její počest: " Teď za okny mi poletují sněhové vločky, já vidím před sebou postavy Silvrštejna všecky, ta dávná záhada se objasnila a karta osudu se vyplnila. " Howgh.
Nové příběhy Seka a Zuly
Miloslav Švandrlík
Zábavné pokračování příhod dvojice pravěkých sourozenců Seka a Zuly a jejich přátel... Opět čtivé a humorné, kresby mistra povedené. Ovšem, jednu hvězdu z hodnocení strhávám za to, že z celkově 35 příběhů této dvojice je 13 z nich převzato z první knihy, což je více než jedna třetina celkového obsahu. A tu první knihu samozřejmě mám a dvojitě stejný obsah nepotřebuji. Navíc, již ze samotného názvu knihy "Nové příběhy Seka a Zuly" vyplývá, že by měly být nové, ne? Skoro se již obávám, kolik příhod bude z obou knih obšlehnutých ve třetí knize Přátelé z pravěku... Asi si tu knížku nejdříve někde půjčím (nejspíše v knihovně) a dle zjištění obsahu se teprve rozhodnu, zda si ji koupím do své knihovny. Howgh.
Kniha komiksů
Karel Franta
Ano, ano, je to pořádná nostalgie.. Malý Vinettou i další kreslené komiksové seriály od Karla Franty. Mě osobně nejvíce oslovil humorný Tarzan synek divočiny, který vycházel na zadních stránkách časopisu Pionýr. Líbila se mi obzvláště jeho komická mluva. Co jsem nevěděl, že byl Franta takovým obdivovatelem a příznivcem Jaroslava Foglara. I když je jasné, že byl v optimálním chlapeckém věku v době, když vycházel slavný časopis Mladý Hlasatel a tudíž jej on a Rychlé Šípy nemohly minout. To by mě zajímalo, jestli nebyl též členem Klubu Mladého Hlasatele, nevíte to náhodou někdo? Howgh.
Prvních dvanáct příběhů Čtyřlístku: 1969-1970
Ljuba Štíplová
Komiksová legenda a pro mě pecka mých dětských let! Co jsme se jich s kamarády nasháněli i a vzájemně půjčovali, abychom je četli a pokud možno i měli všechny... Mým největším oblíbencem byl ovšem vždy Pinďa neboť to byl takový Rychlonožka, popleta a komik. Howgh.
Černí jestřábi
David Wragg
Svým způsobem napínavé a čtivé. Určitě bych to neoznačil jako fantasy, spíše něco mezi historickým a dobrodružným románem, s prostředím s vazbou na Asii. Alespoň mi to tak přišlo podle zbraní a chování některých postav. Mě osobně zklamal hlavní hrdina, který se mi, snad kromě své oddanosti a určitému pojmu cti, jeví jako docela trouba. Rovněž jeho bojové schopnosti jsou v podstatě mizivé, je to vlastně takový otloukánek. Dále mě rozladila určitá nesmyslnost děje až lehce stupidita. Tou je dle mého například znovu objevení se hňupa Hurkla, kterého zanechají Jestřábi rozsekaného a v podstatě nemohoucího napospas vlkům v horách v divočině. Kýčovitě se pak objeví jako jakýsi bojový robot v závěru děje knihy, což působí jak pěst na oko. Co mě dále hodně rozhodilo, je to, že ač jsem se nikde předběžně nedočetl, že se nejedná o uzavřený román, na konci, který je zcela jasně nedokončený a otevřený to vypadá, že se zase bude jednat o bůhví kolika dílnou ságu a těch už mám až po krk, obzvláště, když to není nikde takto avizováno dopředu, protože v takovém případě bych si tuto knihu nikdy za 339 Kč nekoupil. A maximálně si ji půjčil v knihovně. Howgh.
Jas kvasaru
Aleš Pitzmos
Zatím jednoznačně nejslabší díl z celé série. Upřímně řečeno, při dočítání jsem měl sto chutí hodnotit jako odpad... Hlavní hrdinka románu Natálie je mimořádně protivná blbka, (řečeno jejími slovy), její jednání a chování odpovídá nevyrovnanému chovanci ústavu choromyslných a pouze to, že čtu celou sérii, mě dohnalo k rozhodnutí dočíst tento díl až do hořkého konce. V ději se opět přesvědčíme, že v sérii není kladných hrdinů, jsou pouze ti ne moc dobří a ti vyloženě špatní...čtenář má potom tak nějak problém, do koho se při čtení tzv. vtělit, s kým sympatizovat... Skoro mám strach, co přijde v dalších dílech série. Howgh.
Pepku, musíš vpřed!
František Dlouhán Bulánek (p)
Čtivé životní dobrodružství mládence Pepka, který dokáže svým přístupem a schopnostmi, že se zařadí mezi skutečně schopné a výborné pracovníky továren Houra. Text je nejen o práci, ale i o vlastenectví a silném vztahu k domovu a rodičům. Howgh.