Tazz1 komentáře u knih

První díl byl relativně špatný a to především použitým jazykem. Ale zase měl alespoň jakž takž děj a spád. Druhý díl se poučil a jazyk již nepůsobil tak rušivě. Ale co pokulhává je děj. Tolik zbytečných dialogů a vsuvek, že celkově se z toho stala jedna velká nuda, do které se čtenář musí nutit. Škoda, potenciál je velký. Provedení mě ale zklamalo a po třetím díle již nesáhnu.

1 10.07.2020

Tak se uzavírá jedna kapitola. Bylo to moc fajn čtení a jak autor sám říká, celá série se postupně vyvíjela společně s ním a jeho autorským zráním. Uvidíme co ten konec. Zda se v nějakém novém příběhu/sérii vynoří hromada alienů/mortisů a pojedou jako nůž máslem skrze galaxii. Podobná série už tady taky je (Aliens vs Predators v knižní podobě) a je moc fajn. Ale zpět k Hiranu. Budu se opakovat, ale moc se mi celá série líbila. Měla sakra vzestupnou tendenci. Už teď je na trhu další military scifi Jana Kotouče, tak se postupně asi vrhnu i na ni. Velmi mě namlsal...

2 30.06.2020

Už bych se opakoval, ale díl od dílu lepší. Zde mě zaujala i dějová linka seržanta Obeho. Zde si autor vypůjčil linku z Bernarda Cromwella a jeho série o Sharpovi. Zde seržant Obadiah Hakeswill dělá to samé. Jan Kotouč opravdu umí pracovat s napětím a dávkováním scén v jednotlivých kapitolách své military scifi série. No nic, vzhůru do posledního dílu.

1 19.06.2020

V jednom ohledu se Jan Kotouč začíná blížit svému vzoru Davidu Weberovi. A to ve dvou úplně rozdílných polohách svých knih. Na začátku balast, který skoro nudí a člověk si říká, zda číst dál. Ale když výdrží (a zatím to naštěstí nemusí čtenář "trpět" moc dlouho -na rozdíl od Webera, kde se to již enormně stupňuje), nastává ta pravá jízda, kdy nejde přestat se čtením, v metru přejíždíte stanice a čtete do noci i s vyhlídkou na tumpachovost druhý den v práci. Spousta vesmírné akce, dobře zmáknuté akce pozemních jednotek, hromada technických detailů, to vše já opravdu můžu. Chtěl jsem strhávat hvězdy za ten začátek, ale nebudu.
Vždy si dávám pauzu a prokládám Hirano jinou četbou, ale teď půjdu rovnou na další díl...

1 09.06.2020

Zajímavý koncept a velmi dobře po kotletovsku zpracovaný. Spousta hlášek a narážek na současnou dobu. První polovina se trochu táhla, ale potom se to rozjelo. No a doufám, že to nebyla poslední kniha s Petrem Vachtenem.

3 19.05.2020

Bylo to krátké, v rozsahu speciálu časopisu jak knihy. Dané příběhy mohly být více rozpracované. Takhle jsem v jedné ruce držel knížku a ve druhé mobil, kde jsem googlil info a hledal fotky. Takže takové ve smyslu, tady máš čtenáři tajemství, ale najdi si k němu sám co chceš. Nicméně i tak super, o některých tajemstvích jsem vůbec nevěděl a beru to jako velmi dobré nasměrování. Už se těším, až si přečtu pokračování.

4 03.05.2020

Knihu jsem si pořídil jako malý kluk hned jak vyšla. Několikrát jsem ji prolétl tam i zpět a byla to jedna z prvních, která u mě vyvolala zájem o military historii.

27.04.2020

Četl jsem dlouho, hodně dlouho. Ale za to samozřejmě nemůže autor, ale tahle šílená koronavirová doba, kdy jsem na nic neměl čas.
První polovina (nebo nějaká poměrná část) knihy se docela táhla, ale pak to chytlo spád a už to jelo. Zajímavá byla linka námořníků, bránících se v panamské pevnosti. A trošku mě zklamalo, že závěrečnou bitvu autor "odbyl" na pár stranách, kdy třeba pocity jednoho z hrdinů a jeho bulení v koutě řeší zbytečně často. Je vidět snaha o psychologii postav, ale do žánru military bych to až tak nepřeháněl. Nicméně to jsou jen takové poznámky, které samozřejmě nijak neberou skvělý čtenářský zážitek. Bude zajímavé sledovat, kam až autor tuto sérii povede. U Hirana to bylo (pro mě bude, ještě mi některé díly zbývají) až ke konci agresora (odhaduji dle názvu poslední knihy). Bude to tady také tak a povede to až ke konci carského Ruska? Uvidíme a necháme se překvapit.

2 17.04.2020

Moc jsem nečekal, ale byl jsem velmi příjemně překvapen. Po Janovi Kotoučovi se nám tady asi rodí nová hvězda na poli military sci-fi. A to je dobře, protože takových autorů je u nás jako šafránu. Jistě, občas se najde hluché místo, ale jedná se se facto o autorovu prvotinu. takže věřím, že to bude již jen lepší a lepší. Autor dobře pracuje s jazykem a napětím a má rovněž nápady na jakési mikro zápletky v rámci hlavního příběhu. Každopádně se těším na další knihu ze série.

5 16.03.2020

Nuže...
Dlouhé čekání a konečně ofiko e-book.
Jinak nám Weber začíná sklouzávat někam, kam jistě fandové žánru nechtějí. V první polovině jsem občas myslel, že to nedočtu a i tak jsem některé nudné pasáže přeskakoval. Hromada různých jmen, co kde kdo komu šlápl na kuří oko, ale absolutně nezáživné. Korunu tomu nasadila ta polská pojmenování, to už jsem se se vůbec neorientoval, kdo je kdo. Od poloviny se autor konečně začal vracet k tomu, co od něj čekáme, zabojoval a ač to na začátku nevypadalo nijak optimisticky, nakonec přišel jen o jednu hvězdu hodnocení. Proč mají někteří autoři potřebu odvracet se od toho, co od nich čtenář chce? Snad to nebude v příští knize ještě horší. Podobně jako třeba Robert Fabian. Po naprosto famózních Mariňácích vypustil paskvil Ides Irae. Chvíli jsem si říkal, že to snad ani nemohl napsat on.
Tak teď jen nezbývá doufat, že nebudeme zase roky čekat na další knihu, že se Weber neinspiroval v tomto u Martina. Že i nadále zůstanou podobni jen postavou :-)
Takže mistře...prosím návrat ke kořenům...

06.03.2020

Jedna z prvních fantasy knih co jsem četl. Líbila se. Vycházela v tehdy mýtickém nakladatelství Laser.

15.02.2020

Skvělý zástupce svého žánru, tedy braku do kapsy. Škoda jen, že uvedených paperbacků u nás moc nevychází. A to je jich třeba Amazon plný.

1 09.02.2020

Četl jsem to coby teenager a nadšení :-)

03.02.2020

Opět skvělé. Líbí se mi, že děj nesměřuje kupředu přímočaře, ale zamotává se a o to víc nutí pokračovat ve čtení. Různé narážky autora na Star Wars či Star Trek jsou jen takovou třešničkou na dortu pro znalé. Co mi trochu působí rušivě a nepatřičně, to jsou různé plačtivé emoce z toho, že ten který hrdina musí někoho zabít nebo zabili někoho pod jeho velením. Snad se bude po weberovsku vyvíjet i technika v dalších dílech. Pátá kniha a stále stejné zbraně a lodě. Bonusová povídka super. Těším se na další díl...

20.01.2020

Původně dětské vyprávění o malém kouzelníkovi začíná získávat opravdu temný a drsný nádech. Ale pořád je to to půvabné vyprávění pro malé a pomalu i velké. Navíc i řemeslně autorka ukazuje, že umí.

5 09.01.2020

Nepodložené výplody, poplatné bulváru doby. Své příznivce si jistě najde.

Kniha dobrá, dal jsem si ji jako chuťovku při paření World od tanks :-) . Je vidět, že to jsou vzpomínky a ne nic uceleného, kdy autor skáče z jednoho na druhé. Čekal jsem více technických detailů, ale tak kniha asi nebyla myšlena. Každopádně se četlo dobře. Zajímavé číst o myšlenkách a pohnutkách mladého kluka, který ani nevěděl za co bojuje.

2 28.12.2019

Příjemný odklon od klasických detektivek. A to tím, že autor vychází ze skutečných reálií. Ať už místopisem Prahy (opravdu můžete prstem po mapě sledovat, kde hrdina zrovna je), tak prací Policie ČR. Slang, zkratky, reálné systémy ve kterých policie pracuje, to vše umocňuje požitek z četby. Říká se, že není možné napsat či natočit detektivku, která by byla reálná a zároveň zábavná. Co si budeme povídat, velikou část "policejní" práce tvoří zbytečná byrokracie a různé vyplňování či psaní nesmyslů. Panu Kopřivovi se to podařilo vybalancovat k dokonalosti. Už u Rychlopalby jsem si pochrochtával blahem a tady je to ještě o stupínek výše. Závěrečná akční scéna je již jen třešničkou na dortu. Od doby Asfaltu se autor přesunul k úplně jinému žánru a samotného by mě zajímalo, který jemu osobně sedí více...

14 11.12.2019

Kdysi, v devadesátých letech, jsem si ji koupil, kdy mě zaujala nádherná obálka. Přečetl jsem ji v té době několikrát. Úžasný příběh, jazyk, no nemělo to chybu. Tato kniha u mě vzbudila tehdejší nadšení pro fantasy žánr. Až mnohem později jsem zjistil, že Adam Andres je vlastně česká učitelka :-) . Klobouk dolů, paní napsala opravdu skvostné dílo.

5 05.12.2019

Cusslerovky hltám už dlouho. Bohužel jak u nás vycházely na přeskáčku, tak jsem je také četl. Takže k této, která byla jednou z prvních, jsem se dostal až teď. Je zajímavé, jak si Cussler v roce 1976 vysnil vrak Titaniku. Tedy cca 9 let předtím, než byl skutečně nalezen. Bohužel v naprosto jiném stavu, než jak to autor v knize popsal. Každopádně kniha se četla dobře. Byť je znát, že se jedná o jednu z prvních knih. Je úplně jinak formulovaná jak třeba ty napsané o dvacet let později.

2 21.11.2019