Schläfer komentáře u knih

Zrovna dnes, jsem knihu dočetl a musím říct, že to bylo opravdu zajímavé přečíst si knihu o koncentračním táboře z pohledu viníka a ne oběti, Höss neměl lehké dětství byl psychicky trýzněn svým otcem a v matce nenašel zastání a jediný, ke komu vzhlížel byl jeho strýc, který byl voják a z počátku knihy mi ho bylo i líto, ale jak se postupně v knize jeho povaha mění a stává se z něho jedinec, který jenom poslouchá rozkazy a podle mě si aji uvědomoval, že věci, které dělá nejsou všechny správné tak rozkaz je víc než vlastní názor a pocity a zde přemýšlí o tom, že lidé jsou pouze jednotky a ho zajímá jen, jak splnit svou normu a popřípadě vylepšit řešení této otázky, až mě z toho mrazilo a ještě se obhajuje, že jen plnil rozkazy a nic není jeho vina. Autor skvěle popsal jeho osobnost. A já se jen bojím, že podobní lidé chodí mezi námi a vše se může znova opakovat.

8 11.07.2023

Peklo není pěkné místo zvlášť, když jste asfalťák a nestojí te ve správné hierarchii co se, ale stane když se do pekla dostanou pětice žoldáků, kteří se svým osudem nejsou smíření. 5 žoldáků versus celé peklo. Kuffenbach a jeho banda jsou prostě borci, kteří se s ničím nepáří a metou jednu vtipnou hlášku za druhou. Napřed jsem se bál, že to bude podobizna Kulhánka, ale byl jsem mile překvapen trošku tam toho Kulhoše cítím, ale autor má své nápady a taky super hlášky, které se do těch situací úplně hodí. Taky se mi líbí, že každý z pětice si s sebou nese nějakého vnitřního démona a má jinou motivaci dostat se z pekla. Další bod bych připsal za záporáka Chorozona, který byl taky skvělý. Zakončil bych to jednou z poslední hláškou: Tak jsi proti invazní armádě démonů poštval neozbrojený démonstranty? Zas tak moc jsem je štvát nemusel. Stačilo vykopnout mrzáka z okna.

6 02.08.2023

(SPOILER) Nejlepší díl celé série líbí se mi, že Glukhovsky si s tím dal opravdu práci, všechny stanice ve skutečnosti existují a na každé to funguje trochu jinak některé jsou neutrální obchodníci v jiných vládnou komunisti a nacisti a jiné jsou opuštěné nebo dokonce prokleté. Hlavní postava Artyom žije se svým nevlastním otcem přezdívaný strýček Saša, který ho zachránil, když jeho stanici napadly krysy. Artyom má však dost života, který se furt opakuje to se však změní, když se jednoho dne objeví Hunter, který má svůj úkol a pověří Artyoma, že pokud se nevrátí musí se vydat do Polis a najít Mělnika. Nebudu, zde spoilerovat celý příběh, ale Artyom si toho během cesty zažije docela dost kniha má dost akčních scén a hodně filozofie a funguje to skvěle. Občas mi běhal i mráz po zádech jak autor skvělé zvládl atmosféru třeba během kapitoly, kdy se Artyom musí dostat na stanici a jediná cesta vede skrz povrch, kde je silná radiace avšak místní obyvatelé nemají nezvané návštěvníky rádi nebo návštěva knihovny a jejich obyvatel. Jediné co mě štve, že Glukhovsky nedokázal navázat následující dva díly do podobné podoby, kdy bojové scény byli téměř odstraněny a bylo přidáno ještě víc filozofování, ale zase na druhou stranu dal taky dalším autorům námět a začali vznikat knihy s podobnou tématikou a vzniklo jich docela dost u nás jsou však zatím přeloženy jen 2 Mramorový ráj a Ke Světlu. Kniha má skvělou atmosféru a obsah v ní je vyváženej, takže se nudit rozhodně nebudete pokud hledáte dobré scifi toto je jedno z nich a stojí za to si ho přečíst.

6 30.07.2023

No knihu jsem sehnal za skvělou cenu a je to moje 2 kniha od autora první byla Vyhlídka na věčnost, která byla skvělá. Tady jsem se asi do první čtvrtiny nudil pak přišel ten správný spád, ale posledních asi 50 stránek pro mě bylo nechci říct přímo utrpení, ale nebavili mě a konec mě taky moc nenadchl. Opět skvělé hlášky a narážky při, kterých jsem se většinou bavil hlavně jsem si užil část s vesmírnými zombíky a od čtvrtiny knihy docela dobrý děj, který mě bavil avšak za cenu, že některé pasáže nedávají smysl a a je to prostě míšmaš všeho. Na to, že knihu většina lidí bere jako jeho nejslabší mě to bavilo a určitě si to někdy až budu mít náladu zopakuji.

3 15.12.2023

No nevím byl jsem hodně překvapený Piknikem u cesty, který byl skvělý až na ten konec. A tady hodně tápu máme zde les, který je podobný zóně a 2 postavy, které mají opačný cíl jedna se snaží dostat do lesa a porozumět mu a druhá se chce zase dostat z lesu pryč. Líbí se mi nápad s lesem, že tam vše funguje jinak i to, že les dokáže lidi hodně změnit a je živý organismus,ale teď ten problém ty dialogy mě, fakt někdy přišli jak pro debila 5 minut se hádají, že jedna postava, chce odvést do města avšak místo toho mu druhá navrhuje, že ho odvede do vesnice, že je to lepší nakonec si vydupe, že ho odvede do města, ale chce si s sebou vzít ještě parťáka a ejhle zase se opakuje to, když půjde on s tebou já tě tam nedovedu, ale dovedl bych tě do vesnice a takováhle pasáž je tam asi 3x a z hlavních postav aspoň mě to přijde většina dělá blbce, přitom oni 2 jsou snad jedině normálně myslící. Dále se mi líbili mrtváci a popis bažiny, ale když se to tak vezme v knize je i pár dobrých momentů. Takže tak jsem rád, že jsem si knihu přečetl, ale asi to nebyl šálek mé kávy knihu musíte pochopit a to se podle mě úplně každému nepovede a poslední asi 4 kapitoly jsem se musel nutit a kopat k pokračovaní což se mi stalo jen u 3x knih. Konec je stejně ustřižený jako v Pikniku u cesty, který byl ale mnohem lepší já dám Strugackým ještě šanci mám tady ještě od nich Maxim Kammerer tak snad se k tomu někdy dokopu. Hodnotil bych to tak, že kniha není úplně zlá, ale není to něco co bych si chtěl ještě někdy v životě přečíst znovu.