Samohyb komentáře u knih

(SPOILER) Nejdřív k ději:
Vracíme se o několik měsíců před události prvního dílu. Plukovník Allan Bookbinder, celoživotní úředník, se napojí a protože se jeho magie neprojeví a mohl by být nebezpečný svému okolí, je okamžitě převelen na základnu Hranice ve Zdroji jako nový personální vedoucí. Čas ubíhá a najednou uprchne Britton a zároveň s ním i velmi nebezpečná Skylla, která odkryje základnu útokům domorodců. K tomu ještě je základna odříznuta od zásobování ze Země a její šéf je zabit, takže velení přechází na Bookbindera, který v sobě nachází zatím netušenou sílu a schopnosti. Když se dozví o indické základně ve Zdroji vzdálené 2000 kilometrů, rozhodne se tam s hrstkou profesionálů vydat a získat pomoc. Mezitím se jeho magie projevila, kdy se jedná o unikátní schopnost vázat magii ostatních napojených do neživých předmětů a použít ji později. Když po mnohých nebezpečenstvích konečně dorazí na základnu Indů, hadí vládce Rádža je zde zdržuje proti jejich vůli a využívá Bookbinderovo umění pro své vlastní účely. Povede se jim utéct a dostat se zpátky na zem, kde ale nejvyšší autority Spojených států nemají moc zájmu zachránit nikoho ze základny Hranice a chtějí věc udržet v tajnosti. Nezbývá tedy, než obejít systém a vyhledat dříve nečekaného spojence...

Musím říct, že jsem rád, že jsem v prvním díle knihu neodložil. Je velmi čtivá a napínavá a člověk se těší, co se stane. Ubylo naivního Brittonova filozofování a akce střídá akci a Cole se v jejím popisu neztrácí. Prostředí Zdroje je velmi dobře a zajímavě popsáno. Jediné mírně zdlouhavé místo je, když Rádža zdržuje jednotku ve svém paláci, to mi přišlo trochu jako vystřižené z nějakého starého románu z Dálného východu. Člověk do poslední chvíle Bookbinderovi drží palce, ať to vyjde, jak má (přestože ví, že to vyjde). Občas mi přišlo divné užití slova zachichotal, protože k drsnému, svěřepému vojákovi bez smyslu pro humor to zrovna moc nesedí. V některých okamžicích mi přišlo, že JNO je až příliš neporazitelná a přehnaně přesně předvídá každý krok rebelů (Velký Medvěd). Pasáže s Brittonem byly trochu rušící od zajímavější linky ve Zdroji. Celkově ale velice dobře zpracované. Nemůžu se dočkat třetí části.

23.07.2021

(SPOILER) Nejdříve k ději:
Oscar Britton je pilot vrtulníku americké armády, jehož jednotka má ve spolupráci s JNO právě zajistit dva magicky napojené studenty střední školy. Oba jsou při zásahu zabiti a několik členů Brittonovy jednotky je těžce raněno. Fyzické i duševní vypětí následně probudí magické schopnosti i v Brittonovi. Bohužel je to magické umění portomancie - otvírání bran do jiného světa, tzv. Zdroje, které je zakázáno a lidé jím obdaření jsou bez soudu popravováni. Oscar uteče a během útěku nedopatřením zabije několik lidí, mimo jiné i svého otce. Když jej JNO chytí, přenesou ho do Zdroje a do srdce mu dají lokátor s bombou, aby nemohl utéct. Výcvik je dlouhý a náročný, ale nese ovoce a Oscar brzy dokáže brány ovládat i jako řezné zbraně. Postupně si zvyká na nové prostředí vojenské základny, která je neustále pod útokem místních domorodců a sžívá se se zbytkem týmu se zapovězenými schopnostmi. Mají za sebou i několik akcí proti nebezpečným samotářským čarodějům. Když se mu povede se bomby zbavit, uteče i s několika dalšími, kteří nechtějí pro vládu dělat špinavou práci. Při jejich útěku se na svobodu dostane i velmi nebezpečná vězeňkyně, která zničí téměř celou ochranou barikádu základny a vystaví ji tak na milost a nemilost domorodcům.

Oscar Britton je velmi nesympatická postava. Nesnášel jsem jeho náhled na svět už na 30 stránce a na 60 už jsem ho výrazně nenáviděl a uvažoval jsem, že knihu odložím.
Naštěstí jsem vytrval, protože dál už je to jen lepší. Tento člověk raději vystaví nebezpečí svou jednotku, než aby sejmul dva vraždící maniaky a má výčitky svědomí, že střelí po někom, kdo vraždí ostatní studenty. Jako z celkového pohledu trilogie chápu, proč to tam autor tak zvýraznil, ale je to čistě účelové, protože na prvních šedesáti stranách je chování Brittona nereálné a naprosto hloupé a nesympatické. Vůbec jsem nechápal, že Cole jako bývalý voják něco tak nerealistického vymyslel. Pak ho chytí, dají mu bombu poslušnosti do srdce a já musím říct, že díky bohu. Od té chvíle seká latinu a snaží se fungovat. A i románu to prospělo, najednou to odsejpá a něco se děje. Brittonova zamyšlení už nejsou tak častá a jsou uvěřitelnější. Jako by se vyměnili autoři. Cole se zjevně musel rozepsat. Popisy akce jsou přehledné a srozumitelné, postavy uvěřitelné a mají i slušný psychologický vývoj. Prostředí a detaily ze světa Zdroje jsou zajímavé. Kdyby nebylo toho neslavného začátku, dal bych i víc hvězd. Finále příjemně nabudí na další díly.

1 23.07.2021

(SPOILER) Jim diGriz se oženil a ještě k tomu dokázal udělat své manželce (a kdysi psychopatické vražedkyni) Angelině dvě děti. Ta je teď po mentální lobotomii od Speciálního sboru milující manželkou a brzy i vzornou matkou... A tak jen za občasného svištění kulek a výbuchů uspávacích a kouřových granátů vykrádají jen tolik bank, kolik jich potřebují k pohodlnému životu. Když jich má jejich planeta za 4 měsíční návštěvu už plné zuby, rozhodnou se vzhledem k Angelinině pokročilému těhotenství o návrat do Sboru. A to je dobře, protože je potřeba provětrat perka militantnímu národu, který dobývá jednu planetu za druhou i přes obecně přijímaný názor, že to nejde...
Nebudu vás napínat. Tento díl je velmi zábavný. Jim tu konečně dělá to, co bysme od jeho geniální osobnosti čekali už v předchozím díle. Používá slabiny společnosti proti ní samé. Je to zábavné, čtivé a plné nápadů. Náhody tu nehrají tak velkou roli, jako minule a je cítit, že tady už Harrison tolik z vody nevařil. Jen je opět škoda mírně odfláknutého konce, kde jakoby autor nevěděl, jak to zakončit a tak si vymýšlí jednu absurditu za druhou. Jinak se ale jedná o slušně zábavnou jednohubku. Chronologické pořadí Krysy 5/12

1 12.05.2021

(SPOILER) Jim diGriz krade vládě, všem vládám všech planet, na které se dostane. Žije v high-tech světě, kde byl zločin téměř vymýcen a považuje za svou povinnost nenechat státní orgány jen hnít a spát. Jeho hlavní devizou je, že dokáže plánovat dlouho dopředu a tak na něj žádný obyčejný policista nemá. Tedy mimo speciální jednotky, která jej jednoho dne dopadne a naverbuje do svých řad. Stane se poté jedním z vyšetřovatelů a netrvá dlouho a přijde na nebezpečný pokus o převrat a převzetí moci sociopatickou osobností. Nový padouch je ale ještě mnohem mazanější a zákeřnější než on...
Problém této knihy je, že motivace hlavního záporáka je přinejmenším nedostatečná a velmi neuvěřitelná. Navíc tento emocionální důvod nejde moc do koexistence s pečlivým plánováním a promyšlenou činností. Jim ani svůj pověstný mozek příliš nepoužívá a má vlastně jen z pekla štěstí, protože záporák ho má opakovaně vždy od začátku prokouklého a je na něj připraven.
Zápletka tak strašně ztrácí na zábavnosti a děj je degradován na pouhou šachovou partii dvou předvídatelných robotů. Hlavní hrdina se považuje za něco lepšího, ale ve skutečnosti je jen obyčejný podvodníček. Jeho podvody jsou velmi jednoduché. Stejně tak příprava, jak dostat zločince. Finální rozuzlení už nenechá nikoho na pochybách, že to je nepříliš povedený díl série. Čte se to lehce, ale prakticky nic po tom v hlavě nezůstane. Styl mi občas vadil, ale nebylo to tak markantní, jako v gamebooku.
Zajímavostí je, že tento román vznikl na základě stejnojmenné povídky vydané roku 1957 v časopise Astounding, která je shodná s první částí knihy a končí Jimovým přijetím do Speciálního sboru.
Chronologické pořadí Krysy 4/12

27.04.2021

(SPOILER) Svět přepadli zvláštní mimozemšťané a obsadili ho pro sebe. Mimo to, že milují chuť vonítek do záchodu a bělítek na papír, odsunuli všechny obyvatele USA na Floridu, respektive do Arizony. Maminku 11 leté dívky Bakšiš přesunou v transu, ale její dcera zůstává doma jen s kočkou. Místo buvských transportů použije na přesun z Pennsylvanie na Floridu jejich starý automobil. Cestou zažije pár dobrodružství, potká jednoho buva a spřátelí se s ním, pozná několik různých druhů lidí a následně vyžene z planety všechny zlé emzáky Gorgy. To je asi tak v kostce všechno.
Nejdřív jsem viděl film a ve srovnání tahle knížka neobstojí. Aspoň tedy pro mě. Není špatná, ale prostě já tam humor zas tak nevidím a jako science fiction to taky moc nezáří. Některé části mi přišly zbytečné a natažené (v Disneylandu a v Arizoně).
Snažil jsem se kousek číst dětem a svým nezájmem mě jen utvrdily v přesvědčení, že to je spíš pro dospělé čtenáře (5 a 7 let jen poslouchali a nudilo je to, neumím si představit, že by to v 8 četli). A vlastně Buv tu nemá prakticky žádnou psychologii a to jiskření mezi postavami a nějakou větší hloubku osobnosti jsem tady hůř hledal i u Bakšiš. Prakticky všechny ostatní postavy kromě Indiána mě tu iritovaly.
Přijde mi, že všechny změny, které byly udělané pro film, příběhu nejen prospěly, ale nebýt jich, tak by film neměl úspěch. Shodné tyto dvě díla vlastně jsou jen v základních rysech - cesta s mimozemšťanem, jehož rasa jí ukradla planetu a následná trochu jiná záchrana před Gorgy.
Obrázky byly hezké, ale nejsem milovník komiksů a relativně dospělou knihu to snižovalo k infantilnosti. A je to zajímavé, protože na první pohled se film tváří infantilněji, ale není.
Dost těžko se mi sžívalo s postavami. Zrovna jsem to dočetl a vlastně si nemůžu vzpomenout prakticky na nic, co by mě zaujalo nebo mi zůstalo v hlavě. Závěr je velmi čtivý, není to rozhodně ztráta času, ale znovu už ji číst nebudu a dám přednost zábavnějšímu filmu.

18.04.2021

Hlavní problém této knihy je určení.
Obrázek, název, popis děje totiž evokují, že se jedná o jednoduché akční béčko pro chlapy s trochou humoru a spoustou akce a hlášek. Problémem je, že je to úplně jinak. Jde totiž o variaci na Stmívání. Jednoduché mírně akčně romantické melodrama pro postpubertální ženy okořeněné trochou sexu. A to je primární důvod, proč to u nás nemá úspěch, a v zahraničí to má už 17 dílů. Nečte to cílová skupina.
Chybu udělal vydavatel tím, že to nepropagoval jako bondovku pro holky, aka 50 odstínů běhny. Vlastně jakoby veganovi naservírovali párek s kečupem a pak se diví, že je vzteklý, uražený, rozmrzelý a nezvedá mu telefony.
Knížka je docela živě napsaná, čte se snadno, což je asi jediný důvod, proč jsem to dočetl. V cca polovině taky skoro přestaly megainteligentní husté slovní přestřelky mezi Kitty a Jeffem, protože ji konečně vojel a jak víme všichni, slova už potom nejsou potřeba :-)
Druhá půlka je o něco zábavnější, ale pořád si myslím, že nestojí za čtení (pochop, čtení pro bílého třicátníka s částečně misogynními, bigotními, xenofobními a diskriminačními názory na většinu společnosti).
Ale takhle, moje hodnocení se v tomto případě nesmí brát až tak vážně. I Stmívání jsem odložil po 200 stranách a už jen úpěl u šílených filmů, drže manželku za ruku. Ona si myslela, že to je mou romantickou duší, já potřeboval mentální dávidlo, abych to rozchodil. A totéž platí tu, nejsem totiž cílovka.

3 03.02.2021

Za mě je to asi nejhorší gamebook, co jsem četl. A jedna z nejhorších knih vůbec. Příběh je extrémně přímočarý. Ať se rozhodnete jakkoliv, vrátíte se vždycky na tu jedinou správnou cestu. Dokonce i to jedno bludiště, které tu je, má asi jen 10 odboček. Jak kdyby autor netušil, co to je gamebook. A i nejen jako gamebook to neobstojí. Literárně je to odpad. Neustálé vstupování Jima dementním způsobem do děje je otravné. Různé divné hrátky s jazykem a textem. Ostatním dílům o kryse to nesahá ani po kotníky, a to i těm slabým. Zápletka je moc jednoduchá, zpracování šílené, prostředí vězeňské planety naprosto nevyužité, humor... No, možná tu je někde snaha, ale já ji nenašel.
Je zajímavé, že do češtiny bylo o Kryse přeloženo a vydáno jen 8 knih z 12, respektive 13. A toto se dostalo mezi vyvolené?
Malá zajímavost je, že Geisteskrank znamená německy Choromyslný a Skraldespand dánsky Popelnice
Chronologické pořadí Krysy - Mimo pořadí, pravděpodobně někde kolem 7

Právě jsem to dočetl před spaním svým dětem (4 a 6) a byly nadšené. Jejich první gamebook. Líbí se jim ta možnost ovlivnit děj. Mě osobně fascinují kresby, které jsou na takové dílko úžasné a je jich opravdu hodně. Děj mi přijde příliš málo možností. Někdy by se snadno dalo udělat další rozcestí, ale autor toho nevyužije. Pro malé děti je to mnohem lepší, než FF. Za mě velmi slušná kniha pro děti, dospělý to přečte za hodinu až dvě.

19.11.2020

(SPOILER) Musím říct, že mě to zklamalo. Popis na eshopu byl výrazně víc slibující zábavu. Humor. Šokantní nápady. Originalitu. Občas tam ten záblesk je, ale...
První novela, titulní, Strašidelná vagína
Primární nápad skvělý. Mojí holce straší ve vagíně. Pak z ní vyleze kostlivec a já v ní objevím celý svět... Úžasné.
Jenže jak je ten svět zpracovaný. Jak z nějakého surrealistického snů, který se jako umírající pták topí v ropné skvrně. Přesně tak jsem si připadal. Strašně zdlouhavé, nezáživné, asi něco ve stylu starých komunistických pseudouměleckých psychedelických blábolů. Naprosto zabitá novelka jak příběhem, tak stylem psaní.
Druhá mikropovídka Porno v srpnu.
Strašné. Dočetl jsem to jen proto, že jsem chtěl vědět, co z toho vypadne. A ano dámy a pánové, vypadlo z toho hovno. Tak nudná a nesouvislá věc... Jak noční můra že zažívacích potíží a přejedení. Ale psaná živějším způsobem. Jen jí podle mě bylo škoda ničit papír. Pařez se obrací v hrobě.
Třetí povídka Fantastické orgie
Tohle je asi jediná věc, kvůli které má ta knížka význam existovat. Nápaditá, skvěle napsaná, i pointa tam je. Při čtení jsem si neustále představoval, jak profesor X nebo Magneto předávají své schopnosti pilným studentkám... :-D Závěr mi přišel trochu ukvapený a trošku jej rozepsat by vůbec neuškodilo. Ale celkově tato povídka je přesně to, co obálka slibovala. Zbytek ale nestojí za to vůbec číst.
Abych řekl pravdu, knížku prodám, a autora možná ještě někdy potkám, ale rozhodně ho vyhledávat nebudu. Nevadí mi bizarností nebo nechutnosti, to určitě ne. Jen je to z celkového hlediska nudné a nezáživné čtení. Asi jako včerejší džem, kdyby ovšem ten džem byl už starý několik týdnů...

3 29.10.2020

(SPOILER) Stone se stane obětí parazita, který chce ovládnout zaostalý svět.
Ale zase, trochu tuto zápletku propracovat a pak super. Je to jen nakousnuté. Kdyby ho nechali s Rayemm na té planetě třeba půl roku...
Takhle se ale všechno vyřeší jako obvykle do týdne. Je to skvěle čtivé, ale propracovanost tomu dost chybí.

1 29.10.2020

Nápad se mi líbil, jenže najednou to skončilo snad na 30 stránce a pak jako by začal úplně jiný příběh. A podle mě je moc velká škoda, že ten lágr nebyl rozpracovaný lépe.
Jako celé to není špatné, jen je toho škoda.

1 29.10.2020

Slušně napsané a zábavné. Čas od času se mi otvírala kudla v kapse, obzvlášť proto, že podobné přechytralé neumětely znám z práce taky. Za 80 minut přečteno.

1 20.10.2020