Ocelová krysa se mstí

17.05.2022

Nevím,ale nějak jsem nemohl najít tu správnou strunu.

12.05.2021

(SPOILER) Jim diGriz se oženil a ještě k tomu dokázal udělat své manželce (a kdysi psychopatické vražedkyni) Angelině dvě děti. Ta je teď po mentální lobotomii od Speciálního sboru milující manželkou a brzy i vzornou matkou... A tak jen za občasného svištění kulek a výbuchů uspávacích a kouřových granátů vykrádají jen tolik bank, kolik jich potřebují k pohodlnému životu. Když jich má jejich planeta za 4 měsíční návštěvu už plné zuby, rozhodnou se vzhledem k Angelinině pokročilému těhotenství o návrat do Sboru. A to je dobře, protože je potřeba provětrat perka militantnímu národu, který dobývá jednu planetu za druhou i přes obecně přijímaný názor, že to nejde...
Nebudu vás napínat. Tento díl je velmi zábavný. Jim tu konečně dělá to, co bysme od jeho geniální osobnosti čekali už v předchozím díle. Používá slabiny společnosti proti ní samé. Je to zábavné, čtivé a plné nápadů. Náhody tu nehrají tak velkou roli, jako minule a je cítit, že tady už Harrison tolik z vody nevařil. Jen je opět škoda mírně odfláknutého konce, kde jakoby autor nevěděl, jak to zakončit a tak si vymýšlí jednu absurditu za druhou. Jinak se ale jedná o slušně zábavnou jednohubku. Chronologické pořadí Krysy 5/12

18.03.2019

Druhé smělé dobrodružství Jima diGrize se v mnohém podobá svému předchůdci, přesto je zcela jiné. Jim už je etablovaným agentem Sboru, a to i přesto, že se některých zvyků a choutek ze své minulosti ještě tak docela nezbavil. Každopádně jeho nová mise na Cliaandu je mnohem akčnější a natlakovanější, než ta předchozí na Freiburu. Militantní ráz nového dobrodružství tomu zdárně napomáhá. Z dřívějška zůstal nadhled a lehká decentní komika, která především v sexistické kočkované s bývalou protihráčkou Angelinou dodává celému vyprávění nepřehlédnutelnou svěžest, a to i přes všechna ta desetiletí, která uplynula od prvního vydání této knihy. Harrison se koneckonců ve svých ocelově krysích opusech nezabývá vědou a technikou do takové míry, aby mu čas nějak výrazně škodil. Spíše sazí na klasické propriety: nenáročná zápletka, svižná dobrodružná akce a rychlé vyvrcholení. K tomu finálnímu rozuzlení mám však výhrady, neboť ho považuji za nejslabší okamžik celého diGrizova snažení. Ale bavil jsem se i tak.

11.12.2016

Druhá kniha v sérii o Jimovi de Grizovi má v názve slovo pomsta. Ale komu-čomu sa vlastne Jim pomstil? Nikomu a ničomu. Z môjho pohľadu bol príbeh slabý, ale pobavil som sa. Od Harrisona ani nič iné nečakám, len ľahké čítanie pri vypnutých sivých bunkách. Ono ma čítanie o príhodách Oceľovej krysy vždy tak trošku vráti do čias bezstarostnej mladosti. Čo viac si priať? Asi len pohár dobrého vína na dobrú noc.

06.08.2015

Jimmy di Grizz se tentokrát pokusí překazit dobyvačné planetě její výpady do okolí. Oddychová, trochu prostoduchá četba, ve které nic není nemožné, hlavní postava všemu rozumí, poradí si i v neřešitelné situaci a nemůže prohrát - takový Ferda Mravenec, ovšem kvalitativně někde jinde. Od prvního dílu určitě vzestup vzhůru, ale stále výrazně pod průměrem. Pochválit je možné vtipný styl, který se v závěru trochu vytrácí - konec knihy je sám o sobě asi to nejslabší místo. Dvě hvězdy, ale jen tak tak.