Rezet
komentáře u knih
Bájesloví slovanské
Jan Hanuš Máchal
Knížečka, kterou oceníte zajímají-li vás zejména bytosti. Na nějaké hlubší studování, ale bohužel není. Spíše, jen na takové čtení před spaním.
Svět slovanských bohů a démonů
Zdeněk Váňa
Pravděpodobně nejlepší kniha o slovanském náboženství u nás. Najdete tam vše. Popis bohů, rituálů, magie, bytostí atd. Vše hezky ucelené a napsané moderním jazykem. Pokud se chcete něco dozvědět o víře našich předků, jednoznačně začněte tady.
Perun - bůh hromovládce
Michal Téra
Perfektní kniha. Pokud jste někdy chtěli něco vědět o Perunovi, tak vše najdete tady.
Les mytág
Robert Holdstock
Jestli bych měl popsat jen jedním slovem, tak by to asi bylo- zajímavá. Nebo spíš zvláštní?
Knížka mě bohužel nepohltila tak, jak jsem čekal, i přes to však byl příběh poměrně poutavý. Na druhou stranu by si zasloužily trochu vypilovat postavy, které mi nedokázaly jaksi vysvětlit, proč to či ono dělají a proč jim na tom tak záleží. Ale byla to docela hezká kniha, takže si od autora ještě někdy něco přečtu.
Město zatracených
David Guymer
Nechtěl jsem tomu špatnému hodnocení věřit. Ještě ze začátku jsem si říkal, že to není tak špatné a ty 3 hvězdy by to mohly být. Ale ne, opravdu nemohly. Protože ne, že by to byl úplně špatný příběh, ale je to taková děsná NUDA! Snad i kdyby umřel Gotrek, tak jen lehce zdvihnu obočí, ale jinak čtu dál a konec. Autor vůbec neumí vystavět atmosféru či nějak přiblížit postavy.
Jsou nudné, absolutně nezapamatovatelné a je vám jedno co se s nimi stane. Příběh je neuvěřitelně zmatený, ale nemá cenu se nějak vracet, protože určitá jednání či situace ani vysvětlená nejsou-prostě se jede dál.
Navíc pokud jste si užívali málomluvného, stoického Gotreka, tak bacha. Tenhle Gotrek nezavře hubu a pořád trousí rádoby vtipné hlášky. Ale víte, co je vůbec ze všeho nejhorší? Že i to Gotrekovo masakrování je děsná zívačka. Tady fakt netuším jak se to autorovi povedlo a ještě ke všemu jsem zděšen, že tohle není jeho jediné "dílo", ale knih o Felixovi a Gotrekovi už má na triku několik. Chudáci Felixi a Gotreku, komu jste se to jen dostali do spárů...
Tulák
Peter Newman
Tahle knížka je poměrně zvláštní. Zdála se mi velice čtivá (snadno jsem ji přečetl za dva dny) a přitom samotný děj byl až téměř...no takový nudný. A stále nevím, co je v knize za hlavní plus a co za mínus, jestli autorův styl vyprávění nebo příběh.
Svět ve kterém se příběh odehrává jsem sice už někde viděl, přesto byl zajímavý a pořád jsem zapomínal, že to opravdu fantasy není (to ty meče a rytíři ;). Situace někde působily až příliš linkovatě. Autor už věděl, jak daná situace či postava skončí, ale tak nějak nedokázal dobře vysvětlit co, kdy, kde, jak, proč. No a k postavám. Komickou roli tu má dítě s kozou, mlčenlivou tulák a tu plochou, nevýraznou, "jemijednocosesnístane" všechny ostatní. Přesto se mi knížka z nějakého zvráceného důvodu líbila. 7/10
Příslib krve
Brian McClellan
Brilantní. Takhle nadšen jsem z fantasy nebyl... ani nevím jak dlouho. Postavy a příběh možná trochu klasické, ale v kombinaci s originálním a perfektně vykresleným světem to sedělo jak prdel na hrnec. Takže na otázku jestli jde k sobě střelný prach a magie, budu už navždy odpovídat ANO!
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Tedy, duo Albus a Scorpio byl skvělý nápad a další příběh s nimi bych si určitě rád přečetl. A bylo hezké se znovu vrátit do světa HP. Toť asi vše k pozitivům. To co může fungovat na jevišti, prostě nemůže fungovat jako knížka. Děj je hrozně uspěchaný, postavy neosobní a ploché. Navíc si nejsem jist, co psali pánové a co paní Rowlingová. Často jsem totiž kroutil hlavou nad jednáním, činy a samotnou změnou osobnosti některých postav (někdy až příliš dramatické, někdy jako ze špatné fanouškovské fikce). Příjemná jednohubka, která bohužel nezasytí.
Vražedná tajemství a další příběhy
Neil Gaiman
Typickým problémem povídkových knih je jejich nevyváženost. A ta se bohužel objevuje i tady. Některé povídky jsou skvělé, jiné průměrné a je tam i jedna slabší (napomohl tomu i Boltonův styl kresby, který mi vážně nesedl). Nejlepšími povídkami pro mě asi byly Vražedná tajemství a Stvoření noci.
Seržant
Miroslav Žamboch
Hned na úvod musím poznamenat, že tenhle kousek jsem zhltnul za den. Četlo se to parádně, ale po druhé půlce nastoupil typicky Žambochovský styl "přeboostování hrdiny zahájeno" a ztratilo to trochu šmrnc. V některých částech mi taky připadalo, že čtu mladšího brášku Ve službách klanu. Ale pokud se vám ještě nepřejedl typ- nepříliš inteligentní, ale silný hrdina sbalí dívčinu svých snů potom se něco podělá a on získá síly postačující ke zničení středně velké armády nebo malého kontinentu- tak si to určitě přečtěte. Stojí to za to.
Šílená odměna
Jimmy Palmiotti (p)
Bohužel jsem čekal trochu víc. Kresba je prostě nádherná, Harley je úžasně praštěná, části s Poison Ivy jsem si užíval a...to je tak vše. Bohužel to nejdůležitější- příběh- dosti zklamal. Ne, že by se špatně četl, ale je neuvěřitelně triviální. Trochu vážnější kabátek by Harley sedl.
Děsivé radosti
Ondřej Neff
Kresba je opravdu nádherná. Po přečtení jsem ještě dlouho listoval a jen se kochal ;)
Jinak k příběhu...no jsou tu tři povídky. První a třetí povídka jsou prostě super. Ta druhá je taková minipovídka, ke které toho mohlo být více, a jako jediná je dosti předvídatelná. Stejně jako ostatní se však čte jedním dechem. Takže pokud se vám tohle dílko dostane do rukou, určitě ho zkuste.