petra.hlavacov komentáře u knih
Nádhera, už se těším o něco více na příští rok, ale dvě věci mi u tohoto diáře chybí...místo pro zasunutí propisky a záložka.
Kniha se četla lehce a skoro sama. Stěží se dalo přerušit rozečtený příběh. S Lalem a Gitou jsem "prožívala" každý den v "Továrně na smrt" a modlila se, až odtamtud budou pryč a jestli vůbec strasti dané doby přežijí!
Po knížce “Dítě zvané TO” byla tohle naprostá “oddechovka”! Knížka je velmi čtivá a v celku napínavá.
Knížka je celkem drsná... tím, že má jen něco okolo 100 stran, tak jsem ji přečetla za chvilinku, tzv. “jedním dechem”, ale ne úplně v pozitivním slova smyslu. Knížka je místy opravdu drsná, přesný popis “her”, které vymýšlela matka na svého syna jsou naprosto zvrhlé... a dvakrát jsem byla na pokraji zvracení....
Čtivá kniha, ale na rozdíl od “V pasti lží” je trochu předvídatelný příběh.