PetK komentáře u knih
Můj první King (když nepočítám Holčičku, která měla ráda... a kterou jsem před pár lety odložila po pár stránkách). Příběh se pomalu rozjíždí, nabírá na obrátkách, hezky dávkuje skrytou temnotu, čte se velmi dobře. Osobně mi udělaly radost odkazy na muziku. Jediné, s čím jsem měla problém, byl úplný závěr. Ten byl prostě divný :-) Ale možná tohle je King. Zjistím u dalších knih.
Tokio a Ostrov sviní se značně vymykají (alespoň dle mého názoru) z klasických příběhů Mo Hayder. Hrůza a napětí je vyvoláváno jinými prostředky. Tokio je čtivá kniha, nevšední příběh, který propojuje příběhy z války se současností. Kdo má rád knihy, které mají napětí, ale zároveň jsou lehce divné a ujeté, bude nadšen :-)
Výborná kniha, Mo Hayder ve skvělé formě. Napětí, zvraty. Další posun v případě zmizelého bratra. Zajímavé je, že se v knize vůbec neobjevila Blecha Marleyová, takže její příběh s Cafferym zdánlivě skončil, když mohl začít být zajímavý :-) Pokud si ho chystá do dalších dílů, fakt umí vzbudit napětí.
Četla jsem už asi před třemi lety, ale pořád si pamatuju, jak mě knížka iritovala. Vím, jak to chodí v psychiatrické léčebně, co člověk prožívá. Ale tady mi to přišlo jen jako totální plácání o ničem, opakovaná sebelítost, a kolikrát to bylo tak zmatené, že jsem nevěděla, o čem autorka mluví. Pro mě bez napětí, bez zásadní dějové linky, bez hrdin(k)y, se kterou bych se mohla identifikovat... Sotva jsem dočetla.
Navnadila mě fakt vtipná ukázka na webu, která se v knize ještě místy opakovala :-). Na můj vkus poměrně dost "červená", ale jako oddechovka poslouží dobře. Nejsem typickou čtenářkou ženských románů, takže ani nejsem úplně ta správná cílovka.