Tančím tak rychle, jak dokážu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografická zpověď úspěšné emancipované ženy, scenáristky a režisérky newyorské televize, která mobilizovala všechny síly své osobnosti, aby dokázala žít bez návykových medikamentů. Odhodlání k takovému skutku však spolu s dalšími okolnostmi, jako byly patologický vztah s přítelem, nesprávné doporučení psychologa či ztráta kariéry i sebe samé, způsobilo, že se psychicky zhroutila a prošla si martyriem při pobytu v psychiatrických léčebnách i při opětovné snaze začít žít nový život. Příběh je také výpovědí o bolestech a úzkostech, které v dnešním světě mohou postihnout každého z nás, ale zároveň nám dává naději, že s nimi můžeme bojovat a zvítězit nad nimi. Autorka začala psát tuto knihu o bolesti a hektičnosti života v New Yorku jako součást terapie po návratu z psychiatrické léčebny. Přestože sepsala svůj příběh už v roce 1979, jeho obsah je nadčasový a dnešní čtenáře bezesporu osloví. Kniha se rovněž stala námětem pro filmové zpracování. Je určena všem, kdo se zajímají o psychologii a lidské osudy. Barbara Gordon pracuje jako scénáristka a režisérka newyorské televize. Je autorkou několika románů....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/78_/7829/tancim-tak-rychle-jak-dokazu-Kpb-7829.jpg 4.1260
Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno:, Portál
Orig. název:

I'm Dancing as Fast as I Can (1979)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (52)

Kniha Tančím tak rychle, jak dokážu

Přidat komentář
kap66
14. srpna

"Freud: Zdraví je schopnost milovat a pracovat."
Psychothriller a psychostudie vlastní duševní choroby zároveň. Zneklidňující podstatou (je to skutečné, může se to tedy týkat i mě? jak tenká je hranice?) a nejednoznačností ve vztahu k pravdě (pohled jediného člověka, navíc se zakaleným vnímáním). Je to napínavé, zajímavé, poučné, a nakonec i povzbudivé. A taky hrůzné v tom, jak vás duševní choroba ocejchuje a vy se stanete bezmocnými v rukou psychiatrů – a já jen doufám, že konec 70. let v USA se liší od současnosti (?).
Překlad pochází z první poloviny 80. let a já se několikrát zarazila nad zvláštními slovy či podivnými tvary (kašulírovat, lesbičanka, zapjatý, účinlivý, zešokovalo mě to, mřela jsem,…).
Také mi dnes už přijde úsměvné, že vydavatel musel zmínit „nemilosrdné a odcizené poměry komerční Ameriky“, které přispěly k autorčině stavu. Jojo, to byly časy, kdy u nás duševní choroby neexistovaly… :-)

Zouhee
17. června

Slabé. Jazykově nezajímavé (kdo proboha používá pořád dokola slovo Mozkoškrab?), bez zajímavého děje, bez zajímavých (osobnostně propracovaných- byť jen subjektivně!) postav. Autorka jako hlavní postava mě opravdu štvala a byla mi nesympatická... buď neuměla svůj stav prostě dostatečně popsat, nebo byla opravdu jen sebestředná, sobecká, dětinská a nevyvinutá osobnost s psychosociálními problémy. Sice jsem dočetla, ale na konci jsem si vydechla, že už to mám konečně za sebou.

Bezkyne9
16. dubna

Velike dekuji a obdiv Barbare, za jeji odvahu sepsat svuj pribeh, pro sebe i pro svet. Je dulezite takove knihy mit, jako svedectvi fungovani systemu psychiatricke pece a predevsim jako svedectvi nezdolne zivotni sily, sily cloveka v tech nejvratsich okamzicich...

tereza1198
02. února

Tahle kniha byla o těžkém boji s duševní chorobou. Barbara zabojovala a bude muset bojovat celý život. Přesto si myslím, že největší psycho tam byla Jimmyho terapeutka. Přítel Eric jí šlape těsně na paty. Nikdo takový by neměl mít moc nad lidmi.

ipkkk
24.11.2018

Mě kniha bavila hodně. Mám pár kamarádů, kteří si prošli psychiatrickou léčebnou a popisují to docela podobně jako autorka, takže po přečtení jsem je tedy začala aspon trochu chápat. Knihu jsem přečetla jedním dechem snad za 2 dny. Je pozoruhodný, jak člověk může dopadnou, když se celý život snaží zavděčit všem okolo, dělá věci proto, aby měli rodiče radost a ne kvůli sobě. Zajímavá mi přijde i myšlenka se (zdravou) životní šedí, setkala jsem se s tím u lidí, kteří trpí depresemi, že všechno berou velmi černobíle. Je tam na jedné straně i zmínka o ''třetím oku'', což mohla autorka rozvést klidně víc.

iiiccc
10.11.2018

Autorka si v etapě života, kterou popisuje tato kniha, vytrpěla své. Se závěrečným shrnutím, že psychická nemoc je stigma, kterého není možné se zbavit, souhlasím. Ale mě kniha nebavila. Nerada se utápím v přemítání kdo, co, kdy, kde, jak a proč něco udělal a já to teď kvůli tomu mám těžký.

mynamail
06.08.2018

Ale já to nedokážu.... Navzdory kladným hodnocením ke mně kniha cestu nenašla. Vůbec se mi nepodařilo ponořit se do děje, bylo to trápení, takže odloženo, nedočteno.

Aimee1
02.08.2018

Velmi silné a pravdivé. Jak snadno se dokáže něco, co vám má chvilkově pomoci zvrhnout v něco naprosto neuvěřitelného. Nepoznáváte sebe, nepoznávají vás ostatní, vy nepoznáváte je... lidská duše je neprobádaná oblast a kdoví, zda se to někdy změní. Sama beru antidepresiva, ačkoliv mně pomáhají žít naprosto plnohodnotný život bez dalších omezení, které má nemoc přináší. I proto jsem si knihu velmi ráda přečetla. Ačkoliv osvěta tu je, stále se spousta lidí na psychiatrii dívá jako na něco, co se jich netýká...