Perhonen komentáře u knih

Co se odehrává v mysli mentálně postiženého člověka? Jak vnímá věci či situace, které se nám zdají naprosto všední? Asko Sahlberg servíruje bez obalu čtenářům pohled na svět tak, jak ho neznáme.

1 25.06.2012

Autorka se v knize zabývá psychologií poměrně dost okrajově. Našla jsem místa, kde se dle mého názoru vyčerpávala zbytečnými údaji na úkor základních pojmů, které sotva dokázala vysvětlit. Způsob, jakým Maria Fürst čtenáři informace podává, je sice na jednu stranu dobře stravitelný - dalo by se říci až primitivní, nicméně pro lidi zajímající se o psychologii delší dobu, neuspokojující a pro žáky na středních školách svým způsobem degenerující.

18.06.2012

Knize se nedá upřít až ukázková přehlednost a jasné vysvětlení základních psychologických pojmů. Z čeho mi však vstávaly vlasy na hlavě, bylo neustálé opakování slova "respektive". V jedné pasáži se ho vyskytovalo takové množství, že jsem měla sto chutí prohodit Základy psychologie (i s Marií Vágnerovou) oknem.

5 14.11.2011

SPOILER Nejsilnějším okamžikem knihy je pro mě beze sporu scéna, kdy se Doloresina matka dozvídá prostřednictvím deníku o Humbertových citech k malé Lolitě, naprosto konsternována tím šokujícím zjištěním vybíhá bezhlavě na ulici, kde ji vzápětí srazí auto. Nastává zlom. Humbert se dozvídá prostřednictvím telefonátu o nehodě, nevěřícně vychází z domu a stojící nad mrtvolou své manželky si začíná pomalu uvědomovat, jakou "laskavost" mu svou smrtí vlastně prokázala a jakou neskutečnou moc mu právě vložila do rukou... nemůžu jinak než hodnotit plným počtem.

9 31.05.2011

... a tak Cyril každé ráno vstal, namíchal si lektvar neviditelnosti, plížil se domem a sledoval členy rodiny. Nebudu tu podrobněji prozrazovat děj, ten musíte odhalit a vstřebat sami. Snad jenom dodám, že je jen málo knih, u kterých zůstanu po přečtení tiše sedět a pořád dokola si v hlavě přehrávám obsah posledních stránek. Neviditelný patří mezi skvosty české literatury.

14 28.05.2011

Část knihy, kde se Poutnice dostává k lidem, hodnotím plným počtem hvězdiček, část, kde se začíná Meyerová opět s gustem vyžívat v citových záležitostech a staví čtenáře před milostný trojúhelník Jared - Poutnice (Wanda) - Ian, jsem sice za mírného skřípotu zubů nějak překonala, ale s jistotou můžu říct, že další knihu bych si od ní už asi nepřečetla.

1 14.03.2011

Soubor psychoterapeutických povídek z praxe. U některých vrtíte nechápavě hlavou v lístosti nad "utrpením" terapeuta, u jiných se pro změnu od srdce zasmějete. Kniha je psaná velmi čtivě, nejedná se o odbornou literaturu, proto "Mumii u jídelního stolu" doporučuji každému, kdo se o psychologii/psychiatrii jenom trošku zajímá.

Pokud stále váháte, zda si knihu přečíst, možná vám rozhodování usnadní následující ukázka: http://www.arara.cz/t/product_img_slideshow.php?id=254888&product_id=149372

1 24.01.2011

I když je kniha prošpikovaná brutálními scénami, sexuálním násilím neznajícím hranic a nechutnostmi, z nichž se vám (častokrát) zvedne žaludek, a z kterých vám v jednom kuse vstávají vlasy hrůzou na hlavě, víte, že se od čtení neodtrhnete a přelouskáte knihu až do samého konce.

3 30.12.2010

První část knihy se vyvíjí dost slibně, všechny naděje na poutavé čtení však začnou opadat v okamžiku, kdy autorka do děje zamíchá tolik populární upíry. Skloubit citlivé téma sebepoškozování se smyšlenými krvelačnými potvorami je sice na jednu stranu nápad zajímavý, ale sama za sebe musím říct, že mi tahle kombinace moc nesedla.

2 07.11.2010