Nabarvené ptáče

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Druhé vydání „autobiografického“ románu. Líčí osud malého židovského chlapce, který sám prožil druhou světovou válku na zaostalém venkově kdesi v prostoru východního Polska či Ukrajiny. Osamělé dítě působilo jako vetřelec a ve vypjatém období aktuálního ohrožení bylo vystaveno všem myslitelným útokům primitivních venkovanů a hrůzné válečné poměry mělo zostřeno svou odlišností a samotou. Ve chvíli životního ohrožení se chlapec dostal mezi rudoarmějce a u nich se poprvé setkal s lidským zacházením a porozuměním. Poválečné setkání chlapce s rodiči pak nebylo vůbec snadné. Práva k filmovému zpracování zakoupil Václav Marhoul....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72629/nabarvene-ptace-UXJ-72629.jpg 41158
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

Painted Bird, 1965

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (360)

Kniha Nabarvené ptáče

Přidat komentář
Kackap
dnes

Když projdu hodnocení, je to buď pět hvězd, nebo odpad. Já se pořád nemohu rozhodnout na kterou stranu se přiklonit. Dočetla jsem se, že Kosinski nikdy nepopíral domněnky, že je román autobiografický, což ve skutečnosti není pravda. Z doslovu ke knize to vypadá jinak. Ale přesto, že se mi příčí vydávat smyšlenky za pravdivý příběh, byla jsem nachystaná knihu ocenit, pokud si to zaslouží.

Jenomže podle mě všeho moc škodí. Celý děj mi připadal jako jeden velký výčet násilí, jako seznam všechno zlého, co se vám za druhé světové války mohlo přihodit. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, co mi to má vlastně dát, na mě z toho dýchala snaha šokovat a na mysl mi přitom přišel i Tarantino a jeho potřeba prolévat ve filmech spousty krve. Problém je, že když je toho násilí a hrůzy moc, časem otupíte a já se vlastně nudila.

Přesto nechci dávat jednu hvězdu nebo odpad, protože si pořád říkám, že třeba mi jen to zásadní a pro mě nové poselství prostě zůstalo skryto. Možná je to tím, že už jsem přečetla řadu knih z dob druhé světové války a dalších, které pojednávají o tom, jak krutý a bezcitný člověk umí být. Možná se mohl Kosinski trochu víc zabývat tím, co vesničany vedlo k takovému zacházení. Já vím, že je to perspektivou dítěte, ale vesničani byli vykreslení převážně jen jako tupí sadističtí balíci. Možná měla ta kniha správný dopad v době, kdy vznikla, aby šokovala ty naivní cizince, které Kosinsky potkal ve Švýcarsku, jak líčil v doslovu.

Líbil se mi jeho styl psaní, umí pěkně pracovat s jazykem, metafora s nabarveným ptáčetem je také vydařená, ale fakt, že lidé nemají rádi ty, kteří se nějakým způsobem liší už je mi znám delší dobu, a proto ve mně kniha nezanechala žádnou větší stopu a nemám potřebu ji číst znovu. Třeba bych na ni měla úplně jiný pohled, kdyby to byla jedna z mých prvních na toto téma.

mischa65
01. říjnaodpad!

Stejně zbytečně nechutné, jako film. Kniha je v podstatě jen výčtem různých způsobů týrání dítěte, včetně pedofilie. Naprosto se ztotožňuji s komentářem Rawen616.


cornetka
30. září

Tohle je opravdu silný příběh s autobiografickými prvky. Vůbec si neumím představit, že by se mohlo něco takového dít. Je až s podivem, že chlapec v těchto hrozných podmínkách přežil. Místy bylo vyprávění opravdu nechutné.

Knihomol2108
30. záříodpad!

Musím souhlasit s Rawen616 kniha je sadistické porno,o hrůzách války nevypovídá, není věrohodná. Co nejvíce nechutností se vejde na stránku, tím lépe. Navíc vyprávění je rozsekáno do kapitol, které vlastně končí vždy, když děcko opustí vesnici, aby si šlo pro nášup do další. Respektuji vkus a názor každého, nejsem útlocitná a drsnost knih mi nevadí, tato však nebyla drsná, jen nechutná. Za mne tedy ne.

Rawen616
28. září

(+ SPOILER) Nikdo mi nevymluví, že tohle je především výlev sadistických sexuálních fantazií autora a "autentický" příběh z války je jen taková marketingová nálepka. Ano, za války se lidé chovají hůř než divá zvěř ale tahle kniha mi svojí strukturou a neuvěřitelně samoúčelnou snahou šokovat a znechutit ze všeho nejvíc připomínala knihy Markýze De Sada a věřím, že její autor se u psaní nejednou ukájel. Ostatně posuďte sami. Převážná většina knihy vypadá asi takto. Chlapec putuje krajinou, dojde do vesnice kde se ho někdo ujme a vždy je to nějaká naprosto nechutná primitivní a sadistická lidská troska. Chlapec je tak neustále mlácen, mučen a przněn. Vždy se navíc nachomýtne k nějaké skulince kterou pozoruje co jeho mučitel dělá v soukromí a tak si můžeme i užít řadu popisů zoofilie, mučení zvířat, vraždění, mučení lidí a dalších milých kratochvílí. K tomu samozřejmě řada dějových odboček kdy se dozvíme další nechutnosti(a jednu jedinou užitečnou věc - výrobu přenosných "survival" kamínek zvaných kometa). Když chlapec uzná, že je už dostatečně ztýraný, uteče a v další kapitole se nechá ubytovat dalším magorem a celé schéma se opakuje. Ani jednou nepotká někoho normálního nebo aspoň neutrálního. Paradoxně jediný kdo se k němu zachová aspoň trochu slušně jsou nacisti. Takhle to jde, přátelé, skoro celou knihu až někam do poslední čtvrtiny, kde se dostane k Rudé armádě která ho jediná přijme a autor si uvědomí, že by v té knize mohl být i nějaký děj a trochu ubude prasáren. Opravdu nechci nijak snižovat utrpení lidí za druhé světové války ale já téhle knize prostě nevěřil. Nemluvě o tom, že hlavní hrdina je téměř superman. Na desetiletého mu to dost filozoficky pálí, nemá problém se držet holýma rukama ve vzduchu řadu hodin, přežije omrzliny, zlomeniny, mlácení, topení v žumpě plné výkalů bez infekce a umí obstojně souložit(ano, v popisech pedofilie se autor taktéž vyžívá) Uznávám, že tuhle knihu z hlavy jen tak nedostanete, ale není to pro její literární či výpovědní kvality. Tohle není kniha o hrůzách druhé světové války, tohle je prachobyčejné sadistické porno. Teď se jen cítím trochu znepokojen tou hromadou pětihvězdičkových hodnocení.

Lunďák
25. září

Při osvobozování vesnice Kalmyky se člověku opravdu nedělá dobře.
Ale ruku na srdce, pokud jste někdy mluvili s člověkem na výhodě, který zažil či zažil vyprávění o válce - tato knížka je jen slabý odvar silného bujónu. Mám příbuzné v Bělorusku a při vyprávění se každému začnou ježit chlupy na zátylku.
Člověk je hodný a čestný, bohužel lidi jsou svině.

seabook04
22. září

Páni.

Nabarvené ptáče po marketingu při novém vydání v r. 2019 působilo přesně jako ta knížka, kterou si prostě musíte přečíst. Proč? Protože je v ní násilí, erotické scény, krutost, zneužívání jak lidí, tak zvířat,... A to lidi přece v dnešní době chtějí, ne?

Možná proto jsem byla při čtení a po dočtení knihy v šoku.
Ano, děj knihy je postaven na odpornosti lidské existence a hranic, které byly (nejen) během druhé světové s potěšením překonávány, ALE kniha na ději nestojí. Stojí na pohledu malého opuštěného chlapce, na slovy mezi řádky, na dopad slov na čtenáře a především na brilantním jazyku autora, který vás obmotá a pomalu dusí. Jeho slova se do vás zahryzávají a každou stránku máte pocit, že vám něco sebraly.
Knihu považuji za jednu z nejlepších, co jsem kdy četla. Nabarvené ptáče je přesně ta kniha, která vám při prvním čtení nedá vše, co má. Každým čtením budete objevovat další skryté řádky, myšlenky, filozofické i psychologické pasáže, apod.

Je smutné, že Nabarvené ptáče je prezentováno jako jedna z nejdrsnějších, nejkrutějších knih vůbec. Ono to tak sice je, ale je to to naprosté minimum z toho, co vše vám nabídne.

managalante
19. září

Kniha mě velmi překvapila. Čekal jsem něco poněkud jiného. Avšak styl jazyka a slova, kterými autor popisoval příběh malého chlapce, nádherně čtenáře navnadily do děje a částečně jakoby zakryly krutosti lidí, které jsou v díle popisovány a znázorňovány. Rozhodně doporučuji. Teď budu snad opět o krůček blíž k tomu, abych zahodil veškeré své nepodstatné předsudky o lidech stejného druhu jako já, avšak jen jiné barvy pleti či vyznání.

1 ...

Doporučujeme

Padesát odstínů temnoty
Padesát odstínů temnoty
Čas žít, čas umírat
Čas žít, čas umírat
Bouřlivák
Bouřlivák
Tereza Raquinová
Tereza Raquinová