Nabarvené ptáče

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Druhé vydání „autobiografického“ románu. Líčí osud malého židovského chlapce, který sám prožil druhou světovou válku na zaostalém venkově kdesi v prostoru východního Polska či Ukrajiny. Osamělé dítě působilo jako vetřelec a ve vypjatém období aktuálního ohrožení bylo vystaveno všem myslitelným útokům primitivních venkovanů a hrůzné válečné poměry mělo zostřeno svou odlišností a samotou. Ve chvíli životního ohrožení se chlapec dostal mezi rudoarmějce a u nich se poprvé setkal s lidským zacházením a porozuměním. Poválečné setkání chlapce s rodiči pak nebylo vůbec snadné. Práva k filmovému zpracování zakoupil Václav Marhoul....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/72_/72629/nabarvene-ptace-72629.jpg 4.3496
Orig. název:

Painted Bird (1965)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (124)

Kniha Nabarvené ptáče

Přidat komentář
jaroiva
včera

Řekla bych, že jsem snad nikdy nečetla tak negativistickou knihu.
To, že na můj vkus je až příliš brutální a naturalistická je jedna věc, ale druhá věc je, že všichni jsou v podstatě hození do jednoho pytle. Celý svět je zlý, krutý až brutální. Nakonec v podstatě snad i samotný vypravěč.
Nerozporuju, že válka dělá z lidí zvířata, ale vadí mi to nastavení, že úplně ze všech. Možná jsou situace, ve kterých by se z každého stal třeba i vrah, ale tyto situace určitě nepotkají ani za války úplně všechny lidi.
Zezačátku jsem musela knížku dávkovat, později už čtenář asi taky otupí, ale můj hněv se obrátil spíš vůči autorovi, než vůči "zlým" postavám knihy.
Kniha je hodně kontroverzní a sama z ní mám rozporuplné pocity, v podstatě bych ji spíš nedoporučila než doporučila, i když se mi zdá zase poměrně kvalitní.
Oproti jiným, byť i depresivním knihám, jsem se neponořila do knihy, ale raději zůstala jen jako pozorovatel z dálky. Možná pud sebezáchovy? Víc jsem přemýšlela nad pohnutkami spisovatele k psaní takových věcí, než nad samotným dějem. A v této souvislosti mě vůbec nepřekvapuje, že autor ukončil svůj život vlastní rukou.

Gracian1964
předevčírem

Dávam plný počet. Príbeh malého pravdepodobne židovského chlapca, ponechaného napospas ľudskej zlobe, tuposti a zabednenosti, počas druhej vojny v Poľsku. Po prečítaní predchádzajúcich komentárov som sa pripravil na drsnú a perverznú jazdu, ale nebolo to zas až také drsné, ako som čakal. V žiadnom prípade však nešlo o prechádzku ružovým sadom.

svjatoslav2814
09. února

Kniha, ktera se da zaradit mezi sci-fi, popisuje neco co se nestalo, krasne je o teto knize napsano v knize Prumysl holokaustu kde autor Finkelstein žid popisuje jak je nekdy holokaust zneuzivan a uvadi tuto knihu jako jednu z ukazek vymyslu.

Kortez
01. února

Původně jsem myslel že knihu nedočtu. Po pár dnech jsem se ale vrátil a dobelhal se až k doslovu, který mi pomohl se zorientovat v pohledu na knihu.
Pro mne až příliš brutality, násilí a úchylností, stejně jako zaostalých tmářských vesničanů. Nic pro mne. Dokonce jsem nějak emocionálně nepřilnul ani k hlavní postavě. Bylo to vše hnusné, ale bylo mě to fuk. Proto tak nízké hodnocení.

Yorika
31. ledna

Surová kniha plná krve, násilí, znásilňování a kontroverze.
Úzkoprsí, omezení vesničané, schopní vidět jen na špičku svého nosu.Ta kniha je tak šíleným způsobem negativní, až mi její četba přivodila téměř depresi a pocit zatracení pro celé zkažené lidstvo.

Jeanie
31. ledna

Brutální výjev ze života malého chlapce, který se z většiny potýká jen s tupostí a surovostí od ostatních lidí. Příběh se odehrává za 2. světové války většinou na venkově, kde obyvatelé mají jiný (pro nás omezenější) pohled na svět a každý se snaží přežít i za cenu cizího života. Kniha svými popisy surových znásilňování, krvavých vyvražďování či jiných brutálních činů vyvolala vlnu nevole, jak sám píše autor v doslovu knihy. Podle mě nesmíme za žádnou cenu zavírat oči před naší minulostí, ať je sebevíc hnusná a odpuzující, jen tak se můžeme poučit z chyb našich předků a stejné chyby už nedělat.... Ano, v tomhle jsem hodně naivní, ale věřím, že takovéhle knihy mají stejný dopad na valnou většinu z nás. Amen :-)

miretti
29. ledna

Knihu jsem nedočetla, nedovedu tedy objektivně hodnotit. Nepochybně je to kniha, která vyvolává debaty . Velice čtivě napsáno, krásný literární styl, to rozhodně nezpochybňuji, ale jinak, ač mám načteno docela dost silných témat, tohle bylo na mě prostě moc. Moc násilí, perverzností - není pochyb že i takové věci se dějí, ale nemám chuť o nich číst v takových detailech. A že se někdo pustí do filmového zpracování, to je pro mě naprosté šílenství ...

Jittka
22. ledna

Tak si říkám, co je člověk - dítě schopen zvládnout prožít - přežít .... ? Na filmové zpracování jsem zvědavá, myslím, že pan Marhoul, udělá knize čest, že se smysl neztratí.

fablen
16. ledna

Kniha, která mě hodně vzala, hodně dala a nikdy nebudu litovat, že jsem ji četla. Jsem nadšená :)

kahuda01
18.12.2018

Těžká četba o těžké době, myslel jsem, že mě nic nerozhází, ale stejně mě nakonec kniha dostala... Hodnotit nebudu, myslím, že by to nebylo objektivní. Nabarvené ptáče se nedá zaškatulkovat.
P.S.: Na film do kina nepůjdu.

thorir
09.12.2018

„Možná se ze světa brzy stane jedna velká spalovna lidí“.

Útlá knížečka, o to zásadnější. Dojem, který zanechá je nepopsatelný, slabší jedinci snad aby raději knihu odložili. Vidím zde dvě roviny, vlastně tři. První je přímočarý příběh malého odlišného chlapce v průběhu druhé světové války, jeho boj o přežití, každodenní zápas s předsudky okolí. Naturalistické popisy situací, do kterých se dostává, jsou víc než výmluvné. Svět je krutý, hnusný, zlý. Životu dominuje násilí, mučení, hrůza a zase mučení, týrání, psychické a fyzické. Šílenství, ale zároveň v podstatě náboženské vytržení („desetitisíce odpustků nashromážděných v nebi, určitě si tam toho někdo už musel všimnout!!“). Čtení je čirá deprese, naivní pohled dítěte v kontrastu se syrovou hrůzou. A když už čtenář nabude dojmu, že nadešla chvíle bezpečí a klidu, nečekaně, během několika málo vět je znovu vržen do hurikánu násilí, syrovosti, krutosti, často vůči protagonistovi.

Druhá rovina, kterou vidím, je skrytá. Kam až je člověk schopen zajít při absenci práva a autority? Kde je hranice lidské krutosti? Právo a civilizace, myšleno instituce, tedy jedna forma násilí jako hráz proti nekontrolovanému násilí. Nebo právě naprostá absence násilí (práva) a tímto uvolněná cesta jakýmkoliv krutostem (násilí)? Zde opět platí, že „člověk je lidský pouze v lidských podmínkách“ (Gustaw Herling-Grudzinski). A kam do toho zapadá kolektivní ideologie? Bez ohledu na –ismus, popř. to zda je ideologie teistická nebo ateistická. Lze srovnat v proměně chlapce v závěru knihy. Proměna nevinnosti ve zlobu, Bůh zemře, aby ho nahradil jiný bůh = Stalin a Marxismus. Za povšimnutí stojí též úvahy o kolotoči páchání zla a stupňujících se „odměnách“, jednoduše vyjádřeno větou „Stěží jsem si dovedl představit odměnu, jakou by si zasloužil člověk, kterému se podařilo vštípit všem světlovlasým a modrookým lidem trvalou nenávist ke všem ostatním lidem snědé pleti“.

Třetí rovina je pak čistě faktická. Zážitky korelují s poznatky historiků o silné prevalenci antisemitismu mezi běžnou neněmeckou populací (vesničani, plní strachu, pověrčivosti, víry v nadpřirozeno) tehdejší Evropy. Autor to vyjádřil víc než jasně větou „Konečně Bůh Židy potrestal za to, že ukřižovali Ježíše a jako prostředníky si vybral Němce“. Doporučuji výbornou knihu Černá zem od T. Snydera, kde se tomuto autor věnuje detailněji vč. historických zdrojů, vč. úvah proč právě židovské populace v tehdejší východní Evropě zaplatili tak strašlivou cenu.

AlTyxAy
05.12.2018

Podobnost s Euchridem veliká, myšlenkový kapitál taky.

LaCucaracha
28.11.2018odpad!

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale kdo se vyžívá v násilí, mučení a perverznostech, není normální. Jediné pozitivní je, že všechny ty hnusárny nerealizuje, ale jen o nich píše/filmuje. Můžu psát o násilí, ale jakmile se v tom začnu vyžívat a rochnit a hrabat se v detailech, asi bych měl vyhledat psychiatra. Zajímavé, kolik čtenářů je ochotno to číst a ještě dávat plný počet. Ono je pěkné zaobalit vysvětlení do klišé typu "taková je válka", "tak krutí jsou ve skutečnosti někteří lidé" a "jsou to autentické pravdivé zážitky" - přičemž o tom posledním bych pochybovala, na to je těch zrůdností přece jen příliš. Ale pravda bude spíš taková, že dotyční jsou násilím vlastně fascinováni a přitahuje je. Proto ta častá vyjádření: knihu jsem odložil, ale nedalo mi to a zase jsem se k ní vrátil. Co mu nedalo? Jak to dopadne? To přece každý ví. Kdepak, nutkání číst dál spočívá jen v té skrývané touze po popisovaném násilí. Jenže kdo by si to přiznal, že. Vskutku, plno lidí je ve svém nitru zvrácených, jak tu mnozí recenzenti zmiňují. Ostatní s první hnusárnou knížku zahodí.

Janadvorackova
24.11.2018

Brutální čtivo o osudu malého chlapce poslaného za války na venkov pomezí Východního Polska a Ukrajiny.
Kluk potká více méně jen barbary. Bijí ho a nejrůznějším způsobem fyzicky trestají za kde co. On vždy uteče, aby potkal další podobné.

Vylíčené příběhy se ale stejně liší. Někteří jeho "pěstouni" jsou jen hloupí, pověrčiví a lstiví. Jiní ale zajdou do krajnosti mučení.
Hrdina je též svědkem nejednoho syrově popsaného znásilnění, nebo vraždy. Styl vyprávění a jazyk příběhu jsou ale výborné. Popisují události prostě věcně - tak, jak to v životě chodí a chodit bude. Válka je zde jen takový vzdálený strašák, v chlapcově okolí ji připomínají spíš bitky místních a partizánů, různých skupin vyvrhelů a násilí mezi jednotlivci.

Slabším povahám nedoporučuji, já jsem ovšem za takové příběhy ráda. Na nic si nehrají a vyprávějí o podstatě života, jaký je.

Alex_Jura
30.10.2018

Mít děti, tuhle knížku jim nedovolím číst, dokud jim nebude aspoň dvacet. A to myslím v dobrém - některé obrazy po přečtení ani po letech nedostanete z hlavy. Výborně zachycený proces drsného zrání malého kluka vytrženého z přirozeného prostředí a donuceného bojovat o holý život v podmínkách, které si nikdo asi ani v nejmenším nedovedeme představit. Troufám si tvrdit, že po přečtení tohohle díla vám všechny ty popisy brutalit, smrtí a násilí v beletrii budou připadat jaksi... prázdné. Protože jsou více méně vycucané z prstu. Tohle je něčím jiné. I když to samozřejmě nelze považovat za dokument, jako svědectví je román víc než výmluvný. Zvláště pak, přihlédneme-li k tomu, že autor později, v dospělosti, v americkém exilu spáchal sebevraždu...

Majkrofon
29.10.2018

Tak ako pri Merleho Smrt je mým řemeslem tak aj pri tejto knihe budete cítiť, že sa vám kniha veľmi páči, ale nebudete vedieť prečo. Je tam veľa zla, násilia a nepravosti a vy budete stále viac a viac tužiť potom aby sa z toho hlavný hrdina dostal živý a zdravý a bude vás to nútiť čítať stále ďalej a ďalej.

jendoslav
22.09.2018

Hlavní postava každého správného románu má projít životním vývojem, v Nabarveném ptáčeti se to daří nadmíru. Malý hrdina se na 250 stranách díky drsnému drilu polského venkova prolezlého během druhé světové války surovým násilím, pověrčivostí, rasismem a nevázaným sexem (ano, včetně rodiny a zvířat) změní z naivního klučiny v citově prázdného mladého komunistu, který ztratil během několikaletého odloučení jakýkoliv vztah k rodičům. Velice drsné čtení, občas na hranici uvěřitelnosti, ale kdo jsem já, abych soudil, co mohl zažít malý cikán (nebo žid?) během exilu mezi negramotnými vidláky z východu?

alibaba72
16.09.2018

Knihu mně doporučila jedna kolegyně s tím, že je ale "hodně drsná". Ano je drsná, ale ti co čtou thrillery, pro ně bude kniha jemné čtivo. V každém případě je kniha neuvěřitelně silná a každý by si ji měl přečíst.

RyxiraAmyGinger
11.09.2018

Četlo se mi to docela dobře. Některé pasáže byly, pravda, hodně brutální/nechutné, ale nějak zásadně mě nepoznamenaly. Nemyslím si, že je autor sadista nebo něco takového. Prostě se snaží vyrovnat s hrůzami druhé světové války po svém. Ani si nemyslím, že mi kniha utkví v paměti déle než pár dní...

Knihomura
01.09.2018

Pěkně drsné. To jsem tedy zvědavá na film.

-Pečivo-
15.08.2018

Považuji se za celkem otrlého čtenáře. Knihy jsem četl ve velkém vedru, v mrazech, na záchodě, kterej nesplachoval, v leže na boku, před sexem i tři minuty později, četl jsem o hovnech, znásilnění, potratech i zoofilii, narval jsem do sebe 10 vodek a snažil se číst si, zatímco jsem koukal, jak jde Libor čůrat do terče na šipky, vykadil sem se ve tři ráno u budky na Vypichu a tak dále pana krále. Dobře, u kadění na Vypichu sem si nečetl.

Tim chci říct, že mne je tak nic nepřekvapí. Očekávání před touto knihou bylo veliké. Doufal jsem ve Velký sešit kříženej s Laskavýma bohynema a místo toho se mi dostalo jen jejich velmi slušné dítě z katolické školy. Kosinsky se snaží - popisuje hrůzy druhý světové z pohledu malého cikáněte, který rodiče v 39 pošlou schovat, což se ale moc nepovede a tak se malej hrdina potlouká Polskem a snaží se přežít.

Kosinsky naturalisticky popisuje zapalování veverek, vydloubavaní očí lžíci, sex selky s kozlem a další polské vesnické kratochvíle, ale nějak se to všechno pořád opakuje a slejvá do jedný kejdy, která skončila tak jak začala.

Bonusový body za chlapečka v sirotčinci, kterej měl přezdívku Tank. A další za větu: “Hlavou mi létaly myšlenky jak vyděšená kuřata.” Celkem 7/10

PabloFuentes
07.08.2018

Celkově na mě celé dílo působilo přehnaným dojmem. To, že by se vše stalo jednomu chlapci. Některé příběhy vesničanů mi přišli zajímavé, ale ve výsledku se to docela opakovalo. Daleko zajímavější mi ovšem přišlo v závěru knihy vyjádření autora k rozruchu, který jeho kniha vyvolala.

ttommikk
27.07.2018

Takových Kosinských víc. Připomínají totiž všem Slušným lidem, že soulož s kozlem je taky literatura!

Magriva
25.07.2018

Knihu jsem protrpěla, nepochopila jsem řetězení neuvěřitelných příhod malého chlapce. Přišlo mi to spíš jako řetězení těch nejneobvyklejších a perverzních situací.

knihovniceVS
21.07.2018

Nedala jsem... ve čtvrtině knihy jsem to prostě vzdala.. Nevadí mi ani tak brutalita člověka k člověku, ale s radostí popisované týrání zvířat mě extrémně znechutilo. Na děj knihy jsem připravená byla, ale zapálená veverka, uklovaní ptáci, vydloubané oči... Chápu, co chtěl autor říci, ale nemusím být u všeho.

Ivetaaa
09.07.2018

Celkem drsná. Chvílema jsem myslela že jí odložím... né že by se mi nelíbila, nelíbilo se mi jak lidi dokážou být zlý a občas jsem nevěřila vlastním očím co se tam píše :D

MikeDV3
08.07.2018

Knih z tématem 2. Světové války jsem zatím moc nepřečetl a dá se říct, že je to pro mě ještě dost neprobádaná půda, ale musím říct, že se Nabarvené ptáče řadí k jedné z nejemotivnějších a podle mého názoru i nejdůležitějších knih, které jsem za svůj život přečetl. Myslím si, že by si ji měl přečíst úplně každý, protože to umožní člověku dívat se na svět trochu jinýma očima a uvědomit si to, že kdysi tu byly mnohem horší věci než ty, kterým musíme čelit dnes.

Kdyžtak více v recenzi: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/co-vse-si-musi-vytrpet-jeden-maly-chlapec-10286

ErikaJ
06.07.2018

Nabarvené ptáče - pro mě nejhorší čtení.Snesu hodně, ale tolik brutality bylo i na mě moc. Poprvé mi bylo při čtení opravdu špatně. Knížku jsem neustále odkládala (po 9.kapitole jsem málem vzdala) a zase se k ní po chvíli vracela s tím, že jsem se nemohla dočkat, až budu u konce a už nikdy ji do ruky nevezmu. Šílená doba ve válečném Polsku. Samotná kniha napsána určitě výborně, poutavě, to nepopírám, ale vzhledem k opravdu podrobnému popisování mučení, znásilňování,zabíjení, vhodná pouze pro otrlejší povahy.

Evaho73
29.06.2018

Ľudská krutosť, brutalita, úchylnosť, morbídnosť, zaostalosť a primitívnosť so zneužitím kulisy druhej sv. vojny popísaná v tejto knihe na mňa zapôsobila dosť neuveriteľným dojmom.
Nemôžem si pomôcť, ale po prečítaní knihy som nadobudla pocit, že autor trpí okrem pedofilie aj inými hlavne sexuálnými úchylkami...
Kniha bola napísaná z pohľadu malého chlapca, ale nejako mi k nemu nepasovalo jeho myslenie a schopnosť vnímania sveta, ktoré určite nebolo na úrovni zmýšľania osem, deväť, desať alebo jedenásťročného chlapca.
Toto ešte viac vo mne utvrdilo pocit o určitej úchylnosti autora, kt.
pozadie druhej sv. vojny s okrajovým riešením rasistickej otázky využil iba ako manipulatívnu kulisu .
Prečítala som veľa kníh o krutosti a dôsledkoch vojny, ale nech boli akokoľvek naturalistické, zatiaľ ani  jedna nezanechala vo mne podobný pocit ako táto.
Záver: za mňa jedna nechutná a ťažko uveriteľna kniha.

petrarka72
17.06.2018

Jsou situace, v nichž se měníme ve zvířata... Putování malého kluka polskou válečnou krajinou. Krutost stokrát jinak. Smrt stokrát jinak. A katarze v nedohlednu...