OldřichHanton komentáře u knih
Toto vydání obsahuje dvě klasická díla opatřená novým překladem.
První kniha Klenot sedmi hvězd od Brama Stokera, známým hlavně jako autor Draculy, mě bohužel vůbec nebavila. Chápu, že se jedná o klasiku, která ovlivnila svůj žánr, ale tajemná egyptská mumie už dnes asi nikoho nevystraší, zvlášť když je celý, jinak vcelku jednoduchý, příběh zabalený do nekonečných popisných pasáží.
Podstatně kratší román Carmilla mě naštěstí už zaujal o dost více. Klasický upírský příběh okořeněný, na svou dobu velmi odvážným, lesbickým milostným příběhem zdaleka tolik nezestárl. I díky tomu na jeho motivy vzniklo množství filmů, komiksů a seriál.
Určitě nelituji, že jsem se do této knihy pustil. I když kvůli ní podobná díla asi vyhledávat nezačnu, rozšířil jsem si obzory a viděl, jak hororový žánr začínal.
Stejně jako Architektura štěstí je i Umění cestovat souborem několika provázaných esejů. Tentokrát nám každou kapitolou dělá průvodce nějaký malíř či literát, jehož dílo Botton cituje a rozvíjí na něm různé otázky spojené s cestováním. Kniha je plná velmi zajímavých myšlenek a rozhodně mě obohatila, přesto se mi nad ní i občas zavíraly oči. Nevím jestli je to tím, že některé jednoduché myšlenky jsou rozebírány zbytečně důkladně, nebo jen tím, že toto téma mi není zas tak blízké.
Nadčasová detektivní klasika, která hezky přibližuje, trochu idealizovanou, starou Čínu. Knížka mě bavila, jenom jsem se v tom množství postav trošku ztrácel . Nevím, jestli je to tím, že soudce vždy řeší hned tři případy naráz, exotickými jmény, nebo jen mojí nepozorností, ale u dalšího dílu si určitě dám záložku u počátečního rejstříku.
Trochu netradiční, ale velmi zajímavé memoáry. Knížka je rozdělená na kratičké kapitolky, z nichž každá je většinou i uzavřenou historkou. Pan Barta je velmi dobrý vypravěč, u některých jeho anekdot jsem se i nahlas zasmál. Je úžasné co všechno zažil a s kým vším se v životě potkal.
Dívku ve vlaku hodně srovnávali se Zmizelou a není to úplně od věci. V obou knihách se řeší v podstatě stejná témata, i když Dívka ve vlaku se na ně dívá z úplně jiného pohledu. Bohužel příběh Dívky je mnohem méně zajímavý.Detektivní zápletku nebylo moc těžké brzo rozluštit a, na rozdíl od Zmizelé, chybí i nějaká výraznější pointa na závěr. Kniha je v kategorii "literatura pro ženy" a je to na ní dost znát, Já bohužel nejsem úplně cílová skupina.
Nejedná se o detektivku, ale spíš o historický thriller. Vraha znáte už od začátku. Děj se odehrává v Londýně roku 1665, kde zrovna zuří mor. Přestože v knížce nejsou faktografické chyby a některé scény jsou docela brutální, děj není příliš realistický. Celé to je trošku "přitažené za vlasy", i když samozřejmě nesmí chybět ani romantická dějová linka. Někomu se to určitě bude líbit, ale mě to moc nebavilo.