myka komentáře u knih

V době, kdy kniha vyšla, mě zaujala, ovšem do ruky se mi nedostala. Vzpomněla jsem si na ni až o pár let později, když jsem viděla v kinech plakáty s jejím titulem. Přes velkou kritiku filmu jsem byla rozhodnuta ji přečíst, už jen z toho principu, že jsem to roky zpátky měla v plánu.

Jak velké bylo mé zklamání... "kniha je mnohem lepší než film", říkali. Po pravdě jsem při čtení knihy zažívala pocity trapnosti mnohem častěji, než při sledování filmu. (Ten jsem viděla dříve a myslela jsem, že si režisér vymýšlí. Tak hrozné to přeci nemůže být...). Ne, je to horší. Nejenže autorka postrádá smysl pro psané slovo, ono to místy ani nedávalo pořádně smysl...

Myslím, že věnovat této knize další slova je stejným mrháním času, jako ji číst.

4 26.10.2013

Knihu jsem dostala jako dárek, sama bych si ji nepořídila a přečetla jsem ji spíše z nutnosti, jelikož žádná jiná v tu chvíli nebyla po ruce, velmi se mi však zalíbila. Obdivuji otevřenost autorky při líčení situací. Kniha poukazuje na to, jak jednoduchý a nevinný je začátek toho všeho a jak nesmírně těžce se vrací zpět - že vás ovládá vnitřní hlas, který to nedovolí, ačkoliv si uvědomujete chybu, ale zároveň není nemožné se uzdravit máte-li podporu a sílu.

17.05.2013

Před lety jsem narazila na Zajatce snů, název i popis knihy mě velmi zaujal. O něco později jsem ji dostala, avšak nenaplnila mé očekávání. Možná, že kdybych znala autorku a její tvorbu, můj zájem o knihu by rapidně klesl a čas bych strávila jiným čtením, jsem však ráda, že se mi dostala do rukou.

Kniha je směsicí detektivky, idealistické romance, erotiky a zajímavostí o lucidním snění, více či méně založených na pravdě. Chybí jisté napětí, které autorka zabijí přílišným vysvětlováním, mnohdy velmi dopředu. I přesto je kniha dost čtivá a překvapila mne rychlost, s jakou jsem ji zdolala.

2 30.04.2013

Joanne jsem obdivovala pro příběh, který dokázala vymyslet, dlouhý a přeci s tak promyšleným dějem. I když mě občas vytáčelo to, jaké neuvěřitelné náhody se dějí Harrymu v různých situacích ... po přečtení jejího životopisu jsem však pochopila proč tomu tak je. Nacházela jsem pak mnoho drobností, které v knihách odrážely její životní strasti a naopak náplasti na duši, malé a téměř neviditelné.

U životopisů většina čtenářů nepřihlíží k tomu, jak je kniha napsána, zůstává v nich pouze dojem z osoby, o které je napsán. Nemyslím, že by se dalo při psaní takového díla mnoho zkazit. Jak už jsem zmínila, ve většině se nehodnotí kniha, ale osobnost, proto za mě hodnocení chybí.

Na Cesty snů jsem narazila čirou náhodou v knihovně, zaujal mne název a především to, že je od českých autorů. Ti mimo jiné prokázali neuvěřitelný talent při vymýšlení nejrůznějších názvů a jmen, které povětšinou začínají na A, což mě někdy dost mátlo. Kniha se mi četla dobře a oblíbila jsem si postavu Brubse, jenž mě dokázal i pobavit svým "ajta krajta".

Celá kniha má svůj zvláštní osobitý nádech, neochuzený o výroky a pointy, které většinou s překladem z jiných jazyků zanikají.

1 24.04.2013

Digitální pevnost je druhá kniha Dana Browna, jež se mi dostala do ruky. Četla se mi dobře a bývala by byla snad i velmi dobrá, kdybych ji četla jako první. V Brownových knihách je stále stejný kolotoč spádu děje, dost negativně ovlivňující čtení dalších jeho děl, nehledě na některé momenty, které jsou jednoduše k neuvěření, nelogické a často absurdní.

Možná ale právě to, že jsem Digitální pevnost četla až jako druhou, zajistilo této knize dost vysoké hodnocení. Linie děje byla samozřejmě průhledná a velmi brzo jsem si vydedukovala závěr. Autor mě ke konci však dokázal dokonale zmást a můj názor na konec poněkud znejistěl, až jsem byla ráda, že to dopadlo podle mých prvotních dohadů.

1 24.04.2013

Výborná kniha, ač jsem ze začátku měla trochu problém udržet pozornost. Popis prostředí káznice mě z nějakého důvodu neustále navracel k názoru, že jej popsal mírněji, než jaká byla skutečnost, ale možná, že si chtěl zapamatovat právě ty světlejší stránky... na to poukazují pasáže o Vánocích a divadle, trvající bezmála chvilku, jejichž vypravováním zabral mnoho místa.

Unikátní je vylíčení povah, bavilo mě ze všeho nejvíce - jeho zkoumavý pohled na vše kol a pochopení s odstupem času. Celý "zápisek" je napsán právě formou deníku, tedy s neustálým opakováním některých pasáží, což mi ze začátku trochu vadilo, ale nakonec jsem si právě tuto formu psaní zamilovala pro její vtažení do děje a především mi osvěžovala paměť při tom nezměrném kvantu jmen.

Trochu mě odrazovaly rozhovory mezi trestanci, ale knihu příjemně oživily. Je plná velmi pozoruhodných poznatků k zamyšlení a zřejmě i skrytých významů, které se mi snad podaří všechny objevit s dalším přečtením , k čemuž se do budoucna rozhodně chystám.

24.04.2013

Kniha je napsána srozumitelnou formou i pro neodborníka a přitom si svou odbornost zachovává. Nepříliš dlouhá, stručná a výstižná pro získání si základního povědomí v psychologii.

2 06.02.2013