milan3144
komentáře u knih
Nebýt jezevčíka...
Christianna Brand
V celku hodně dobré. Sázka na pachatele mi, jako takřka vždy nevyšla, a odhalení tedy bylo překvapující. Nicméně chyběla mi tam ona tajemnost motivu a rafinovanost. Ovšem to nesnížilo mé hodnocení na tolik, abych tuto detektivku nechválil.
Čtyři oddechové hvězdy.
Pomsta v pralese
Vladimír Šustr
Pokud bych se zaměřil pouze na logičnost jednání všech zúčastněných, tak by to tato knížka na tři hvězdy nedotáhla. Tohle je prostě taková ta rodokapsová záležitost, kdy je důležitý souboj dobra a zla, čestnosti a podlosti a dalších antagonismů, kdy čtenář nesmí příliš hloubat nad důvody jednání aktérů, protože by došel k názoru, proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě a kdy zase naopak, složité věci se řeší naprosto bez zádrhele. To platí nejen o postavách, ale i o samotném ději.
Máto spád a je to dobrodružné, tím si to u mě vysloužilo tři hvězdy.
Poslední pocta
Viktor Astafjev (p)
Jak už píše přede mnou Dudu, v knize je popisována část autorova dětství ve vesničce na břehu Jeniseje. Humor rozhodně nechybí a způsob vyprávění mi navozoval pocit, který jsem zažíval při čtení, nebo poslechu Svěrákova Po strništi bos či Procházkova Ať žije republika. Prostě onen pohled dětských očí a rozumu, pro který je každý nový den plný nádherných a dobrodružných zážitků. Je to něco, co jsem už dávno ztratil a u těchto knih jsem si to s nostalgií připomněl a znovu navodil.
Druhá část knihy nás společně s autorem zavede daleko dolů po Jeniseji, do Igarky. Dětství, co se týče let stále sice pokračuje, ale jeho život se změní často o boj o samotné přežití. Humor se naprosto vytrácí a s ním i ona dětská poetika. Odtud poputujeme ještě na několik míst, včetně bojiště II. světové války a několikrát se nakrátko vrátíme do Ovsjanky. Rozhodně je tato část také zajímavá, ale jak jsem byl první částí, dá se říci až okouzlen, tak v této už tomu tak není. Autor se často pouští s opravdu značnou rozvláčností, do odboček a skoků v ději, místech a času a tak to z mého pohledu notně ubralo na čtivosti a plynulosti. Poetika je zastoupena, při návratech do Ovsjanky, popisem přírody a srovnávání s tím, jak to bylo tenkrát, když zde byl ještě jako dítě. Vše opět náležitě zpomaleno. Jak jsem byl pětihvězdně nadšen z první části, tak tuto druhou bych hodnotil za tři.
Celkově jde o velmi otevřenou a syrovou zpověď o životě lidí, pro nás v tak vzdálené části světa, jako je řeka Jenisej. Ačkoliv je na deskách hvězda a děj se odehrává ve 30. a 40. letech, není zde ani stopy po nějaké ideologii, která má čtenáře přesvědčit, jak to už tenkrát bylo všechno skvělé a pokrokové. Životní podmínky, příbuzenské vztahy a chování obyvatel, jsou zde popisovány až s překvapivou otevřeností a drsností.
Po zprůměrování čtyři velmi zajímavé hvězdy.
C.k. dezertéři
Kazimierz Sejda
Problém této knihy je v tom, že se nabízí, ať už díky anotaci, nebo prostě spontánně, to srovnání se Švejkem. Sám jsem se tomu nevyhnul a právě v onom srovnávání to knize dost ubližuje. Švejkovi jsem dal čtyři hvězdy a tak abych dodržel nějakou odstupňovanost, dávám tomuto příběhu tři, byť neznat Haškova hrdinu, dám nejspíš čtyři.
Prostě za tři hvězdy, které k těm čtyřem nemají vůbec daleko.
Legenda o řece
Anatolij Vasiljevič Kuzněcov
Možná až překvapivě to nebylo vůbec špatné. Ano, je to budovatelský román, ale nechybí mu i značná míra realističnosti.
Čtyři hvězdy.
Bajkal - Sibiřská výzva
Petr Hanzlík
Drsné prostředí v zimních měsících u nejobjemnějšího sladkovodního jezera, u tajemstvím opředeného a úžasně čistého Bajkalu. Zkouška českého plemena psů a svým způsobem i lidské odolnosti. V knize se prolínají dvě návštěvy, zimní a letní a to na mě působilo trochu zmatečně. Jednu chvíli popisuje autor třiceti stupňové mrazy a v další kapitole se jdou s koňmi vykoupat do Bajkalu. Jinak i zajímavý pohled na fungování, nebo spíš lépe řečeno nefungování Sovětského svazu v dobách jeho blížícího se zániku, kdy věci co do té doby měli nějakou špatnou, ale přeci jen úroveň a pro obyčejné lidi i jistotu, se naprosto hroutí a nechávají je tak ve většině případů bezbranné bezradné a naprosto nepřipravené, pro nově rodící se dobu.
Zajímavé je i srovnání proměn a vývoje, při autorových cestách do Sovětského svazu potažmo Ruska, zachycených postupně v knihách Sibiřským trailem, Bajkal a Kolyma.
Čtyři zajímavé hvězdy.
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Ignát Herrmann
Mám rád tyhle knihy, kde čas tak nějak jakoby byl pomalejší a vzdálenosti větší, tudíž cesta do míst vzdálených řádově v desítkách kilometrů, byl zážitkem o kterém se dalo vyprávět nezúčastněným několik poutavých večerů. Jistě, doba v mých představách jistě zidealizovaná, ale řekněte sami, co nás může v dnešní době, technický technologických a informačních vymožeností, zaplavující a obklopující nás v nepřetržitém proudu, co nás dokáže opravdu překvapit, ve smyslu objevování neznáma a prožívání dobrodružství. Tehdy bylo toto všechno mnohem dostupnější a ten kdo procestoval několik států se stal pro místní takovým "malým Holubem".
Jinak mi autorovo podání osudů rodiny Kondelíků se smolařem Vejvarou, který co naplánuje, tak se změní, bez jeho zavinění v pohromu, je velmi sympatické a několikrát mě rozesmálo i nahlas. Pokud se mi dostane do rukou pokračování, tak si ho s chutí rovněž přečtu.
Pět humorných hvězd.
Konfliktní společenství
Jan Křen
No, nebylo to zrovna nejlehčí čtení. K tomu, abych zde mohl napsat, že mě kniha nějakým způsobem obohatila, osvětlila část historického období a rozšířila povědomí a snad i obzor, jsem se jejím textem musel doslova prosoustředit a místy i dost násilím. Jelikož ale mám v tomto směru sebekázně značné mezery, jsem si vědom toho, že potenciál informací a souvislostí, předkládaných v této knize, se mi podařilo vytěžit se značnou nedokonalostí. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi a nakonec se přiklonil k vyššímu hodnocení. Čtyři hvězdy.
Faust umírá dvakrát
Roman Ráž
Počáteční rozpaky, až dalo by se napsat, nechuť pokračovat v četbě, se postupně rozplynuly s přechodem času vyprávění v knize z přítomnosti do minulost a postupným se propracováváním, a tím i osvětlování toho podivného začátku, zpět do přítomnosti. Rozhodně to je zcela jiný Ráž, než kterého jsem doposud četl. Čekal jsem nějakou humornou linii a to naprosto marně. Ale zklamaný nejsem. Dávám čtyři hvězdy.
Spravedlivá pistole
Jaroslav Velinský
Způsob psaní, ten specifický humor, to je to, co mě na knihách tohoto autora baví a v čem si s Otou Finkem, nebo jako zde, s Augustinem Velikým a jeho přáteli, velice rozumím. Dávám pět hvězd, ale popravdě, slabší mi připadal závěr. Ono, pro každou detektivku, velké finále, kdy se dozvíme proč, jak a kým byl zločin spáchán. Zdálo se mi to prostě drobet přitažené za vlasy a překombinované, a to i z pohledu deduktivního pátrání tohoto velikého detektiva Velikého. Přesto pět hvězd.
Velká hra
Jurij Petrovyč Dold-Mychajlyk
Pokud mám vedle sebe položit Příběhy kapitána Klosse v knihách S nasazením života a Velkou hru, tak mi právě tato kniha připadá lepší, poutavější a děj je mnohem celistvější a propojenější. Jinak si myslím, že vše podstatné je již zaznamenáno v předchozích komentářích.
Pět zasloužených hvězd.
Bill dobyvatel
Pelham Grenville Wodehouse
V podstatě jsou všechny knihy, co jsem zatím přečetl od tohoto autora, na jedno brdo. Ale to brdo je velmi zábavné a ztřeštěné, plné omylů a nečekaných náhod, které ony omyly opět napravují a nebo naopak ještě více zašmodrchávají.
Čtyři hvězdy.
Blázny živí Bůh
František Kožík
Dá se říct, že jsme, já a tato kniha, spolu po celou dobu nenavázali žádný hlubší vztah a tak to dopadlo, jak to dopadlo: ani jeden z nás z toho druhého nejsme nadšený. Až po stránku 30 jsem četl poctivě, tak jako velkou většinu knih. Jenž po ní jsem začal přeskakovat, ve snaze najít konečně nějaké místo, které mě čapne, nejprve sem tam větu, pak sem tam pasáž a nakonec celé strany a dokonce i dvě kapitoly. Kniha jistě zase není nadšená z mé netrpělivosti, která vedla k tomu, že mi děj mohla předložit, díky mému přeskakování, jen velice povrchně.
Inu co na plat, nepřilnuli jsme k sobě.
Dvě hvězdy.
Vážení přátelé, ano
Ladislav Pecháček
Rozborka a sborka vlastní osoby a potažmo i okolního světa, kdy hlavními nástroji k jejímu provedení jsou sarkasmus, ironie a satira. Tento druh vyprávění mě velmi baví a ačkoliv jsem se několikrát smál i nahlas, kniha přináší i podněty k zamyšlení a to především ve věcech stárnutí a naplnění života.
Pěkných pět hvězd.
Limes inferior
Janusz Andrzej Zajdel
...a pokračování? Není? No to je teda pěkné! Hned od počátku ve mě kniha vyvolala, a pak dále udržovala, vysoký stupeň zvědavosti s jistou dávkou napětí o dalším pokračování děje. I když je kniha psaná v době, kdy o mobilech nebylo ani potuchy, a to ani moc ve sci-fi, a tudíž je po té technologické stránce ztvárnění budoucnosti možný lehký shovívavý úsměv, má přesto onen klíč, který je důležitou součástí příběhu, svého skutečně realizovaného, zdatného následovníka v současných smartfonech.
Pět hvězd a probuzený zájem i o další dvě knihy od tohoto autora, které u nás vyšly.
České země v éře první republiky (1918 - 1938) III.: O přežití a o život (1936-1938)
Zdeněk Kárník
Jen mohu odkázat na mé (a nejen mé) předchozí kladné komentáře k prvnímu a druhému dílu. Snad jen ještě dodám, že se celá tato trilogie stala základním kamenem k mému, alespoň částečnému, pochopení a osvětlení vzniku, trvání a i zániku první republiky, v širokých souvislostech a aspektech celého spektra kritérií. Zároveň je objasňujícím pramenem pro pochopení dalšího, zde již nepopisovaného, vývoje.
Pět hvězd s hlubokou poklonou a respektem k autorovi a tomuto dílu.
Inspektor French a tragédie ve Starvelu
Freeman Wills Crofts
Tak musím říct, že tento v tomto případě jsem měl jasno už někde kolem jedné třetiny knihy. V podstatě se vyšetřování teprve pomaličku rozbíhalo a já už, díky své brilantní dedukci, věděl kdo je vrah a zhruba jak to provedl. Tento nepochybný úspěch a zároveň důkaz o mých skvělých kombinačních schopnostech jsem se snažil a stále ještě snažím, přenést do skutečného pátrání, ohledně rafinovaného pachatele mnohem zapeklitějšího případu než je tento a to zmizení jedné mojí ponožky. Nebudu zabíhat do podrobností, jen rámcově nastíním, že do pračky šly bezpochyby v páru, ale vyndala se jen jedna... Těžký případ o proti kterému je nějaká ta vražda jen slabý odvar se složitostí doplňovačky v Mateřídoušce. Ale abych se vrátil zpět ke knize. Kde jsem to skončil...aha...skvělý detektiv jsem...pravda, trochu mi ten pocit kalí fakt, že tím vrahem byl nakonec někdo jiný, ale to už je jen detail.
Za mě dobrá pětihvězdná detektivka.
Živí a mrtví
Konstantin Simonov (p)
Kniha svou vypovídající hodnotu o II. světové válce, byť přes propagandistický podtón, zaměřující se na: voják a straník zároveň = mnohem lepší voják/člověk, bezpochyby má. Je zde popisováno ono rozčarování z počátečního vývoje války, kdy Rudá armáda šla od porážky k porážce a byla zatlačena hluboko do vnitrozemí a následně se na osudech hlavní postavy Sincova zaměřuje, na ono opravdu heroické vzepjetí, celého národa (národů) Sovětského svazu, které dokázalo zvrátit, za takřka již kritické situace, průběh války. I tyto úspěchy však, až do konce tohoto konfliktu, stály ještě mnoho lidských životů a předpokládám, že mimo jiné i o tom budou i další pokračování této knihy.
Perfektní nebožtík
Alan Green
Ale jooo, sice žádné břichapopadání se u mě nekonalo, ale rozhodně kniha pobavila. V dedukci kdo je vrahem, jsem byl o něco méně natvrdlý, než vyšetřující policista, ale zase ne tak o moc.
Balancujíc mezi třemi a čtyřmi hvězdami se přikláním k těm čtyřem.
Krásná čarodějka
Vladimír Neff
Jednu hvězdu ubírám, přeci jenom se mi předchozí dobrodružství zdála o něco lepší, ale i tak jsem stále velmi spokojen. A ten konec? Inu, díky němu mohl zůstat Petr Kukaně z Kukaně, až do konce knihy tím spravedlivým, statečným, čestným, vlivným a často i mocným, ale zároveň také historicky neznámým, lépe řečeno nedoložitelným a tak mohl být jeho život napasován na skutečné historické události.
Pěkné čtyři hvězdy.