milamarus komentáře u knih

Souhlas s předchozím komentářem. Vskutku půvabná knížka, která dává poznat řadu nadpřirozených bytostí - bludičky, čerty, obry, skřítky a mnohé jiné, které jsem doposud neznala. O to raději jsem přečetla. // Vhodné pro rozšíření slovní zásoby a podnícení fantazie. Vhodné pro opakované čtení, pro čtení s porozuměním. // Líbilo. A kdybych měla místo na patnácté příčce, šoupla bych ji tam, neboť kromě Jiřího Trnky je na obálce uvedena také jeho dcera – Klára Trnková (*1949).
----------------------------------
CITÁT:
Zřejmě máme v povaze i na nejhorší peklo vrhnout alespoň lehce smířlivý pohled.

9 24.10.2023

Drobný veršovaný úlovek ze smíchovské knihovny, který je primárně určený dětem od 5 let. // Prohlížet ho a diskutovat nad ním však můžete i dřív, to je jasné. Jen co se při procházce ozve další: „A co je tohle?“ // Pokud však místo otázky uslyšíte od potomka napomenutí, připomeňte si význam značek sami.... // Pět hvězd. Povedené!

-------------------------------------------------------
STŮJ, DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ!

Co o této značce víme?
Vždycky před ní zastavíme!
Rozhlédnem se řádně kolem,
teprv potom hneme kolem.

9 11.10.2023

Pestrá sbírka strašidelných příběhů, jejichž prostřednictvím můžete poznávat tajemství pražských ulic, domů a posmrtný život jejich (ne)hodných obyvatel. Spolu s nimi tu jsou také zlomyslní skřítci, vodníci, ohnivá strašidla, čerti.... no, však poznáte sami. :-)
Chválím praktické místopisné rozdělení do sedmi oddílů - Pražský hrad a Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov,... ; chválím krátký rozsah jednotlivých vyprávění, kdy k pointě stačí pár řádků. // Dávám maximální počet hvězdiček a přidávám štítky. Šestnáctá příčka letošní čtenářské výzvy obsazena.
------------------------------
CITÁT:
Pokud si tedy nejste jisti dobrotou své ženy, držte se od Tomášské ulice dál.

11 11.10.2023

Potřebná knížka.

5 10.10.2023

Propojuji s knihou “Praha“ od Josefa Zemana (1908-1973), kterou vydalo Sportovní a turistické nakladatelství o čtyři roky dříve. Jsou si velmi podobné. // Opět černobílé provedení, opět kapesní formát a také vícejazyčné popisky, které čtenářskou základnu v mžiku rozšiřují. Ty česky psané ovšem tentokrát najdete hned u fotografií. Pohodlně, žádné listování, hledání... // Celkem se jedná o 124 snímků. Nechybí žádný.

Chválím autora za jeho snahu zachytit známá místa z jiného úhlu,...protože vyfotit Karlův most se Staroměstskou mosteckou věží nad hlavou, palác Smiřických z podloubíčka, topoly na Císařské louce skrze zbytky vyšehradského opevnění... to je, panečku, orámování! // Pootevřené dveře, ze kterých byla focena Staroměstská radnice, jsem si byla tipovat včera večer. Jde o č.p. 606/12? :-) // A co se týká historických snímků, uvádím například fotografii č. 78 aneb pohled z Chotkových sadů dolů na Klárov, včetně výstavního pavilonu, na jehož místě je dnes výstup z metra; nebo unikátní fotografii č. 82, na níž jsou zvěčněny domy na Dvořákově nábřeží, potažmo Pařížská ulice. Do deseti let tam vyrostl hotel InterContinental...

Dávám maximální počet hvězdiček. // Obě knihy doporučuji.

10 05.10.2023

Sbírka černobílých fotografií představující hlavní město tak, jak vypadalo, když byl jeho primátorem Adolf Svoboda (1900-1969) - zde také autor úvodního slova. // ...To ještě před Stavovským divadlem stávala telefonní budka; Průmyslový palác praskal ve švech; na Petříně byl mladší, knihu držící Jan Neruda; ...a v zimě byla taková zima, že se mohlo chodit přes Vltavu!
Prohlížela jsem sama, prohlíželi jsme s tátou, přičemž smích přišel již na šestnácté straně, když uviděl Křižovnickou ulici. Chodíme tam tudy často, avšak vzpomínku na to, jak jim s mámou v bouřce vypovědělo auto službu - akorát pod okapem kostela - jsem slyšela vůbec poprvé. :-)
Dávám maximální počet hvězdiček. Za dokonalé světlo v momentce z Průmyslového paláce, že se k němu ještě vracím, víc než maximum. // Pro úplnost uvádím, že v exempláři, který jsem si z knihovny přinesla, chybí několik stránek, konkrétně snímky č. 11, 12, 37, 38, 43, 44, 71, 72, 83, 84, 93 a 94. Nechť dělají svým majitelům stále radost.

Krásné! Překrásné!

12 03.10.2023

První hra se odehrává roku 1585 na hradě Zvíkově, kdy bylo Dačickému rovných třicet let. Druhá roku 1611 na Vlašském dvoře. Nechybí tu naivní Tříska, jeho záletná paní Žofka, ani lstivý, tajemný Wolfram... // Kdo má jako já rád Vávrův Cech panen kutnohorských (1938), který na motivy obou her vznikl, bude spokojen. Je to zajímavé porovnání. // Doplněno slovníčkem a ediční poznámkou. // Dávám maximální počet hvězdiček.
---------------------------------
CITÁT:
Mně se zdá, že to člověku smrtelnému neuškodí, když tak někdy nějakým dobrým skutkem Pánu Bohu všemohoucímu potěšení způsobí a lidem dobré vůle radost udělá.

6 29.09.2023

Náhodný úlovek v dnes vrácených. // Řadím ji mezi historické knihy a rovněž mezi knihy naučné, neboť autorská stopa PhDr. Jaroslava Šůly, tj. jeho snaha, aby čtenář textu rozuměl, aby se ho nebál, mi imponuje. // Četla jsem pomalu, pomáhala si prstem, přičemž slovníček staročeských výrazů jsem si pro pohodlí ofotila a měla položený vedle. // Chválím větší velikost písma. Chválím kolegialitu, se kterou je v poznámkovém aparátu doporučována další literatura.
---------------------------------------
CITÁT:
Pak když bylo pět hodin na noc, tehdy Žižka táhl jest na královo vojsko.

6 27.09.2023

Už pro ta neznámá slova “tlumivka“, “bleskojistka“, “kontrolér“ či ještě tajemněji znějící “rozjezdový odporník“ jsem ráda, že jsem brožurku otevřela... // Přibližuje technické parametry vozů, jež byly pro dráhu v uplynulých sto letech vyrobeny. Dokládá podnikavost Františka Křižíka (1847-1941), který stál u jejího zrodu. // Ještě tak přidat pár stránek o jednotlivých zastávkách a byla bych spokojená.
-----------------------------
CITÁT:
Okna byla stahovací.

6 27.09.2023

Povedená vzdělávačka, kterou lze otevřít doma i při procházce. // Každé sousoší má svou vlastní dvoustranu - vlevo popis díla, vpravo celostránková fotografie (barevná a pořízená za pěkného počasí, takže vidíte jak tramvaj na sousedním mostě Legií, tak Hanavský pavilon). // Ze všech jmen si poznamenávám sochaře Čeňka Vosmíka (1860-1944). // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček.
---------------------------------
CITÁT:
Od roku 1938 nepřibyla na mostě žádná nová originální socha.

7 25.09.2023

Do jisté míry naučná, o dané době neúplně vypovídající knížka, z níž chci podtrhnout opakující se slovní spojení “může být udělen“. Z jiného úhlu knížka o odvaze, vytrvalosti, sebepřekonávání (sebeobětování) jednotlivců, kterým jde jen o postup vpřed. Proti stanovenému nepříteli. // Je na každém čtenáři, co si vybere... Nebýt však úvodního rozboru Jakuba Wolfa, který ji svým ironickým tónem drží na zemi, který dobře narušuje tu zdánlivou soudržnost, byla by to kniha nebezpečná. Snad proto, že nepřipouští strach a nevidí smrt. Snad proto, že tu platí, že „všechny činy překoná ten, jenž nepříteli zabrání ve spojení, připraví ho tedy o možnost jednat aktivně“.

Při prohlížení kreseb jsem si vzpomněla na hraběte von Stauffenberga (1907-1944) a na o generaci mladšího Willyho Petera Reese (1921-1944), který je zde na DK podepsán pod knihou: S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944). // Kousek z ní opisuji i sem.

-----------------------------------
„Chtěl jsem alespoň ve svém nitru zůstat tím, kým jsem byl před narukováním. A i to bylo těžké, neboť všechny myšlenky na budoucnost prchaly před nesmírnou hrůzou a těžko jsem přemáhal zdrcení, které mi přinášel život vojáka. Zvykl jsem si ale nebýt nikdy sám, a přesto být vždy cizincem mezi cizími lidmi, oddělen od mých druhů druhem, duší, stylem života a chováním... “

5 22.09.2023

Křehká skladovka, od jejíhož vydání uplyne příští rok rovných sto let. // Kromě Mozarta a Berlioze, kteří Prahu opakovaně navštívili, je zde vzpomenuto také na řadu českých hudebních skladatelů - např. Františka Brixiho (1732-1771), Josefa Myslivečka (1737-1781), Jana Ladislava Dusíka (1760-1812), Václava Tomáška (1774-1850), Josefa Bohuslava Foerstera (1859-1951) a další. // Praha je zde jako kulisa, jako svědek jejich počínání, úspěchů a potlesků, jako místo jejich posledního odpočinku.
Napsáno s úctou a obdivem. Napsáno rovně, bez favorizování jednoho před druhým. // Přidávám štítky a hodnotím maximálním počtem hvězdiček. Cenné ohlédnutí!

--------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Dech se v prsou tají, jakoby vespolně do věčnosti vyzníti chtěl a srdce při tom hlasitě klepe.

7 22.09.2023

Pět let od vydání, čtyři roky od napsání prvního komentáře utekly,... a další čtenáři, jak vidím, v nedohlednu. Dokonce ani jeden z 84 zdejších uživatelů, kteří řadí pana Miroslava Horníčka mezi své oblíbené autory, tuto knížku dosud nenalezl. Proto pár slov i ode mě. Jde o titul dostupný ve skladu městské knihovny. Titul vhodný pro patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy a pro příčku čtvrtou - mapu Plzně se šesti zastaveními najdete v samém závěru brožurky. // Dávám maximální počet hvězdiček. Povedené! :-)
------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Byly učiněny četné domluvy, byly podniknuty první kroky. Ale jde o to domlouvat se dál a dál jít.

9 20.09.2023

Publikace vydaná u příležitosti 150. výročí Puškinova narození. // Vhodná pro čtvrtou příčku letošní čtenářské výzvy - mapa tu je. Vhodná pro ty, kteří se chtějí s Puškinem seznámit. Odborných znalostí netřeba, kniha je opatřena poznámkovým aparátem, jehož autorem je Fedor Soldan (1903-1979). // Řadím ji proto mezi naučné knihy. // Datumové ohraničení v anotaci shora je nepřesné. První dopis, který je zde otištěn, je datován dnem 31. srpna 1830. Poslední až dnem 18. května 1836. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček.
-----------------------
CITÁT:
Čekám od Tebe pořádné dopisy, kde bych slyšel Tebe a Tvůj hlas, a ne hubování, které jsem si vůbec nezasloužil, protože se chovám jak cudná panna.

6 19.09.2023

S označením autobiografie bych byla opatrná. Autor toho o sobě mnoho neprozradí. Jde spíš o postupně se rozrůstající galerii osob - sebedelším komentářem nezpodobnitelnou - jež pojila jedna vášeň a jedna adresa v tehdy ještě předválečné Praze. Tak to napíšu. :-)
Zde autor projevuje obdivuhodnou schopnost krátce načrtnout a oživit toho či onoho svého současníka; zastavit se na detailu, okamžiku... Například o třináct let starším Josefu Jiránkovi (1855-1940) píše: ,,S flegmatickou trpělivostí orientálce vyposlouchával, polo sedě, polo leže na staré pohovce, která nevím jak zabloudila v konservatorní inventář, nekonečné řady cvičení, etud a kusů a jen občas proniklo z mraků cigaretového kouře, neproniknutelně ho halícího, nějaké klidné, mírné proslovení, krátká poznámka..." // Pokud jde o autorovo působení v Ljublani, tam druhá věta mého komentáře neplatí. Zvlášť u líčení průběhu velikonočního zemětřesení ne. Drama! // Dávám maximální počet hvězdiček a knihu vřele doporučuji.

Některé další osobnosti, o nichž je v knížce řeč:
- Otakar Hostinský (1847-1910)
- František Zdeněk Skuherský (1830-1892)
- Karel Knittl (1853-1907)
- Jindřich z Kàanů (1852-1926)
- Emanuel Chvála (1851-1924)
- Antonín Dvořák (1841-1904)

----------------------------------------------------------------
CITÁT:
Jak si kdo vyučování zařídil, o to se nikdo nestaral. Jednalo se jen o výsledky vyučovací. A ty se ukázaly koncem roku, při zkouškách.

8 10.09.2023

Mužné, k optimismu burcující, překvapivě obsáhlé dopisy. // ...Až si říkám, že nemohly být napsány tam, kde byly napsány, že nebýt datace či několika zmínek o cele a dozorcích, nepoznala bych to... // Jde takřka o monolog muzikologa Vladimíra Helferta. Jeho slova, jeho myšlenky a přání. // Druhý z autorů, o generaci mladší, funguje jako svědek - člověk, který se ocitl ve stejnou dobu na stejném místě a přežil. To on vrací čtenáře na zem, prozradí pravý, chcete-li drsný stav věcí a těžkosti, o kterých se V.H. v dopisech nezmiňuje. Stačí mu na to několik odstavců.
Působivé dílo! Dávám maximální počet hvězdiček. // Přidávám štítky + jak bývá mým zvykem, několik řádků z knihy opisuji. Domnívám se, že hovoří jasně. Nuže, nechť dosvědčí myšlenkovou soustředěnost pisatelovu. A ten optimismus.

--------------------------------------
ÚRYVEK (složenina ze třech dopisů):

(...) A život, milý příteli, v celé své šíři a bohatosti směřuje ke stále vyšším a dokonalejším stupňům lidskosti, třeba že ten vývoj nejde v rovné přímce vzhůru, nýbrž má četné propadliny obdobné přírodním katastrofám. V takové katastrofě dnes jsme, ale zase se z ní dostaneme.

(...) Když uvážíš, že to, čím každý z nás nyní prochází, není náhoda, nýbrž dílo té zákonitosti a že to, co se děje ve světě, je ohromný proces na té cestě řádu k lepšímu lidství - pak ti tohle dá tak velkou bezpečnost a klid, že s jasnou myslí a pevnou vírou čekáš, až odtud z vězení vyjdeme, zavoláni tím řádem, abychom dále pracovali na jeho díle, a abychom se stali platnými třebas i jen nepatrnými články v tom velkém díle božském.

(...) A v tuto budoucnost stále pohlížej, ta ať Ti dává síly. A pak se setkáme s radostnými pohledy, stiskneme si v pohnutí ruce a řekneme si: tak, příteli drahý, dobře jsme to překonali, teď dobře začneme na svém úkolu, abychom dobře dokonali své pozemské dílo.
A bude kolem nás slunce, takové jasné, smetanovské slunce a bude nám zářit do nových slavných dnů. Čeká nás svoboda, svobodná, socialistická vlast a práce pro její lid. Čekají nás naši drazí, pobyt mezi nimi, tvůrčí práce i radostné chvíle štěstí a oddechu, družná zábava mezi přáteli. A naše krásné české hory a řeky, táboření v přírodě, hudba, nová křídla - není to něco krásného, když tohle vše a jiné máme před sebou?

6 09.09.2023

Soupis bezmála dvou stovek exponátů - kresby, fotografie, motáky, notové partitury, ale i hudební nástroje a oblečení. Vybrané položky vidíte také v obrazové příloze. // Předchází mu ovšem pojednání autora o významu hudby, o její roli a účinku, o jejím zneužití, o konkrétních lidech, kteří ji tvořili a k bytí potřebovali. (...) Jde o pojednání, z něhož o několik let později vykrystalizovaly obsáhlejší tituly "Hudba na hranici života" a "Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945". // Dávám maximální počet hvězdiček.

Některé v katalogu vzpomínané osobnosti:
- Gideon Klein (1919-1945)
- Karel Ančerl (1908-1973)
- Rafael Schächter (1905-1945)
- Petr Kien (1919-1944)
- Nina Jirsíková (1910-1978)
- Vladimír Helfert (1886-1945)
- Karel Hašler (1879-1941)
- Bedřich Fritta (1906-1944)

----------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Táhlá píseň, vnímaná za zamřížovanými okny a rezonujícím nádvořím pevnosti, měla v sobě neobyčejné kouzlo a podmanivou krásu.

5 09.09.2023

Kniha vhodná pro devatenáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Existuje však také zvukový záznam, který po třiceti letech od nahrání Československým rozhlasem připomenul a znovu k uším posluchačů donesl Jiří Šrámek (1920-2004). Příležitostí k vydání gramodesky se stalo 100. výročí narození paní Růženy Naskové. A fakt, že o svých hereckých začátcích vypravuje, na všemožné detaily upozorňuje a lásku k tomuto povolání dokládá ona samotná, bezpochyby zvyšuje hodnotu už tak cenného textu....
Je to výběr nahrávek, časově necelá hodinka. Poslechla jsem dvakrát. // Závěrečná vzpomínka na setkání s tehdy sedmdesátiletým Jindřichem Mošnou (1837-1911) mě dojala. // Dávám maximální počet hvězdiček. Bravo!

Další osobnosti, jejichž jména zazněla:
- Hana Kvapilová (1860-1907)
- František Adolf Šubert (1849-1915)
- Otýlie Sklenářová-Malá (1844-1912)
- Karel Želenský (1865-1935)
- Marie Ryšavá (1831-1912)

------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Galerie chce z toho taky něco mít. Ne, aby si to šušňala pro sebe!

5 07.09.2023

Velmi pěkná vzpomínková publikace, která je složená z kratších příspěvků rozřazených do skupin tak, jak naznačeno výše. U každého je uveden rok, kdy vznikl. U každého je patrná touha povědět, podělit se... // A protože autorku znám jen z filmového plátna coby důstojnou paní Bártlovou, je pro mě příkladně její líčení o budování zahrady v Heřmanově Městci (str. 75-82) nebo kritické hodnocení dívčí garderóby (str. 83-90) o to cennější a úsměvnější. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.

Některé osobnosti, o nichž je v knížce řeč:
- Helena Malířová (1877-1940)
- Jan Masaryk (1886-1948)
- Otýlie Sklenářová-Malá (1844-1912)
- Josef Wenig (1885-1939)
- Marie Hübnerová (1865-1931)

-----------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Nedovedu si vůbec přestavit, že bych mohla žít bez těchto procházek staletími, nevím, jak bych žila, kdyby mi nebylo dopřáno svlékat svou dnešní podobu a proměňovat se v člověka, kterého musím proniknout a poznat do nejtajnějších hlubin duše, snad více než samu sebe. Tento útěk od vlastní duše, toto zakuklení před sebou samým poskytuje zvláštní mocné opojení, čím dál tím silnější a žádoucnější, které herce neopouští do poslední chvíle jeho divadelního života. Poskytuje to představu stále obnovy, doplňuje chudost střízlivého života a v jiskřivém zmatku prchavých chvil zakrývá tvář všedních dnů. Léčí i omamuje, je denní potřebou i třpytným přepychem, nabízí vše, co dovede vyplnit život. (...)

6 06.09.2023

Na první pohled standardní upomínková publikace, kterých Národní divadlo vydává desítky. Na rozdíl od těch činoherních je však jaksi tichá, neboť tu nejsou noty, není tu otištěn text provedených árií... // Vyzdvihnout proto chci úvodní slovo, v němž se autor vrací do minulosti, k vzniku děl a naznačuje vazby na další umělce (Karel Sabina, Otakar Ostrčil, Adolf Čech, Růžena Maturová, Marie Tauberová,...). To je jediná zajímavá část. // Pokud jde o medailony účinkujících, jde o texty převzaté z webu ND. S minimálními úpravami, bez invence. // Dávám dvě hvězdičky. Slabé.

5 29.08.2023