mgeisselreiter komentáře u knih

Čtivé i zajímavé, ale dost informací mi tam chybělo, což není chyba autora, prostě jsou tajné a nedostupné. Zdá se, že Kmenta převedl vyprávění špiona, který se mu sám nabídl, do knižní podoby, což není úplně pravda, protože musel vynaložit své pátrací schopnosti též sám. Přesto mám pocit, že to chtělo pohled z více směrů. 75%, 1. 2. 2023.

6 01.02.2023

Všechny tři příběhy jsou typické simenonovské - mají spád, jsou čtivé, zajímavé, chytře vymyšlené. V Adamově rouše je asi nejslabší námět (70%), Muzikantovo zatčení asi nejlepší (80%) a Škrtič z Moretu je trochu nereálný a až moc geniálně vyřešený (75%). 28. 1. 2023.

28.01.2023

Četba této knihy mi bohužel nebyla příliš potěšením. Greene nepíše úplně čtivě, nutí čtenáře hodně k pozornosti (řekl bych, že si pozornost svým stylem vynucuje), zaplétá do dějové linie spoustu "balastu" (v uvozovkách), on to není balast, je to rozšíření myšlenek, obohacování o náboženské, politické a jiné názory a postoje. Z tohoto důvodu je asi autor ceněn a uznáván, což i já uznal v Tichém Američanovi. V těchto dvou příbězích mě ale příliš neoslovil.
Honorární konzul - čiší z toho ironie a nadsázka, ale nevyznívá to tak, působí to příliš vážně a slušelo by tomu to víc přesunout do parodie, aspoň pro mě. 65%.
Doktor Fischer ze Ženevy - zpočátku moc pěkně psané, čtivé a zajímavé, ale později zase Greene sklouzává ke svému stylu, který mi až tak nesedí. Přesto zajímavý příběh - 70-75%.
Celkově je to slabších 70% a 3* a od Greena si asi nadlouho odpočnu. 28. 1. 2023.

28.01.2023

Kniha přináší velmi zajímavý a dost podrobný a především reálný pohled na britské impérium ve 20. letech 20. století v Barmě. Ve své době svým kritickým pohledem na britskou vládu v koloniích vzbudil Orwell pozdvižení a román tak nejdříve vyšel v USA. Je to velmi zajímavé a poučné čtení. 75%, 22. 1. 2023.

Tato detektivka má slabý děj a navíc první polovina je spousta zbytečného tlachání. Druhá část je již zajímavější a s větším spádem. 60-70%, 18. 1. 2023.

18.01.2023

Nechci používat superlativy, protože z vlastní zkušenosti když je něco moc vychválené, pak jsem z toho zklamán. Takže: jedná se o knihu, kde autor opravdu velmi velmi detailně popisuje život Churchilla od narození až po jeho skon a odkaz. Zajímavé je, že Roberts se prakticky téměř nevyjadřuje, prostě dává dohromady fakta z neskutečně mnoha podkladů a dává je dohromady tak, že je kniha velmi čtivá, místy až poutavá. A i když je o Churchillovi, přináší též pohled do historie od búrských válek přes obě světové až po studenou.
Pro mě byla kniha velmi přínosná. Portrét Churchilla sám o sobě je na dlouhé přemýšlení, jelikož to byl svým způsobem génius a s tím souvisí i to, že velmi složitá a komplikovaná osobnost. No a jelikož nejsem příliš silný v historii, získal jsem mnoho zajímavých a překvapivých informací především o 2. světové válce (nebýt Churchilla, historie a asi i současnost by byla úplně jiná). Je to dlouhé čtení, ale stojí za to. Bez zaváhání 5*, 15. 1. 2023.

2 15.01.2023

Novela je zajímavě vystavěná a postupně se jí daří čtenáře vtáhnout do děje. 70% a 4*, 1. 1. 2023.

01.01.2023

(SPOILER) Fanoušky konspiračních teorií kniha asi moc neuspokojí, autor tyto teorie sice nijak vehementně nevyvrací, ale přináší logické a rozumné důvody proti nim. To ale není hlavním tématem knihy. Rothkopf, jako zkušený manažer působil i v Clintonově vládě (je tedy spíš levicový demokrat, což hraje jistou, ale ne zásadní roli v pojetí knihy), nastoluje více témat, a i když většinou nepřináší odpovědi a řešení, nutí alespoň čtenáře k přemýšlení. Jde například o problém nevyváženosti bohatství lidí, kdy jen hrstka extrémně bohatne a stovky milionů žijí v chudobě. Věnuje se otázkám globalizace - popisuje pozitiva i negativa (ne)možné globální vlády, alternativy, jak jinak "řídit" svět a nastiňuje, že tuto roli již svým způsobem supertřída řeší. Autor se také zabývá definováním a popisem, co dle něho supertřída je a jak funguje, s čímž úzce souvisejí setkání typu Davos nebo Bildeberg apod. Pokud bych měl něco málo vytknout, tak to, že autor se téměř vůbec nevěnuje EU a jejím negativům a pozitivům. Přestože kniha vyšla v roce 2008, i nyní má co čtenářům říct a prakticky je stále aktuální. 70-80%, 31. 12. 2022.

2 31.12.2022

Tato kniha - díl III a IV, je přímou součástí prvních dvou dílů a mohu prakticky opsat svůj komentář k prvním dvou dílům:
Je neuvěřitelné, že tuto rozsáhlou knihu napsal kluk ve věku 21-23 let. Čte se poměrně dobře, i když jsem se občas mírně ztrácel (ale zase se našel), ale hlavně přináší podrobný pohled na kozáky na Donu, na jejich mentalitu a život. Co je překvapující, jak i přes dobu vzniku je kniha vyvážená a nestraní budovatelům komunismu, jak by se dalo čekat.
Tato nestrannost je zachována i v těchto dvou dílech, což je skoro neuvěřitelné vzhledem k době vzniku tohoto rozsáhlého díla. A tyto dva díly se mi líbily ještě víc než první dva. Sice zpočátku je hodně popisováno válčení, taktizování, přeskupování vojsk, což je dost nezáživné, nečte se nejlíp a složitě jsem se v tom orientoval. Pak ale přichází opravdu zajímavé a poutavé čtení ze života hlavních hrdinů. Jedná se opravdu o skvělé zobrazení neklidné situace na Donu mezi kozáky krátce po revolučním roce 1917. 70-85%, 28. 12. 2022.

4 28.12.2022

Je neuvěřitelné, že tuto rozsáhlou knihu napsal kluk ve věku 21-23 let. Čte se poměrně dobře, i když jsem se občas mírně ztrácel (ale zase se našel), ale hlavně přináší podrobný pohled na kozáky na Donu, na jejich mentalitu a život. Co je překvapující, jak i přes dobu vzniku je kniha vyvážená a nestraní budovatelům komunismu, jak by se dalo čekat. Uvidíme, jak se to dále vyvine v dílech III-IV. 70-75%, 23. 12. 2022.

6 23.12.2022

Možná víc zajímavé pro Finy (a Švédy), než pro českého čtenáře. Mě to nechytlo. Autorka nepíše špatně, snaží se, aby se čtenář neztrácel v množství postav, ale celkově je to takové... ani nevím, jaké. Prostě nenacházím ani pozitiva, ani negativa. 60%, 16. 11. 2022.

1 16.12.2022

Messner mi sedí jako chlap, je to borec, ale bohužel neumí moc dobře předávat své myšlenky. Toho je důkazem i tato kniha. Mesner v ní vždy poměrně stručně popíše nějakou svou úspěšnou výpravu (zde je kniha celkem čtivá a zajímavá, ale nejde moc do hloubky) a v následující části filozofuje - jak vést lidi, o psychice apod. Zde jsem si nedokázal odnést téměř žádné užitečné informace. Dost špatně se to čte, těžko chápe. 60%, 11. 12. 2022.

11.12.2022

Vyprávění mi příšerně lezlo na nervy, z knihy jsme neměl žádný dobrý pocit ani zážitek. Vlastně ani nevím, co víc bych k tomu řekl, takže 60% je možná až moc. 8. 12. 2022.
Překlad Pellarů z roku 1960 je výborný, ale přesto už trochu v roce 2006 či 2010 zastaralý, některá výraziva by chtěla trochu aktualizovat.

7 08.12.2022

Kniha, která na trhu chyběla. Jako chovatel želv mohu říct, že se hodí pro začínajícího chovatele ještě před pořízením želvy, ale hodí se i pro začátečníka, který už želvu nebo želvy chová, a pomůže i zkušenějšímu chovateli. Je to prostě příručka, která by neměla chybět v knihovně žádného majitele suchozemské želvy. Je pravda, že na webu autora je možno většinu informací obsažených v knize dohledat, dokonce tam je informací o dost víc, ale kniha je podává uceleně a přehledně a je tak vždy snadno po ruce. Autor je zkušený chovatel praktik, a i když není neomylný (v několika málo bodech se dá s jeho názory polemizovat), s jeho knihou byste neměli udělat chovatelskou chybu. Pokud bych snad měl něco vytknout, tak se mi moc nelíbí grafický návrh a provedení obálky, také tisk fotografií nějak nevyšel - jsou všechny jaksi přeexponované. Navíc se některé fotky vícekrát opakují. Na druhou stranu fotky obsahově velmi dobře doplňují a ilustrují text. Dávám plný počet 5*, 5. 12. 2022.

2 05.12.2022

Román mě z počátku nezaujal, nějak jsem se nemohl začíst. Ale postupně mě dílo opravdu vtáhlo. Greene velmi dobře vystihl vojensko-politický zmatek v poválečném Vietnamu a především otevřeně poukázal na stále trvající roli Amíků, kteří se všude do všeho se*ou a obvykle i lížou smetanu, aniž by se (v tomto případě) příliš ušpinili (v dalším desetiletí už byla jejich role podstatně jiná - holt se nepoučili a nepoučí). Tichý Američan je výjimečný i v tom, že byl velmi uznáván socialistickým blokem v čele s SSSR a domnívám se, že je (nebo by aspoň měl být) stále uznáván i v současnosti snad všemi politickými tábory. Mě si svým postojem získal. Musím zkusit ještě další knihy autora. Tato od 60% vystoupala až min. k 80%, 4. 12. 2022.

1 04.12.2022

Neuvěřitelné příběhy. Kniha startuje a jede na plnou dynamiku. Snad až ke konci mi přišlo, že tempo trošičku zpomaluje a zajímavostí a poutavosti mírně ubývá. Autorovi se podařilo zbytečně se nevykecávat a stručně a poutavě zaujmout. Zajímavé ilustrace jsou vítaným bonusem, stejně tak jako barevně zvýrazněné zajímavosti a fakta (inspirací možná byly knihy Zibury). Tato kniha si zaslouží 5*. 3. 12. 2022.

1 03.12.2022

Moc chytře vymyšlené, téměř se tak reálně mohlo přihodit, krásně se čte, třešnička na dortu je závěr. Tato kniha si říká o 5*, 30. 11. 2022.

1 30.11.2022

Kniha, kterou běžný čtenář těžko pochopí. Je psána pro literární kritiky, vědce, historiky, politiky, a troufám si říct, že i ti s ní budou mít problémy. Pro nechápající přidala překladatelka doprovodnou studii (36 stran) a medailon autora (s bibliografií 8 stran), samotná novela má 126 stran - její výklad tedy zabírá 28%. Toto dílo šlo zcela mimo mě, nedávám odpad jen z toho důvodu, že dokážu pochopit (po vysvětlení) jakýsi záměr a smysl. 29. 11. 2022.

29.11.2022

Kynčl dal dohromady několik svých výletů, do kterých zapletl zajímavé i méně zajímavé postřehy a zážitky. Kdyby celá kniha byla jen o jedné zemi, asi by to bylo dost nudné. To soudím z toho, že kratší kapitoly jsou (většinou) čtivější a mají lepší spád, delší začínají nudit. Autor si může blahopřát, že mu vyšla (dle hodnocení asi i dost úspěšná) kniha, do které mu nikdo moc nekecal, takže je hodně osobní - o přítelkyni a manželce, o psovi apod. Podařilo se mu do knihy dát i příběhy prakticky o ničem, které mimo autora asi zajímají jen málo lidí (Panama je skoro celá o nějakém jeřábu). Autor je prezentován jako novinář a fotograf, k čemuž mám velkou výtku. Dnes se totiž fotografem nazývá skoro každý, ale některé jeho fotky jsou opravdu dost bída - kácející se linie. Ale uznávám, že někdy je lepší doplnit pro ilustraci aspoň nějakou fotku, než žádnou.
Přes tyto výtky jde o příjemné i zajímavé čtení, ale není to zase nic světoborného. 70-75%, 28. 11. 2022.

1 28.11.2022

Mé první a poslední setkání se Sem-Sandbergem. Styl psaní je zcela jistě netradiční a dokážu pochopit, že kritikou ceněný, mně ale příliš nesedl. Je to jakési mlhavé, neurčité líčení, v tomto případě děje, který se mi nelíbil. Jde o příběh historický z prostředí chudých vrstev. Je to příliš ponuré a vlastně ani moc zajímavé to není. Samého mě pouze překvapilo, jak lehce a snadno se kniha čte i přes komplikovaný obsah a styl. To je dáno i tím, že se nemusím příliš soustředit a když něco nevnímám (myšlenky se mi rozutečou jinam), nemusím se k ději vracet, protože o nic důležitého nepřijdu. 60%, 27. 11. 2022.

27.11.2022