mariebabi komentáře u knih

Je to příběh, který mě hodně zasáhl. Asi v půlce knihy, jsem se vracela jednou večer z několikadenní pěší tůry domů. Batoh na zádech, zpocená, špinavá, trochu hladová a už jsem se těšila domů do tepla a sucha a do horké vany. Najednou mi vyvstala ta hrůza, že bych se neměla kam vrátit. Že bych neměla svůj přívětivý byt, svou postel, koupelnu. Hezké věci co mám ráda. Jídlo v lednici. Měla bych jen ten batoh s věcmi a neměla kam jít. Udělalo se mi chvíli úplně špatně a musela jsem tu představu vyhnat rychle z mysli. To, co ti manželé ve svém autentickém příběhu zvládli je naprosto ohromující. Od té doby čtu zatím jejich příběh stále dokola, po malých částech. Znovu a znovu si uvědomuji jejich obrovskou vnitřní sílu a vůli rvát se každý den se svými slabostmi i s nepřízní vnějších událostí. Dávám pět bodů za silný příběh.

Moc pěkné vypravování o cestě i vnitřním vnímání a procesu proměny. Moc ráda bych camino ve Španělsku šla severní cestou podél pobřeží a také aspoň s malou skupinou. Paní Ježková byla "připravená"a proto se na tu první cestu vydala jakoby náhodou. Kniha mě velmi oslovila a těšila. Každému, kdo o caminu uvažuje, ji doporučuji.

Napínavá detektivka se skvělým dějem, který se pomalu odvíjí. Měla jsem pocit, že procházím labyrintem. Jednotlivé postavy žijí svoje vlastní životy, které zdánlivě vůbec nesouvisí. Setkání Dalglieshe v klášteře v Brightonu je nesmírně napínavé a dialog o Božím milosrdenství nádherně přesahuje pojem detektivní příběh. Mám ráda P.D. Jamesovou, její detektivky neobsahují sadistické scény, vytvářejí atmosféru a přesto jsou svým odhalením zla hororové. Také tato kniha mě na konci šokovala. Věta, kterou vyslovil v závěru poměrně skrytý hrdina příběhu byla děsivá : Když chceš jednat jako Bůh... V té chvíli člověka úplně zamrazí, protože si uvědomí celou tu hrůzu a zkaženost touhy po pomstě.

Nemesis považuji za jednu z nejlepších detektivních příběhů paní Agáty Christie. Dotýká se totiž od začátku vnitřního archetypu - postavy osamělého hrdiny, který má projít nebezpečím a nalézt spravedlnost. Příběh je plný tajemství, a od začátku se musíme nechat vést jen samotnou slečnou Marplovou, jejími myšlenkami a sdílením jejich prožitků. Je zde moc pěkně vykreslená její postava, již staré ženy s mnoha slabostmi, ale naprosto bystrou myslí a všímavostí. Hned na začátku zde vstupuje do příběhu drama. Jejím úkolem bude vykonat spravedlnost. Příběh se rozplétá pozvolna a seznamujeme se s dalšími postavami. Když dojde k náhlému neštěstí jedné ze spolucestujících, příběh dostává aktuální náboj konkrétní hrozby. Už není jakýmsi příběhem z minulosti, dosud neodhaleným, ale zlo je zde náhle přítomné a děsivé. Právě to prolínání časů působí naprosto úžasně, a vtahovalo mě emocionálně do děje. Jak musí být silná nenávist, krutost nebo láska, která přetrvává po desetiletí a čas nic nezhojil? Odhalují se nám další a další indicie příběhu a přesto je závěr hodně šokující i svou brutalitou a smýšlením vraha. Obdivovala jsem statečnost s jakou slečna Marplová, zde v závěrečné scéně odhalí vše co ví, tak nebezpečnému člověku a konečně vysloví, jako hrdina nad úspěšně dokončeným úkolem, závěrečnou tečku : "Já jsem Nemesis". Krása.

Všechny díly Angeliky, a mám je díky bazaru opravdu všechny, jsou napínavé a plné událostí, ať už ve vnitřních procesech jednotlivých postav, nebo i skutečným putováním po mnoha krajinách. Díky Angelice jsem se mnohokrát dívala do mapy a seznamovala se s místy, kde všude cestovala. Napínavé je hledání jednotlivých míst v poušti, kde Angelika uprchla z harému Muleje Izmaila a došla až do křesťanské Ceuty, nebo v Kanadě, kde jsou popsány řeky, místa i města, kde pobývala se svým manželem. Dnes, díky internetu si mohu prohlížet i fotografie všech těch míst, a přemýšlet o historii a době, do které jsou příběhy krásné markýzy andělů zasazeny. Hodně silný je díl Angelika a její láska, který se téměř celý odehrává na lodi, v jednom prostředí, a kdy se Angelika po 15 letech znovu setkává a sbližuje se svým domněle mrtvým manželem. Jejich obnova vztahu pokračuje nadále do dalších dílů a je dobře psychologicky uchopeným prvkem, kdy nejde o romantický povrchní balast, ale o hlubší sondu do nitra obou zrajících osobností. Rozdílné vnímání i náhledy Angeliky, ženy a Jofreye, muže na životní zkušenosti mě vždy zaujmou a jsou pro mě stále zdrojem inspirace. Vlastně čtu jednotlivé díly Angeliky s občasnými přestávkami stále. Na románech je vidět, že je psali manželé, proto je to také tak zajímavé. Je to opravdu krásné dílo.

Detektivka, která mě hned od začátku zaujala. Příběh se rychle rozvíjí a děj je napínavý. Sympatický a kladný detektiv, který nedbá zastrašování mocných mužů ve městě a jde za svým cílem najít vraha. Závěr byl pro mě velmi překvapující. Hodně nečekaný. Drsné a napínavé scény jsem si pěkně užila v pohodlíčku svého křesla.

1 01.07.2017

Kniha paní Lorny Byrne Andělé v mých vlasech mě hodně oslovila. Začala jsem si více uvědomovat, že je se mnou stále můj anděl strážný a mohu na něj mluvit a žádat o pomoc i při maličkostech. Neslyším ho, ale někdy mám pocit, že mě pohladil po ruce. U této knihy jsem nečekala nějaké úžasné literárně zpracované dílo. Přečetla jsem si životopis paní Lorny, která bohužel, nemohla ani dokončit základní školu a proto je vůbec zázračné, že knihy píše. Její kniha je velký dar naděje pro mnoho lidí. Ty hvězdičky jsem chtěla dát všechny, ale bohužel to nějak neumím. (Nevím, proč mi to napsalo - odpad) Takže ANO- všech 5 hvězdiček.

2 31.05.2017