Mairiel komentáře u knih

Kniha - příběh, kniha - pocit. Skládání knihy z malých kousků příběhů a pocitů, kniha nijak zvlášť příjemná (mimo jiné proto, že má ty nejbolestnější kapitoly umístěny ve svém závěru), ale svým způsobem útěšná.
Kniha - nesdělitelná, ale přesto sdílená bolest člověka.

2 06.01.2013

Má první kniha autorky. Přečteno jedním dechem, od prvotních rozpaků jsem zapadla do té alternativní reality socialistického budovatelského ráje, ze kterého mě vytrhl až (opět poněkud rozpačitě) absurdní závěr. Při čtení jsem zkoumala své vlastní vztahy k postavám, zejména k vypravěčce-hrdince jsem cítila občas až nemístné porozumění. Pěkný náznak satiry na současnou společnost, sice ne plně využitý, ale rozhodně s potenciálem. (Když jsem nad knihou a zejména jejím závěrem s odstupem času přemýšlela, přišlo mi, že to psaní už Hůlovou nějak přestalo bavit a tak to potřebovala rychle a pokud možno vtipně utnout.)

3 18.07.2012

Průřez současnou povídkovou tvorbou běloruských autorů, u nás jinak neznámých. Povídky jsem četla na přeskáčku a náhoda tomu chtěla, že jsem si přečetla pohromadě všechny povídky s tématem vesnice - vesnice, kde žijí udřené ženy, starci a opilci, ale kde se přesto (občas) najdou zdroje humoru. Kromě toho je v povídkách zpracování mnoho historických, současných i ahistorických témat, ze kterých pro mě nejvíce ční lyrická Zabíjačka (jediná povídka staršího data, ze 70. let myslím), satira na Lukašenkovu vládu Řád bílé myši a romantický příběh 1896. Celá kniha ale stojí za přečtení a doufám, že rozšiřování povědomí o běloruské literatuře bude pokračovat.

02.07.2012

V elektronické podobě možno přečíst zde: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/srpen1968/bila-kniha.pdf

Kniha, do které nelze nic očekávat a tak vás vlastně nemůže zklamat. Záznamy snů, patrně ještě dotvořených (nebo úplně vytvořených?) autorovou fantazií. Lehké, avšak navýsost zábavné čtení, které potěší zejména lidi s bujnou vizuální fantazií.

1 27.01.2012

Další z mých oblíbených dětských knih, které jsem na prvním stupni základní školy zbožňovala a mohla číst pořád dokola. Autor přepsal klasické pohádky tak, aby byly humornější a zároveň víc ze života - jelen chrání Smolíčka Pacholíčka nikoliv svými parohy, ale kulometem, princezny se rozvádí a ježibaby jezdí na motorkách.

Po dlouhé době kniha, která mi sedla do nálady, snad dokonce navázala na určité mé životního období. Zejména čtení první sbírky (Středověk) jsem prožívala velmi intenzivně, protože podpořila můj už beztak rostoucí zájem o sny*. Další sbírky už mě takovým způsobem nezaujaly, oceňovaná Možná že odcházíme už šla takřka mimo mne, ale řekla bych, že na takovou dávku suchého realismu prostě jen nejsem dost stará (lépe řečeno nemám dost životních zkušeností).

Mám ráda, když text jen tak neplyne, ale jeho styl sám o sobě poutá pozornost (Obdivuji se Balabánovu preciznímu psaní!); když opravdový význam knihy nečtete, ale jen občas jej zahlédnete koutkem oka mezi řádky; když na mě autor nelije kýbly emocí, spíš zanechává neurčitý, ale intenzivní pocit života zachyceného tak, jak jej prožívá on nebo já nebo někdo úplně jiný a vlastně úplně každý.

* Povídky ze Středověku mají intenzivní snovou atmosféru a některé i tematiku. Ač jsem se s ničím takovým zatím nesetkala, je mi jasné, že nemůže jít o něco úplně ojedinělého a tak si ráda nechám od ctěných spolučtenářů doporučit další snovou literaturu; nemám teď na mysli výkladové snáře, ale deníky snů, beletrii i odbornou psychologickou literaturu o snech.

2 22.01.2012

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih, jež byla poprvé vydána roku 1993. Pamatuji si na zvířata s divnými jmény, na kapitolu napsanou celou jednou větou, na ilustrace vytvořené nástrojem tužka v MS Malování (nejlepší! snad jsou i v tom novém vydání). Zpětně oceňuji svou dětskou intuici, která sáhla zrovna po této knize, protože se můžu chlubit, že jsem Patrika Ouředníka četla už když mi bylo osm =) (a vydrželo mi to dodnes)

1 12.01.2012

Kniha je dobře napsaná a čtivá, ale příběh je poněkud naivní a náročnějšího čtenáře zklame. Psychologie postav byla nepropracovaná (ano, víme, že A miluje B, ale proč?), některé pasáže si z tohoto hlediska přímo říkaly o větší rozepsání. Nuyen je nadaná autorka, ale stejně si myslím, že by měla s psaním počkat, až získá větší životní rozhled - pak snad dokáže napsat něco lepšího než lehké fantasy na pár odpolední.

2 10.07.2011