Nijura – Dědictví koruny elfů
Jenny-Mai Nuyen
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/3424/bmid_nijura-dedictvi-koruny-elfu-10h-3424.jpg
4
175
30
Když mladá dívka s polovinou elfí krve v žilách najde v lese podivný nůž, netuší, že se právě stala klíčovou postavou v konfliktu, který ohrožuje všechno kolem ní. Mírem na světě otřásl neuvěřitelný zločin: Elrysjar, jednu z dvojice magických korun elfů (mimochodem ta druhá se jmenuje Nijura), ukradl člověk! Kdo se jí zmocní, je nezranitelný a bahenní elfové ho musí bezpodmínečně poslouchat. Tajemného krále ze světa lidí získaná moc zaslepila. Shromáždil kolem sebe armádu Šedých bojovníků, aby svoji hrůzovládu rozšíříl po celém světě – jediná zbraň ho může zastavit – nůž, v nějž se proměnila druhá magická koruna patřící svobodným elfům, kteří neúpí v područí nového krále. Nůž potřebuje pána – a vybral si Nill. Dívka se najednou stává hříčkou různých zájmů. I když ji pronásledují Šedí bojovníci, vydává se v doprovodu několika statečných druhů na nebezpečnou cestu ke králově věži. Napínavé zápletky tě vtáhnou do fantastického světa plného překvapivých dobrodružství a do dojemného příběhu o lásce, věrnosti a zradě. ... Nový král se na okamžil zastavil. Pak zvedl ruce a odhrnul kapuci: na jeho čele se skvěla kakmenná koruna Elrysjar a třpytila se jako olej vystupující z bažin. Déšť zvolna smýval zbytky hlíny a špínu z jeho obličeje a odhaloval usmívající se tvář člověka... Když magická koruna elfů padne do rukou člověka posedlého touhou po moci, je rázem v sázce vše: další existence národa elfů i rovnováha na světě. Jedinou nadějí je Nill, dívka, které v žilách koluje polovina elfí krve. Právě ona je tou vyvolenou – to ona je Nijurou.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Knižní klubOriginální název:
Das Erbe der Elfenkrone , 2005
více info...
Přidat komentář
Inu, na tak mladou autorku dost dobrý!
Občasná naivita v příběhu je pochopitelná a také jsem měl problém ponořit se do světa a uvěřit mu. Ale postavy byly napsané skvěle a chemie mezi nimi úžasná.
Myslím, že přesah do fantasy pro dospělé dílu spíše ubližuje. Je to zkrátka pohádka a rozhodně umí vzít za srdce.
Musím se přiznat, že jsem měl po dočtení knihy dost rozpačitý pocit. Nedokážu ho poslat jinak než jako pocit promarněného potenciálu. Měl jsem z této nikdy pocit takové prázdnoty q neukotvenosti se světem, ve kterém se odehrává. Jako kdyby se neodehrávala v tom světě ale tak nějak nad ním. Neměl jsem s tím světem kontakt. Příběh sám má několik zajímavých zvratů a docela pěknou dynamiku postav, ale to mi jako sečtělému mladému muži nestačí.
Pravda, Nijura je jedna z těch jednodušších knih na čtení, ale mne si plně získala a vždy se k ní strašně ráda vrátím, i když místy by mohla být napsána lépe a příběhu by neuškodilo, kdyby se ještě trochu víc rozvětvil. Její svět mě ale plně pohltil, po pár stránkách jsem se cítila plně její součástí, s jakou lehkostí ji autorka napsala. A to je možná cennější, než mistrovsky propracovaná dějová linka, která ovšem neumí čtenáře vtáhnout do děje.
Tuhle knihu jsem sháněla hodně dlouho, až se mi konečně dostala do rukou. Ze začátku jsem se nemohla začít, ale jak jsem se prodírala řádky dál a dál, bylo to čím dál zajímavější a čtivější. Není to sice nejlepší fantasy kniha, kterou jsem četla, ale své kouzlo to má. Ráda si ji přečtu znovu :)
Když jsem tuto knihu četla v minulosti, hrozně se mi líbila. Dokonce si pamatuji, že jsem jí v jednom místě i oplakala. Jenže když jsem se k ní po letech vrátila, nějak jsem se do ní už nedokázala začíst. Škoda..
Není to sice nejlepši fantasi, kterou jsem četl, ale dá se to číst. Čtení této knihy určitě může být zábava na nadcházející dlouhé zimní večery. Zápletka je tu klasická: svrhnout nějaké zlo v podobě krále. Netradiční je tu to, že se v průběhu dění změní osoba, která to zlo představuje. Je to nenásilně podaný příběh o cestě, o přátelství i o tragické lásce. Co na této knize také oceňuji, je to, že zde vystupují elfově, ale nejsou tu trpaslíci. Toto spojení (elfové, trpaslíci) je už dosti používáno, viz Pán prstenů nebo Odkaz dračích jezdců.
tato kniha je hrozna uplna ztrata casu
asi nejhorsi scifi fantasi jaky jsem kdy cetla
Jedna ze slabších fantasy, co jsem četla. Příběh pokulhával, ale konec byl poměrně dobrý, to musím uznat, ne žádný přesládly bůhvíco. Ovšem styl psaní je dle mého názoru naprostá tragédie.
Kniha mi přišla strašně smutná! Už na začátku, pak celkem i na konci. Vážně pěkný příběh, úžasná porce fantazie
Knihu jsem četla už před lety - jediné, co mi zůstalo v paměti, je že kdybych se opravdu nenutila tak by mne první polovina knihy dost odradila, od té doby co se Nill ocitla v lese se to ale zlepšilo a já byla celkem ráda, že jsem ji neodložila, což u druhé knihy této autorky už tak neplatilo!!
Naprosto úžasná kniha, která mně zaujala asi dva roky zpátky, ale pořád se k ní velmi ráda vracím. Sice jsem byla zprvu překvapená, že se v úvodu psalo o Nill a najednou čtu o Scapovi, ale na to se dalo lehce zvyknout. Přečetla jsem během několika dní a téměř jsem se od čtení nedokázala odtrhnout. Jedna z mích velice oblíbených knih, kterou doporučuji.
_No nevím, jestli nejdu moc proti proudu, ale mně to přišlo naprosto jednoduché a hloupé. Nebavilo mě to.
Kniha, díky které jsem si uvědomila, že lidská fantazie nezná meze.
Díky Jenny :)
První fantasy, co jsem četl a zklamalo mě. Byl to takový ten pocit nespokojenosti na konci knihy. Nevím čím to bylo, možná nepropracovaností, možná ne úplně dokončeným příběhem. O to více si vážím Tolkiena.
Výborná, nádherná kniha. Zajímavý příběh o elfích korunách, touze po moci a nekonečné lásce. Kniha je moc dobře napsaná, čte se jedna báseň, vtáhne vás do sebe. Málokdy mě nadchnou věci odehrávající se v lesích a kde ty lesy mají svoji roli, ale tady mě naprosto fascinovali. Autorka dokázala perfektně vykreslit atmosféru a já osobně jsem několikrát měla chuť si jít sama někam sednou do lesa a jen naslouchat a čekat, co vám život přivane.
Štítky knihy
Nijura – Dědictví koruny elfůKniha Nijura – Dědictví koruny elfů je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 287x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 128x |
| Chystám se číst | 74x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 1x |
Hodně dlouho jsem přemýšlela, jak knihu vůbec hodnotit.
Rovnou přiznám, že začátek mě nebavil a Scapova linka mě vyloženě nudila.
Když se objevila Nill, bylo to mnohem zajímavější.
Co mi vadilo po celou dobu byly vztahy mezi všemi protagonisty: absolutně mi nedávaly smysl a nepovažovala jsem je za věrohodné. Je to určitě tím, že věkově jsem daleko od cílovky a mám jiné nároky, ale věřím tomu, že kdyby to autorka nechala ještě pár let v šuplíku a vrátila se k tomu trochu otřískaná životem, byl by to úplně jiný level.
Takhle to balancuje mezi fantasy a pohádkou, a celou dobu se to nedokáže rozhodnout, co to vlastně je.
V knize jsou nicméně i velmi silné momenty, nečekaně hluboká moudrost, a velký palec nahoru za popis elfího světa a přirozeného vplétání elfí řeči do textu. Netuším, jestli je to Tolikenovská elfština nebo autorčina invence, ale velmi se mi to líbilo.
Dílo bych asi doporučila spíš mladším čtenářům ve věku -náct až třicet let. Pokud to starší budou číst jako pohádku a nečekat zase tak příliš, mohla by to být odpočinková četba i pro ně.