lucie0089 komentáře u knih

Na sci-fi vůbec nejsem, ale tahle kniha mě dostala. Možná proto, že mě na tom nefascinovala ta vědecká část, ale ta psychologická - vztahy mezi lidmi a role inteligence v nich. A hodně mi to dalo - nikdy mě třeba nenapadlo si všimnout rizika zvýšení arogance k druhým při vědomí naší inteligenční nadřazenosti. Došlo mi, že vysoká inteligence není žádná výhra, protože se člověk může cítit osaměle a nepochopen. A lidsky - není od věci si připomenout, že retardovaní jsou také lidmi! Tuhle knihu bych rozhodně zařadila do "povinné" četby na střední škole.

Více u mě na blogu: https://greatexpectationsbylucie.blogspot.com/2019/01/kniha-ruze-pro-algernon-book-flowers.html

14 03.12.2018

Byly tam některé docela drsné pasáže, i když znovu bych to asi nečetla, příběh mě moc nezaujal.

Přečteno za jeden večer, ale mrazivé pocity ve vás zůstanou ještě dlouho potom. Kniha na základě spisů poválečného mimořádného lidového soudu a vzpomínek pamětníků rekonstruuje vypálení a téměř vyvraždění jedné moravské vesnice za spolupráci s partyzány. Je důležité, že tento příběh vyšel, je potřeba vzpomínat i na "menší" historické události, protože nacisté neskončili jen s Lidicemi a Ležáky. Nezodpovězená však zůstává zřejmě napořád jedna otázka, která v knize padla: proč ještě v roce 1944 s nacisty spolupracovalo tolik Čechů, když už nikdo nepochyboval o tom, jak válka skončí?

Přečteno během chvilky, kniha byla velmi čtivá, spíše však populárně-naučná.

Tuhle knížku jsem náhodou objevila v knihovně a přečetla ji téměř jedním dechem. Zpočátku jsem byla na pochybách, zda udržím pozornost, protože text mi připadal přepánbíčkovaný (a chyběly snad jen ty dobré dušinky), ale to velmi rychle pominulo. Autorka je velmi dobrá vypravěčka a před její skvělou pamětí klobouk dolů. Podrobné příběhy osudů její široké rodiny a hlavně moudrá teta Amálka - kvůli nim by byla kniha čtivá i bez válečného pozadí. První polovina knihy pro mě byla zajímavá především díky pohledu na soužití Čechů s Němci, které mi na Hlučínsku připadalo jako téměř bezproblémové. Autorka se považuje za Češku, ale po zabrání Sudet se stává Němkou a nastoupí do německé školy. Tatínek dokonce musí narukovat do Wehrmachtu. Problematiku přijímání německé národnosti (případně opce) z pozice pamětníka-dítěte ale blíže neřeší. Napětí v knize se stupňuje spolu s postupujícím osvobozováním a poslední válečné dny na Hlučínsku byly velmi dramatické, protože přímo v Hlučíně proběhly boje a nalezené sudy s fosforem ukázaly, že město mělo být vypáleno. I přes vážné útrapy, popisy hladu a utrpení, poměrech v zajateckém táboře i lazaretu v Hlučíně, kde scházel dostatek léků, příběhem probleskovaly i úsměvné historky. Mě nejvíc rozesmála příhoda, kdy Annina babička obdržela čestný kříž německé matky a zeptala se předsedy NSDAP, jestli je svěcený. Doporučuji všem zájemcům o vzpomínky na válku.

Útlá knížka na jeden večer, ale rozhodně ne nezajímavá. Byla to moje první zkušenost s románem v dopisech a zprvu jsem si nebyla jistá, jak mi sedne, protože jestli něco na románech zbožňuji, tak vychutnávání dialogů mezi hrdiny a všemožné detaily. Dopisy v této knize navíc nejsou přesným řetězcem komunikace mezi adresáty, což do příběhu vkládá velké proluky. Tyto mezery jsou ale zároveň velmi zajímavým prvkem, protože čtenářova fantazie dostane příležitost se rozjet na plné obrátky a sama si vysnít scénky mezi Reginaldem a nádhernou, ale lstivou Susan.

Vtipný a svižný styl psaní, knihu jsem zhltla během chvilky. Úžasné popisy přírody a nostalgie starých časů...

03.11.2015

Můj první román od E. Lowell a od té doby jsem od ní přečetla všechno, co v ČJ vyšlo :)

Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec...
Doporučuji celou ságu o rodině Donovanových!

14.07.2014

Přečteno za jedno nedělní odpoledne. Čtivé a napínavé, ostatně jako vše, co jsem dosud od autorky četla. Umí živě popsat dobové reálie, líbí se mi, že nic nepřikrášluje.

14.07.2014