Kira128 komentáře u knih

Knížka nebyla špatná, ale vzhledem k tomu, že jsem ji četla poměrně dlouho, nějaká špička to zase nebude. U mě je totiž naprosto normální přečíst jednu knihu za dva dny...
Jak bych začala? No, třeba takhle. Příběh byl jednoduše zajímavý a abych řekla pravdu, nejvíce se mi líbila první část, kde autorka psala z pohledu druhé osoby (či jak to mám nazvat). Velmi mě to zaujalo a donutilo pokračovat dál. To se ovšem zlomilo po pár stránkách, kdy se mi přestal líbit autorčin styl psaní. Byl, když to řeknu takto, zvláštní. Často se v některých momentech opakovala stejná slova a podle mě to nebylo takové... řekněme "vyšperkované". Neslané a nemastné. Rozhodně se s tím dalo více pohrát. A co si budeme nalhávat, určitě by poté byl příběh více poutavý.
Teď něco k postavám. Oblíbila jsem si Nathana, překvapivě, když byl hlavní postavou. Líbilo se mi, jak jeho jméno, tak jeho způsob chování. Byl i celkem inteligentní, což musím autorce zatleskat, to se tolikrát zase nevidí.
Moc jsem si zamilovala i Annalise, sice to byla Bílá čarodějnice a já byla jednoduše na straně Černých, ale měla jsem ji ráda.
A Mercury... Páni, naprosto skvělé jméno, nad kterým se budu rozplývat ještě nějaký ten pátek.
Takže, abych to shrnula. Kniha byla originální, to se popřít nemůže, ale rozhodně si s ní šlo více vyhrát. Bylo to takové... nedoladěné. Každopádně jsem ráda, že jsem ji přečetla, jelikož jsem si celkový příběh vážně užila, ale do nebes ho zase vychválit nemohu. I tak knihu ale doporučuji, nic tím neztratíte a přinese vám to příjemný zážitek.

1 30.01.2017

Upřímně? Od této knihy jsem nic moc nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapena. Jak stylem psaní autorky, tak celým příběhem, který byl doopravdy zajímavě promyšlený. Při některých situacích jsem neměla daleko k pláči, u jiných částí jsem se naopak nemohla přestat smát a někdy se mi dokonce stalo, že jsem jen šokovaně zírala na stránky, jež jsem držela v rukou.
Oblíbila jsem si Tamlina (překvapivě). Byl takovou typickou naprosto dokonalou postavou a na to, že zrovna tyto charaktery bez jediné chybičky moc nemusím, tady jsem to nějak neřešila. Nevím, jestli to bylo kvůli jménu Tamlin, jež se mi také hodně líbilo. Nebo třeba kvůli jeho chování.
Feyre byla také zajímavá postava, i když bych ji rozhodně neodhadla na devatenáct let. Ze začátku - protože jsem jako obvykle přeskočila anotaci - jsem si myslela, že jí je šestnáct. Na devatenáct se podle mě nechovala, ale každý člověk je jiný. Navíc nevím, jak je to s dospíváním u chudé rodiny... No, nebudu to rozebírat. I přesto mi nevadila a byla jsem ráda za to, že příběh byl psaný z jejího pohledu.
Ovšem nejvíce jsem si oblíbila Luciena a Rhysanda. Lucien byl, když to řeknu jednoduše, velmi podobný mně. To byl také důvod, proč jsem si ho tak moc oblíbila. U každé jeho škodolibé poznámky jsem se musela usmát a co hůř, někdy jsem dostala i záchvat smíchu, jenž nešel zastavit.
A Rhysand? Jedním slovem, paráda. Naprosto skvělá postava. Tajemný a krutý, ale zároveň milý a fajn muž z Nočního dvora. Kdo ví, co za tajemství před námi skrývá? Tím chci vlastně říct, že Lucien a Rhysand dodávali celému příběhu mnohem lepší nádech. Kdyby tam nebyli, příběh by nebyl tak zajímavý, takže děkuji, že na vás autorka nezapomněla.

Každopádně, kniha se mi vážně líbila a udělala na mě obrovský dojem. Jsem ráda, že jsem jí vyplnila svůj volný čas, jelikož opravdu stála za to. Určitě se pustím do čtení druhého dílu, ale nějaký ten čas si počkám.

2 22.01.2017

Abych řekla pravdu, od této knížky jsem čekala mnohem, ale mnohem více. Sice jsem nečetla první díl, ale myslím, že to ani nebylo potřeba, jelikož v ději jsem se i přesto orientovala. Ovšem, překlad byl jednoduše strašný. Našla jsem opravdu hodně překlepů, což mi docela dost narušovalo čtení, nedokázala jsem se do děje úplně ponořit. Nebo to tak mám jen já? Ale vážně nevím, který mistr napsal do knihy "můza“. Copak to potom nekontrolují?
Každopádně, když toto přehlédnu, kniha byla se zajímavým námětem, to se popřít nemůže, ale řekla bych, že by to šlo napsat i lépe. Některé události mi například přišly naprosto zbytečné. S postavami jsem byla docela spokojená, Ash u mě byl na nejvyšším možném místě, už jen díky tomu jménu, a také Puk, protože v mých představách vypadal vážně… ehm… „zajímavě“. Ale Meghan… proboha. Pochopila jsem, proč se tak cítila a že si prostě připadala zanedbaná a podvedená, ale… taky mohla přeci pochopit, proč se Ash choval na Zimním dvoře tak, jak se choval. No, nebyla mi sympatická a chtěla jsem ji v jednu chvíli dokonce praštit klackem. (To vyznívá poměrně útočně, nemyslíte?)
Po tom, co jsem od této autorky přečetla Talon, který jsem si vážně zamilovala a řadím ho na nejvyšší možné příčky, tady jsem byla zklamaná. A vážně hodně. Do dalších dílů bych se už asi nehrnula…

2 21.01.2017