kacaabba komentáře u knih
Ve shodě s jinými i já vnímám knihu spíše jako "dokumentární román" než román. Navíc zaujatost autorky pro Terezii hraničí se schopností přinášet popis skutečností. Ale jako vhled do části církve 16. st. ve Španělsku zajímavé a i vlastní postava Terezie jistě byla zajímavá.
První jsem viděl film, pak jsem se teprve pustil do knihy. Bylo pro mne velice milé a povzbudivé, že člověk mohl číst o takovýchto těžkých událostech očima křesťana, který vydal svědectví o tom, že čím větší je tma, tím zářivěji svítí evangelium Ježíše Krista. V této souvislosti mohu ještě upozornit na knihu A přesto říci životu ano od křesťanského židovského psychologa, který o životě v koncentračním táboře také píše.
Tak zajímavý příběh, jako je ve Zpěvu drozda, to není, ale OK.
Viděno jako divadelní hru nastudovanou v Národním divadle M. Macháčkem. Od hry neočekávajete nic hlubokého, ale reálie (nejen) tehdejší doby tam vyobrazeny jsou k popukání.
Téma se mi líbilo, zvláště díky podtitulku, že se bude jednat o české misionáře. Vlastní náměty příběhů se mi pak skutečně líbily, kniha se odvolává na to, že se jedná o inspiraci skutečných příběhů. Proč tedy jen 3 hvězdičky? Inu, autor a ilustrátor v jedné osobě, není hvězdným autorem. Na začátku jsem zvažoval, zda vůbec chci knihu dočíst, ale nejen vydařené kresby, ale i malý počet stran mě přesvědčili, abych pokračoval. A nakonec, když neřeším literární kvalitu, jsem spokojen. Jsou to milé, nijak náročné příběhy, podle mne spíše pro děti než pro dospělé s velmi pěknými ilustracemi. První příběh z Latinské Ameriky mi připomněl pro mne jeden z velmi ceněných filmů na toto téma: Mise. Ve druhém příběhu byl hlavním hrdinou františkán, takže logicky by bylo fajn se seznámit s Františkem, zakladatelem řádu. Knih je zde více, zkuste pohledat, z filmů mohu upozornit na snímek Bratr Slunce, sestra Luna.
Je to záznam z nějaké konference pastorů, podle toho je to třeba posuzovat.
Soubor příspěvků k tématu uvedeném v názvu knihy. Byly zajímavé, až na ten poslední, nejdelší, který mne naprosto minul a tedy nudil.
Od knihy jsem nic nečekal. Začátek knihy odpovídal mé představě: víceméně lehký dobrodružný román pro děti a mládež. Jenže pak začal proces s Johankou a tam to už rozhodně nebylo pro děti. ## Touto knihou a seznámením se s životopisem u mne rozhodně stoupl i sám autor. Měl jsem za to, že je to posměvač křesťanství; ale kdyby byl, kniha o Johance by musela být napsána jinak.
Třetí setkání s tímto spisovatelem a zatím nejlepší. Pět hvězdiček jsem nedal jenom proto, že postavy spisovatele jsou pro mne jako lidé z jiné planety. Nechápu je, nerozumím jim a tudíž se s nimi nedokážu ani ztotožnit.
V mnohém podobné životy - František a Tereza. Čtení této útlé knížky pro mne bylo velkým zážitkem. Styl psaní sám o sobě ani autor na sebe neupoutávali pozornost, pozornost byla plně soustředěna na Terezu a dílo, za kterým skrze Ježíše stála. A jestli byl autor skutečně ne-křesťan, je to o to větší poklona této ženě, která, jak sama říkala, jen uposlechla povolání k milosrdenství těm nejubožejším z ubohých.
Velice milá, prostá, upřímná a moudrá kniha ženy, která se plně poddala službě Bohu poté, co naprosto neočekávaně unikla smrti v koncentračním táboře.
Kniha aspirovala na mé top knihy. Leč nakonec to dopadlo jinak. Přispěly k tomu tyto dva aspekty: autor se dle mého inspiroval knihou Láska za časů cholery, a to mi nesedlo. Bylo to v mých očích nepřesvědčivé a téměř nereálné. Jenom (vypočítavě?) tlačil na city. A také jsem s posledními řádky pochopil, že autor má evidentně problém s Bohem. Nadávky, zesměšňování, pohrdání, soudy vůči Bohu - s tím se běžně v kvalitní literatuře nesetkávám. Ale tady ano a nic to nevyvažovalo.
V celku sympatická kniha, kterou ovšem na druhou stranu hodnotím jako ambivalentní. Na jednu stranu to asi hrdinku přiblížilo k Bohu, na druhou stranu se údajně dozvěděla i takové informace, které jsou dle mého poznání v příkrém rozporu s Biblí. A to mi nejde dohromady.
Použito pro přípravu tábora. /\/\/\ Kniha se četla velmi lehce, autor umí čtivě psát i o nejobyčejnějších věcech. /\/\/\ Pokud člověk očekává od této knihy něco jiného, než příjemné smáznutí pár hodin života, je na špatné adrese. Jedná se o popis snobského milionářského výletu mediálně známého člověka. To se neblíží většině z nás. Ani informace geografické za přečtení nestojí, protože jednak jich je tam jako šafránu a druhak jsou už prostě zastaralé, viz srovnání života v Hongkongu (toho času ještě v držení Britů) a v Číně. /\/\/\ Myslím, že dokument bude zajímavější než kniha.
Akademický slovník cizích slov "agitaci" definuje takto: "veřejné, individuální i hromadné (často násilné) přesvědčování lidí pro určitý program, cíl, konkr. úkol." Předkládané vzpomínky Josefa Korbela tento pojem nesplňují... Jedná se vlastně o svědectví (rozuměj svědectví o Božím působení v životě člověka). Mám-li zakončit polemiku nad náboženskou agitkou, pak jen mi přijde zajímavé, že právě takto jeho činnost označili agenti STB, načež byl následně nespravedlivě odsouzen a uvězněn... *** Obal knihy byl příčinou, proč jsem se více než rok přemlouval, abych se do knihy pustil; je značně nezáživný a právě takový jsem tak trochu očekával i obsah. Nicméně dopadlo to jinak a jsem rád, že jsem si knihu přečetl. *** Josef Korbel, tak jak se popisoval, byl člověkem vnitřně krásným, ušlechtilým. Až mne to zahanbovalo.