janha komentáře u knih
Filosofický cestopis o Americe a jejím duchu je myslím četba v lecčems prorocká: „Jakmile je jediná krása ta, kterou produkuje plastická chirurgie, jediná městská krása ta, kterou produkuje chirurgie zelených prostranství, jediný názor ten, který produkuje plastická chirurgie průzkumů veřejného mínění, pak nyní přichází s genetickou manipulací i estetická chirurgie druhu…“ A co politická chirurgie? Tu bych asi nazval spolu s jinými (například po vzoru českého feministy M. Vodrážky) „pornem“. Anebo ještě lépe „pornem porna“.
Zejména ty poslední příběhy mi do konceptu neseděly a zdály se mi nadbytečné. První polovina knihy byla výborná.
Petr Borkovec sesbíral do tohoto svazku množství krátkých příběhů, vzpomínek, historek či poetických pojednání. Vše zabalil do krásné češtiny, se kterou se člověk může doslova mazlit. Borkovec je také často velmi vtipný, jak dokládá třeba ve svém vzpomínkovém textu o srnčí nožičce. Ostatně říše zvířat Borkovce fascinuje a tuto fascinaci skvěle předává dál. Když jsem například u nás v lese našel starou zvířecí lebku, hned jsem si na něj vzpomněl a měl nutkání mu napsat, jestli se na ni nechce přijet podívat.
Sedláčkovi se v kratších publicistických útvarech, které dlouhodobě pravidelně píše pro noviny, docela daří akcentovat důležité a zajímavé fenomény této doby. V knize sebraných sloupků tak najdete například umírněnou kritiku „Růstu“, zamyšlení nad vlivem nových technologií spojených s virtuální / rozšířenou realitou či drobné politické komentáře. Hlavní problém knihy ale vidím v její délce. Málo se škrtalo a tak se některá témata chvílemi až nad míru opakují a ne vždy jsou až tak objevné či originální.
Dojemný příběh, pohádkově-utopistický a dalo by se říci i trochu aktivistický.
Nejsem sice příznivcem katastrofických románů, ale tady mě to bavilo. Ono to vlastně byla spíše sonda do mezilidských vztahů a taky trochu hra se čtenářem s prvky černého humoru. Prostě Seveřané se vším všudy, včetně tragikomické scény s totálně našrot milencem. Takový je někdy život.
Zejména první polovina knihy je až fascinující.
Skvěle napsáno. Ovšem dočíst tuto útlou knížku až do konce není snadné. Každá stránka je nasáklá existenciálním šklebem, který připomíná: "Taky tě to čeká..." Ale jak se s tím vším smířit?
Zpracování velmi pěkné. Jen bych raději Atlas Evropy se všemi státy. Ale i tak příjemné na prohlížení.
Souhlasím, že je to obtížné ke čtení a ponořit se do tohoto podivného románu vyžaduje trpělivost. Má ale své kvality a občas mi kniha (svým stylem) připomněla román Lačnost od E. Jelinek.
Bohužel je kniha dost nevyrovnaná. Ne vše, co fungovalo na stránkách časopisu, pasuje do knihy, která je čtena jako ucelené dílo. Redakční práce je nulová, chybí propojení textů, často se čtenář podivuje, proč to tam vlastně je, témata se opakují... Je mi to líto, jelikož většina textů je sama o sobě spíše povedených. Tady se mělo škrtat a přepisovat.
Musím přiznat, že jsem nedočetl. Dobře napsané, ale nějak jsem se neuměl vcítit do jednání hlavních hrdinů.
Super ilustrace, docela vtipné příběhy. Jazykové hříčky pro děti příliš složité, trochu až manýra. Ale jinak fajn knížka.
Mnohé jsem "nestíhal", ale hravá forma mě potěšila. Také druhá polovina byla pro mě srozumitelnější.
Pěkně udělaná kniha, s texty je to ale horší. Doporučuji se nejprve začíst do poslední kapitoly od R. Šváchy nazvané Plynojem v kontextech, který se na celou Dolní oblast dívá z trošku většího odstupu. Kdo si ale raději prohlíží, tak bude spokojen.
Sociologický poklad to není, ale velmi pěkně a čtivě popisuje ambivalence naší doby.
Formálně zajímavě napsaný román, který mě ale obsahově spíše nudil.
Zvláště závěr sbírky se mi moc líbil. Přečtu ještě aspoň jednou!
Fantazie tomuto dílku neschází, je dobře nakreslen, přesto neuvízne v paměti na dlouho. Možná až další díly (?).