Ita
komentáře u knih
Sněžná slepota / Léto odhodlání / Temný oheň / Vánoční kouzlení
Christopher John Sansom
Vánoční kozlení je pohodový příběh na dlouhý podzimní večer při horkém kakau a pod háčkovanou dekou. Největší sympatie měla postava Frances a její sestra Mildred.
Anna v Summerside
Lucy Maud Montgomery
Tento díl patří k těm slabším. Připadá mi, že Anna je vymalovávána jako ta nejchytřejší, musí být u všeho, což trochu ubírá na čtivosti. Ale i tak je zde i něco z dílů minulých, především víra v dobrý konec a spoustu optimismu, pro které mám "Anniné" knihy tak ráda.
Macbeth / Macbeth
William Shakespeare
Panečku! Mé první setkání s Shakespearem. Tak květnatá řeč... Kde se jí ti (i obyčejní) lidé učili, když nechodili do škol? :o) Ale rozhodně se mi hra líbila. I když mrtvých je tu jak v Harry Potterovi. Nejvíc jsem si užívala čarodějnice a jejich vaření lektvaru.
Jestřábí zátoka
Susan Wilson
Charlie Worth je novinářem a právě se zabývá psaním článku o havárii bojového letadla z konce druhé světové války. V jiné situaci a s jiným tématem by jednoduše napsal sloupek, aniž by ho to nějak blíže zajímalo. Ale tentokráte je to jiné. Jeho matka totiž v té době v Jestřábí zátoce pobývala ve starém době po babičce a právě tam ji zastihla zpráva, že Charlieho otec, americký voják, padl zřejmě do zajetí.
Povedený příběh. Ze začátku vzpomíná Charlieho matka Vangie na svůj pobyt v Jestřábí zátoce. Četlo se to dobře. Nijak zvlášť jsem to nehltala, ale bavilo mně číst. Pak se děj dostal do přítomnosti a vypravěčem bylo najednou více postav. A v tom dostal příběh grády a už jsem se nemohla odtrhnout, musela jsem to prostě dočíst.
Ukázka:
Zdvihnu si vlasy z krku a stočím je do uzlu, uvolněné prameny mi však padají zpátky na ramena. Právě vešel dovnitř Joe a nabízí se, že naseká led a připraví limonádu. Jdeme ven na verandu.
Cítím, jak je sklenice limonády v mé ruce vlhká, sedíme pod hvězdami a poddáváme se kouzlu mořského vánku. Chvíli oba mlčíme. Potom mi John začíná ukazovat souhvězdí. "Cassiopeia, Velký vůz, Hejno hus."
"To snad ne," povídám a on se směje.
Když mi Joe ukazuje hvězdy, nakloní se ke mně tak blízko, že se bradkou dotkne mé tváře. Nehýbám se. Nevím, jestli si to uvědomuje. Já si neuvědomuji nic jiného. Ale nehýbám se.
"Jen chci zjistit, jestli dáváte pozor," řekne a zvedne se.