ikul komentáře u knih
Sarah Lark je výborná vypravěčka. Kdo má rád rodinné ságy, z prostředí nám na hony vzdáleného, přijde si na své. Přečetla jsem její maorskou trilogii a docela jsem se těšila na útlou knížku. Zajímalo mě, jak se vyrovná s krátkým dějem. Musím konstatovat, že rozjezd mě nadchl. Těšila jsem se na nový příběh z úplně jiného soudku. Bohužel vyprávění bylo povrchní, přes fakta pouze překlouzlo a navázalo na onu výše zmíněnou trilogii. Četlo se to pěkně, ale ke konci nudilo. Ke cti autorky nutno dodat, že se ve svých knihách snaží o historický výklad skutečné události i když ne do hloubky.
Hezký čtivý příběh psaný příjemným jazykem, určitě se budu těšit na další dobrodružství Adelaide a Cedrika. Vzhledem k tomu, že to byla pro mne první knížka od Richelle Mead, dávám jí pět hvězdiček.
Knížka se velice dobře čte. Pro milovníky cestopisů pohodová kniha.
Kniha obsahuje jednoduché recepty pro pejskaře i pro pejska. Líbíse mi styl receptu, rozdělení popisu pro pejska a pro člověka. Pro zkušené chovatele nic nového. Asi nic pro zastánce granulované stravy pro psy. Ale já oceňuji snahu autorky o zpestření jídelníčku domácího mazlíka a člena rodiny. Určitě to psala s láskou.
Protože už máme s dětmi klasické pohádky přečtené, pustili jsme se do objevování moderních příběhů. Tento příběh určitě zaujme všechny s bujnou představivostí a přenese je do světa, kde by se určitě někteří chtěli nacházet. Vždyť rozumět zvířatům by bylo tak báječné. Kolikrát si pejskaři či kočičkáři povzdychli: " kdybys tak uměl (nebo uměla) mluvit."
Jen mi dojem narušil vulgární výrok Lili, který se mi k ní opravdu nehodil a trošičku to pošramotilo jinak pěkný příběh.
Chtěla jsem si přečíst o životě žen v muslimském světě, abych ho pochopila a vysvětlila jsem si ty rozdíly mezi našimi kulturami. Většina žen měla již nakročeno k emancipaci, dokonce již žilo životem, který byl dost podobný naší kultuře. Sýrie, Tunis, Libanon - tyto státy žily spokojeně a pracovaly na svém rozvoji. V této fázi jsem byla ochotná představit si soužití s touto kulturou. Jenže najednou se vše vrátilo do středověkých praktik. S tím se ale nedokážu srovnat. Děkuji za postřehy v této knize.
Když jsem od paní Šianské přečetla knihu Zakázané prázdniny, byla jsem nadšená. Své pocity jsem popsala v Klubu knihomolů. Moc jsem se těšila na vydání její druhé knihy. Tonička pirát Jedno oko je kniha určená spíš pro menší děti, ale nezklamala mě. Má v sobě kouzlo, které upoutalo mého devítiletého stále znuděného vnuka k lůžku, kde bez hnutí poslouchal celý večer, když jsem mu ji předčítala. Povýšila jsem tedy paní Danu Šianskou na kouzelnici a smekám. Ikul