STOP - Světové tažení ochmelky Poláčka z Prahy do Ohňové země

2 29.08.2018

Miluji Poláčkovy články, četli jsme ho od počátku v Mladé frontě a čteme ho i v Reportéru, ale tahle kniha mě zklamala. Jak jsem jeho světovou cestu sledovala v Reportéru, tak jsem se na knihu nevrhla hned, ale nechala ji odležet, nakonec až do letošního léta. Bohužel je strašně moc cítit, jak Tomáše tlačil čas a jak strašně ho to od té střední Ameriky nebavilo. Přesuny po Asii měly ještě šťávu a krásně se četly, ale pak už z toho sálala obrovská nervozita a vyčerpání. Nebyl čas ani chuť na poznávání lidí nebo míst, kudy se vydal, ale prostě jen ujet co nejvíc, celé to přežít a být konečně z toho proklatého kontinentu pryč. To mě mrzelo a vlastně mě to štvalo. Je to škoda. Na druhou stranu - pořád to byl Poláček, takže se to dobře četlo. Ale podezírám autora, že mu i při psaní knihy funěl na záda termín odevzdání a že druhá část knihy je prostě tak nějak nervózně hnaná ze všech stran. A vůbec jsem nepochopila, proč nebyla cesta psaná chronologicky s proložením vzpomínkami na stopařské začátky. Proč se tam proboha střídaly ještě dvě linie jedné a té samé cesty jen situované o pár tisíc kilometrů dál v čase a místě. Tomu jsem nepřišla na chuť a smysl tohoto pojetí mi stále uniká (ani jako snaha udržet čtenáře v bdělosti to snad nemůže obstát). Leda by nás Tomáš chtěl taky nějak naštvat, když jeho štvala celá ta americká cesta...
Nevím, ale teď už čtu Laca, a to je úplně jiná káva :-)

2 24.03.2018

Spousta zajímavých příběhů během cesty. Jen je trošku škoda, že to bylo chvílemi opravdu cestování naspěch. Jinak palec nahoru za toto absolutně nejnáročnější cestu, jakou si lze představit. Tomáš má neuvěřitelnou chuť do života. :)

15.01.2018

Poláčka znám z článků MF Dnes, které jsem hltala jedním dechem. Jeho knihu jsem si pořídila téměř po vydání, ale na dlouhou dobu ji odložila do knihovny netknutou. Rok na to jsem zamířila na Listování, kde byl sám autor Tomáš Poláček, který nás se svým typickým cynysmem dovezl až do Ohňové země. Celou knihu Tomáš zápasí s časem, ale cestování s ním formou knihy je zábavné a když se člověk začte, jako by stopoval s ním.
Bylo skvělé se dozvědět i o minulých stopováních, kterými prokládá svou cestu, ale přeskakování z jedné části cesty na cestu o 2000 km dál je trochu zmatečné. Když si na to ale člověk zvykne a přečte alespoň 50 stránek v kuse, dá se v cestách orientovat docela dobře.

24.11.2017

Jako bych tam byla taky.. neuvěřitelně autentické, živé, reálné, zároveň cynické a komické. Bomba

2 10.11.2017

Potěší i všechny fanoušky Ladislava Zibury!

17.04.2017

magor, magor, magor! :-) Ale jo, hezké počteníčko...

31.01.2017

Knížku jsem si koupila na Listování (cysklus scénických čtení), kde nás Lukáš Hejlík, Alan Novotný a Tomáš Poláček skvělou humornou formou provedli celou výpravou přes Sibiř, Aljašku až do Ushuaii. Kniha navíc doplněná fotografiemi přírody i všech řidičů, které Tomáš stopoval během celé své výpravy.