hvozdik
komentáře u knih
Hastrman
Miloš Urban
Jeden z nejlepších románů Miloše Urbana. Mám vždy trochu problém se závěrečnými pasážemi dalších jeho knih. Urban je mistr zápletky, umí navodit skvělou atmosféru, zamotává příběhy do spletitých a temných zákrut, ale zdá se, že vymyslet záhadu je daleko lehčí, než ji pak vysvětlit a rozmotat příběh, aniž by to působilo křečovitě. U Hastrmana tentokrát žádná křeč. Příběh působivý a dobře napsaný až do konce.
Alchymista
Paulo Coelho
Na Alchymistovi mě mrzí, že příběh je natvrdo přepsaný z Tisíce a jedné noci. Coelho verzi beru jen jako takovou čtivou parafrázi. Kdyby ho skutečně vymyslel, neváhám dát 5 hvězdiček.
Sněhulák
Jo Nesbø
Od počátku jsem měla dojem, že kniha je psaná pro film. Hlavně mrazivé scény, když padá první sníh, a také dramatické finále by se dobře vyjímaly v klasickém akčním trileru. Knihu jsem sice přečetla jedním dechem, ale k dokonalosti a nadšení něco chybělo. Trochu mě navíc zklamalo, že i když to Harrymu vždy pálí a brilantně dává dohromady všechny souvislosti, tak ten jeden jediný moment, v němž je identita sněhuláha úplně do očí bijící, mu nepochopitelně uniká.
Bjukitchen
Bára Karpíšková
Bjukitchen budou zbožňovat všichni, kteří chodí se svými insta přáteli na brunch, pak si zaskočí na farmářský trh pro pravý pórek a obden si vyfotí (i vypijí) kafe v dobrých bistrech a mile působících kavárnách, kde má každá položka menu svůj originální příběh a kde je základem podomácku namazaný chléb s pažitkou a samozřejmě čerstvá káva na mlýnku. Bjukitchen je zkrátka obrazem doby. Obrazem celé komunity foodblogerů a foodznalců, lifestylistů a milovníků jakéhosi farmářského snu o proutěném košíku.
Nechci aby tento komentář vyzněl příliš negativně, ale nejspíš už je to jistá alergie na všechnu tu zaručeně domácí okurkovou limonádu a všechnu tu lifestylovou plytkou pózu. Přesto se snažím věřit, že Bjukitchen je autentická. Vzor pro ty, kteří sní o spontánní lifestylové pohodě a originalitě. Bjukitchen působí jako holka, co žije mezi trhem na Jiřáku a vymazlenou kuchyní s hezkými talíři, pořádá brunche, je svá a rozepisuje se o ovesných kaších na dvaceti (možná více) stránkách. Po prvních dvou receptech se už pak stačí dívat pouze na fotky. V jedné rozvařená meruňka, v druhé pepř, bluma atd. a už netřeba číst, že pokaždé uvaříme kaši. Oceňuji několik receptů na dezerty a propasírovanou papriku do guláše. Ale upřímně od dobré kuchařky, ke které se budu ráda vracet kvůli receptům a ne kvůli snění o životním stylu, bych čekala trochu víc. U receptu na míchaná vajíčka, která umí i kluci na základní škole, mě napadlo, jestli je vážně někdo, kdo se při přípravě tohoto pokrmu podívá do Bjukitchen na ingredience a postup. I když v podání Bjukitchen dostává i stokrát ozkoušené míchané vejce obdivuhodnější rozměr a o to tu asi jde.